Oneshoot 3 MAGIC SHOP

You don't want to be judged.

               Stiles   
               Dnes jsem nastupoval na školu svého bratra. Dříve jsem chodil na jinou, ale rodiče rozhodli, že bych měl chodit sem, abych nemusel dojíždět. Namítal jsem, ale bylo to k ničemu. Takže dnes stojím před školou, a zhluboka se nadechuji. Brýle mám na nose, na sobě košili na ní svetr, a černé kalhoty. Když jsem vstoupil do školy, oči všech se ke mě stáčeli. Nesnášel jsem pozornost, bylo to tak nepříjemné. V tom se vedle mě vynořil můj bratr se skupinkou dalších kluků. Bratr mi nastavil nohu a já letěl k zemi. ,,Ale ale, klanět se mi nemusíš.'' řekl s výsměchem. ,,Neklaním se ti.'' řeknu jakmile se zvednu. V tom mi však někdo zavázal oči. ,,Teď ti uděláme uvítání.'' zašeptal mi do ucha. Někam mě strčili a já nevěděl co se děje. Slyšel jsem jak se za mnou zabouchli dveře. ,,Hej můžu si sundat šátek?'' ptám se, ale žádná odpověď.
A tak šátek sundávám, jenže co uvidím mě vyděsí. Můj bratr ví že jsem gay, protože on je taky, ale tohle bych nečekal. Strčil mě do šatny, basketbalistů. Bylo tam hodně nahých kluků. Jeden mě přitiskl ke skříňkám, snažil se mi rozepnout kalhoty. Bránil jsem se, ostatní se jen smáli, ale já už neudržel slzy. Sakra proč jsem tak slabý. Poté mě chytl pod krkem. ,,Nebraň se kurvičko, proto jsi sem přeci přišel ne.'' říká výsměšně, a více stiskává můj krk. ,,Dereku odstup od něj.'' vykřikl kouč aka. můj strýc. Pustil mě, a všiml jsem si jak se šatna vyprazdňuje. Rychle jsem si natáhl kaljoty a s ubrečenýma očima jsem se vydal pryč odsud. ,,Tak co užil jsi si to.'' řekl výsměšně můj bratr, a všiml jsem si jak si to vše natáčí i ta jeho parta.  ,,Drž hubu'' prsknul jsem ubrečeně, a vydal se na záchody. Opláchl jsem si obličej a vydal se do třídy. 
             Derek
            ,,Tohle bylo naposled. Víš kdo to vůbec je? Je to syn Thomase Stilinského, ten co tě může dostat do superligy, takže se s ním musíš kamarádit. Rozumíš mi Dereku.'' říkal naštvaně můj strýc a náš trenér Peter. Nic jsem neříkal, byl jsem naštvaný. ,,Rozumíš.'' křikl po mě. Jen jsem kývl a nakonec vypadl do třídy. Ve třídě jsem nedával moc pozor, přemýšlel jsem jak to udělat. 
,,Zadám vám projekt, budete ho dělat ve dvojicích, bude se to týkat nadpřirozena, můžete si vybrat co chcete.'' říká učitel. ,,Tak a Pan Derek Hale a Stiles Stilinsky.'' ,,Ne já sním nebudu.'' vykřikli jsme současně. ,,Já se vás neptám pánové, to je prostě dáno.''řekl učitel. Mi se na sebe jen koukli. 
,,Takže dnes u mě.'' řekl Stiles  a já kývl na souhlas. Třeba něco bude a já se mu tak dostanu do kalhot. No co řekl kamarádit, ale ne nic o tom že ho nemůžu dostat do postele. A tak jsem se vydal k němu. Otevřel mi Dylan. ,,Co tu děláš?'' optal se mě. ,,Jdu za Stilesem máme spolu projekt, to jsi to neslyšel ve třídě.'' říkám flirtovně. ,,Je v pokoji.'' říká a mrkne na mě. Já se nakonec vydám do Stilesova pokoje. Už leží v knihách. ,,Budem dělat o vlkodlacích.'' řekl, když si mě všiml. Jen jsem kývl na souhlas. Pomalu jsem se k nmu přibližoval. Posadil jsem se vedle něj a položil mu ruku na stehno. On se na mě jen překvapeně podíval. Přibližoval jsem se k němu. Byl jsem kousek od jeho rtů, když v tom do pokoje někdo vrazil. ,,Nesu vám vodu.'' pronesl Dylan. Ale zakopl a vodu vylil na Stilese. ,,Sakra co děláš.'' vykřikl. Vstal z postele a odešel pryč. V tom se na mě Dylan vrhnul. Líbal mě, polibky jsem mu oplácel. ,,Ohh neruším? Chci upozornit že jste u mě v pokoji.'' řekl Stiles naštvaně. Rychle jsem od sebe Dylana odstrčil. Avšak od mě odtáhl pryč. Nebránil jsem se, jenže když jsme byli skoro nazí, uvědomil jsem si že si mám získat důvěru Stilese, ne se vyspat s ním. Proto jsem se vydal zpět do jeho pokoje. Nakonec jsme udělali pár věcí k projektu a já pak s poslední pusou na Stilesovi rty odešel. 
          Stiles
          ,,Nevím co se mezi vámi děje, ale nech ho na pokoji on je můj.'' prskal na mě bratr když Derek odešel. ,,Tak brzdi, máme spolu dělat projekt, chci dostat jen dobrou známku on je mi jedno.'' říkám a i když jsem cítil že to není úplně pravda. Nakonec jsem dokončil projekt, dodělal to na čem jsme se dohodli a šel jsem spát. 
Procházel jsem zrovna kolem šatny, když jsem uslyšel jak se Derek baví s jeho kamarády. ,,A vážně ho chceš?'' optal se někdo. ,,Ne jen využiji jeho k dobré známce. Viděl jsi ho, o něj bych si neoptřel ani kolo.'' říkal se smíchem Derek. Z očí mi začali zase téci slzy, jeho slova se mě dotkly. To jsem až tak ošklivý? Nechápal jsem to. Šel jsem na záchody, kde jsem si umyl obličej. ,,Proč jsi brečel?'' optal se mě hlas. Otočil jsem se za hlasem, a před sebou viděl Scotta. ,,To je jedno.'' řekl jsem. ,,Není povídej.'' řekl a usmál se. ,,Jsem ošklivej?'' optal jsem se ho. ,,To je hloupá otázka. Nejsi oškliví.'' řekl a usmál se. ,,Tak proč to všichni říkají.'' ,,Víš co, změníme ti šatník a uvidíš jak tě všichni začnou brát.'' řekl a já jen kývl. Nakonec jsme po škole šli na nákupy. Scott mi pomáhal najít oblečení, které by se mi hodilo. A pak mi to pomohl vzít i domů. 
Další den jsem se oblékl do nového oblečení, a vydal jsem se do školy. Cítil jsem se tak dobře, sebevědomě, když na mě všichni ohromeně civěli. ,,No vidíš, jak se cítíš?'' optal se mě Scott. ,,Skvěle díky.'' řekl jsem mu. ,,Co to kurva je?'' ozval se za mnou hlas mého bratra. ,,To je tvůj nový bratr.'' řekl jsem jakoby nic a s úsměvem odešel. 
           Měli jsme prezentovat, ale Derek nikde. Musel jsem tam jít sám. Odprezentoval jsem to, ale byl jsem neskutečně naštvaný. Učitel dokonce pochválil naši práci. V tom do třídy vběhl Derek. ,,Pane Hale váš projekt byl již odprezentován, doufám že máte řádnou omluvu.'' řekl učitel, a Derek se podíval na mě. Jen jsem sklopil zrak. Derek si sedl vedle mě, a snažil se na mě mluvit, ale já ho ignoroval. ,,Hej hej Stilesi.'' křičel na mě Derek, když jsem šel domů. Nakonec jsem přeci jen zastavil. ,,Co chceš Hale.'' řekl jsem naštvaně. ,,Omlouvám se dobře, někdo mě zavřel v šatně, nemohl jsem se dostat ven.'' říkal, ale já byl naštvaný až až. ,,Hmm a co já s tím, mohl jsi dát nějak vědět, neříkej mi že v šatně nemáte signál.'' prskl jsem na něj. On jen sklapl a já se rozešel domů. 
           Další den ve škole jsem slyšel křik z trenérova kabinetu. Proto jsem se k němu rozešel a poslouchal. ,,Skara měl jsi si ho říkat, a ty nepřijdeš na pitomí projekt. Jak se chceš dostat do ligy. Měl jsi k tomu Stilese využít, aby jsi se dostal k jeho otci a pak mohl hrát ligu, ale ty jsi i tak blbej. Myslíš si že s tvím špatným zvládáním vzteku, se můžeš někam dostat bez pomoci.'' křičel trenér po Derekovi. Tak o to mu šlo. Byl jsem tak naštvaný a zklamaný. Vtrhl jsem tedy do kabinetu a zabouchl za sebou dveře. Oba se na mě překvapeně podívali. ,,Pokud jsi se chtěl dostat k mému otci, tohle jsi si mohl odpustit, myslím že kdyby si přišel bez takovýhle divadélek pomohl bych ti i tak.'' prskl jsem, chytl ho za ruku a táhl ho ke mě domů, protože táta by tam měl být. ,,Ahoj tati máš čas.'' řekl jsem a on se na mě překvapeně usmál. ,,Tohle je Derek.'' řekl jsem a ukázal na Dereka. ,,Těší mě pane.'' říká, ale nedokáže ze sebe dostat více. ,,Já omlouvám se už půjdu.''   řekl a utekl. Jen se zmateně dívám za ním. Následuji ho až do mého pokoje. ,,Nechtěl jsi to snad, tak kam zdrháš.'' říkám. ,,Nechci to takhle. Dobře měl jsem tě využít, kvůli tomuhle, ale jen kamarádsky. Jenže já, já jsem se do tebe zamiloval. S tebou je to jiné. S tebou se dokážu ovládat. Já já tě asi miluji Stilesi.'' řekl a já na něj vytřeštil oči. No nakonec jsem ho políbil. ,,Taky tě miluji Dereku.'' řekl jsem.