Keep Calm&Love Senpai

69. kapitola

Poděkujte úžasnému Dezzinouovi za tuhle kapitolu a i několik dalších, které budou následovat, protože se mu nakonec podařilo mě přemluvit, aby mi mohl pomoct s opravou textu :D  taky že tady máte jednu kapču a snad si jí užijete ^^

Našel jsem ho válet se na gauči, za což jsem byl rád, protože jsem váleníčko válení uvítal s otevřenou náručí. Ihned jsem se na něj svalil a uvelebil se na něm. "Dnešek byl skvělej." zamumlal jsem.

Lehce jsem se zasmál, když Yuu obsadil mou hruď. Spokojeně jsem mu dal ruce na záda a začal ho po nich hladit . "Tak to souhlasím." potvrdil jsem a zavřel oči.

"Je tu snad něco k smíchu?" uchechtl jsem se. Najednou na mě dolehla všechna ta únava, kterou jsem si až do teď vůbec neuvědomoval, takže se mi začaly klížit oči, které jsem nakonec taky zavřel.

Všiml jsem si, jak Yuu zavírá oči. "Jdeme do ložnice." zavrněl jsem mu do ucha a s ním v náruči jsem pomalu vstal a došel do ložnice, kde jsem ho položil do peřin, přikryl ho a dal mu lehkou pusu na koutek. Měl bych si ještě připravit něco málo do školy, napadlo mě.

"Umhh..." zamručel jsem místo odpovědi a chytil se Ikiho kolem krku, když mě vzal do náruče. "Ty ještě nepůjdeš spát?" zamumlal jsem a pootevřel oči.

"Mmm... ale jo, přeci tě tu nenechám. Jen se převléknu." usmál jsem se, došel ke skříni, kde jsem se převlékl a lehl si k němu. Práci můžu udělat i zítra. "Dobrou." broukl jsem spokojeně.

"Dobře." usmál jsem se a sám jsem si sundal alespoň kalhoty a mikinu. Pak už jsem se jako obvykle přitulil k Ikimu a začal znovu usínat. "Dobrou." zavrněl jsem na oplátku.

Spokojeně jsem si Yuua u sebe držel jednou rukou a zavřel oči, abych usnul, což po dnešku šlo úplně samo.

Netrvalo dlouho a už jsem spal. Noc, jako vždy, utekla velmi rychle, takže jsem se začal probouzet do dalšího krásného dne. Iki ještě spal a protože se mi od něj rozhodně nechtělo vylézat, zůstal jsem u něj, dokud se neprobudil. "Dobré ráno." zavrněl jsem sladce a něžně ho políbil, když už konečně otevřel oči.

Úžasně se mi spalo a když jsem se probudil, Yuu mě mile překvapil polibkem. "Dobré ráno." Protáhl jsem se, polibek mu oplatil a zas si ho přitáhl na sebe. "Tak co mám udělat k snídani?" zeptal jsem se svůdně. 

Už jsem se nadechoval na to, aby mi z pusy vylétla nějaká ta prasárnička, ale nakonec jsem se rozhodl, že ho nebudu mučit, a sebe vlastně taky ne. "Hm, co třeba palačinky... a k tomu šlehačku?" ušklíbl jsem se a v hlavě si vybavil, jak jsme šlehačkou posledně pěkně zřídili obývák.

"Mmm... a co k tomu ještě jahody a zmrzlinu?" zavrněl jsem. Samo sebou, že jsem si vzpomněl na zaneřáděný obývák, ale se šlehačkou už blbosti dělat nechci... tedy... možnááá.