Oneshoot 3 MAGIC SHOP

복수

 TaeHyung
V mé pozici by každý chtěl být, ale ve skutečnosti to nebyl žádný med. Děda co povás chce, něco co sami nechcete, a očekávání a nátlak z okolí. Potřeboval jsem být sám, ale nebylo kam se schovat. A tak když jsem narazil na tuto příležitost, na tento plakát začal jsem nad tím važovat. Nakonec jsem se otočil, když v tom jsem si všiml nějakého kluka se slaměným kloboukem na hlavě. Pozvedl ke mě oči a já i na tu vzdálenost mezi nimi, jsem si všiml jeho jizvy přes oko.
Nakonec jsem se rozhodl vstoupit do Hwarangu, který má sloužit královně a korunímu princi. (v tomto příběh je použito pouze jen jméno)
Když jsem tam dorazil vstupní zkouška byla divná, na co nám bude pití alkoholu? Ale co se dalo dělat, zkouška je zkouška. Všichni jsme byli dost opilí, byl to nějaký silný alkohol, když jsem se rozhlédl po ostatních, všiml jsem si jeho. Onoho kluka s jizvou. Kdo to asi je? Z jaké je rodiny?
Pak jsem se probudil v pokoji, ani pořádně nevím kde, pak jsem si však uvědomil že jsem ve Hwarangu. Vyhoupl jsem se z postele, a šel jsem za ostatními. Hodiny byli nekonečné, ale nic se s tím nedalo dělat, odsedět jsme je museli.
Dnes mi jeden spolužák položil otázku na kteroujsem se zdráhal odpovědět. ,,Líbí se ti holky nebo spíše kluci?'' ,,Jasně že kluci ne, jak jsi na to přišel.'' řekl jsem nervózně. ,,Až moc YoonGiho očumuješ.'' řekl a já se na něj překvapeně podíval. ,,To není pravda.'' řekl jsem a začal jsem ho ignorovat. Avšak v hlavě jsem měl pouze jeho. Nedokázal jsem na něj přestat myslet, na jeho tvář, na ty rty, oči i tu jizvu přes oko.
Byl jsem zamyšlený v jednom kuse i doktorka si toho začala všímat a ptát se na co pořád tak myslím, že jsem tak mimo, nemohl jsem jí to říct, odsoudila by mě. Pomyslel jsem si, nakonec jsem to však nevydržel a musel jsem to říci ,,Myslím že jsem gay, nemůžu přestat myslet na jednoho kluka, na jeho oči, najeho rty, na jeho tělo.'' řekl jsem, ale to jsem nejspíš neměl. Někdo nás nejspíš slyšel, a ještě toho dne si mě zavolal jeden učitel. Zavřel za námi dveře a otočil se ke mě. ,,Nesmíš milovat toho kluka, copak nevíš kdo jsi? Nesmíš podlehnout těm manipulacím, musíš mít mysl otevřnou, milovat kluka je špatné. Čeká tě za to nejvyšší trest,'' hustil do mě.
Začal jsem nad tím přemýšlet, musel jsem se odmilovat, a tak jsem semu vyhýbal. Ale nejspíš si mého chování někdo všiml, nebo nevím, zda se to dostalo dál. Protože jak jsem později zjistil YoonGi je koruní princ, a nejspíš mu musel někdo říci, a o pár dní později mě vědli v poutech na nádvoří kde stál i on. ,,Máte ho popravit že.'' řekl lhostejně, jakoby mě viděl poprvé. Co jsem taky mohl čekat. V téhle době není možno milovat kluka a ještě k tomu, když jste zamilovaní do koruního prince. A tak jsem jen sklonil hlavu a nechal jsem se popravit.
YoonGi
Ten kluk, viděl jsem ho na trhu, i ve Hwarangu, ale proč ho mají popravit? Jen jsem položil tu stupidní otázku, která byla jasná a rozeběhl jsem se za otcem. ,,Proč ho necháváš popravit.'' vykikl jsem zadýchaně. ,,Miluje muže a to je na popravu.'' řekl lhostejně a dál se se mnou nebavil. Vyběhl jsem tedy zase na dvůr, ale bylo již pozdě. Proto jsem se rozhodl zabít, udělal jsem to však způsobem aby to vypadalo jako atentát. ,,Omlouvám se, nezasloužil si si zemřít.'' řekl jsem než jsem zemřel.
TaeHyung
Probudil jsem se v pokoji, nechápal jsem kde jsem. Porozhlédl jsem se kolem sebe, když v tom se rozrazili dveře do pokoje a v nich stál nějaký kluk. ,,Tae jsi vzhůru.'' vykřikl a skočil ke mě na postel. ,,Kdo jsi?'' zeptal jsem se nechápavě. ,,Jimin tvůj bratr. Ty si mě nepamatuješ?'' optal se sklesle, když v tom mě rozbolela hlava a já měl vydění vzpomínek. Od mého minulého života až po tento. ,,Ohh Jiminie omlouvám se.'' řekl jsem a obejmul ho. V duchu jsem si řekl ,,Musím tě zabít Min YoonGi.'' ano chci pomstu, vše kvůli němu.
Musím ho najít, musím ho hledat ať je kdekoliv, jenže jsem nevěděl že vše bude tak jednoduché a přesto složité.
Zjistil jsme že ještě s dalšími 4 klukami já, Jimin a YoonGi jsme tvořili skupinu. Prý jsme slavní, ale i taky svou pomstu chci. Dokonce bydlím všichni spolu. Proto jsem jen sešel dolů do spodního patra domu, kde byli ostatní. ,,Tae jsi vzhůru.'' řekl růžovlásek, podle vzpomínek Jin. ,,Ano jsem.'' řekl jsem a na všechny jsem se usmál, jen YoonGimu jsem věnoval nenávistný pohled. Ignoroval jsem ho celou dobu, ale on se se mnou snažil bavit. Má nenávist se však pomalu měnila v lásku. Jak mu můžu tak lehko propadnout. Sakra. Nadával jsem si.
Bylo to hrozné, někoho koho jsem chtěl zabít, a já se do něj zase zamiluji. Ale tenhle YoonGi byl jiný. Nechoval se jako princ. Neignoroval mě, chtěl se se mnou bavit, a já mu nedokázal odolat. Ne žádné takové dnes ho zabiju, stejně jako on tehdy nezabránil mému zabití.
A tak dnes když se točil jeho videoklip k First love, sedl jsem si do onoho auta a rychle jsem se na ně rozjel. Nezastavoval jsem, prostě jsem ho srazil. Ale ani já se smrti nevyhl, avšak jsem se pomstil. Je mrtví i když já taky.