Keep Calm&Love Senpai

102. kapitola

Pokračování je tuuu :3 snad jste se těšili ^^

Ještě než stihl přijít jsem skočil do postele, stáhl ze sebe i boxerky, se kterýma jsem si teď za lem točil na prstu a peřinou zakryl své partie. Provokativně jsem se usmál a své boxerky mu hodil do tváře ještě dřív než stačil něco říct.

Překvapeně jsem zamrkal, když mi na tváři přistáli jeho boxerky. Tak... tohle bylo tak rychlý, že jsem to nestihl ani postřehnout, natož nějak vstřebat, ale... proč ne? S jiskřičkami v očích jsem si i já stáhl všechno přebytečné oblečení, až na boxerky a obkročmo jsem si na něj sedl. "Mám hádat, co za překvapení se skrývá pod tou peřinou?" usmál jsem se a skousl si spodní ret.

"Jestli uhodneš, překvapení bude tvoje." Taky jsem si skousl ret a očima zkoumal řádně každý kousíček jeho těla. Být v klidu byl teď boj, ale statečně jsem se držel.

Lehce jsem se zavrtěl, abych ho maličko potrápil. "Hmm... řekl bych, že to bude ptáček, který brzy bude v nesnázích." zavrněl jsem, přičemž jsem se k němu začal sklánět, dokud se naše rty nestřetly.

Zadržel jsem vzdech, když se zavrtěl, ale tím jsem nezabránil vzniknutí počátku 'problému'. "V nesnázích?" zeptal jsem se na oko zděšeně. "V jakých?" strachoval jsem se, ale pak jsem se usmál a když se naše rty spojili, zavřel oči. Ruce jsem mu dal na boky, které jsem párkrát pohladil a pak začal osahávat jeho bříško.

Chvíli jsem nic nedělal, jen ho prostě líbal, ale pak jsem začal rukou po jeho těle pomalu sjíždět dolů.

Polibky jsem s ochotou přijímal i oplácel, a když se jeho ruce rozjely po mém těle dolů, nedočkavostí jsem se nepatrně zakroutil a své ruce přesunul na jeho hruď, kde jsem se začal věnovat jeho bradavkám.

Do polibku jsem spokojeně zamručel, když i jeho ruce spočinuly na mém těle. Byl jsem však v blbé pozici a neměl jsem k němu moc dobrý přístup, a tak jsem se musel na chvíli odtáhnout a poposunout se o kousek níž, abych na něj pořádně dosáhl. "Už víš v jakých nesnázích?" zavrněl jsem, když už jsem ho začínal dráždit.

Slastně jsem zavřel oči a lehce zaklonil hlavu. "Já... asi vím..." dostal jsem ze sebe a nabral trochu víc vzduchu do plic.

"A myslíš, že bych mu měl pomoct?" zavrněl jsem a dál ho bez přestání jemně dráždil.

"Přece... bys nenechal ptáčka s-e trápit.." vysoukal jsem zas ze sebe a věnoval mu rozvášněný pohled. Sakra já ho tak moc chci!!

Ježiš, mě tak strašně bavilo si s ním hrát, i když jsem moc dobře věděl, že mi to rozhodně oplatí. "No ale času máme dost." řekl jsem sladce a palcem jsem mu přejel přes vrchol a následně sjel až k jeho kořenu a pokračoval k varlatům.