Saoirse an Éan

2 0 0
                                        

         Sebastian
        Připadal jsem si  zavřený jako ptáče v kleci, jsem se schovával ve svém pokoji velkého paláce, kde byla jen má rodina a služebnictvo. Má rodina mě nechávala zavírat do mého pokoje a nenechala mě vycházet ven. Nesnášeli mě, byl jsem lapen v této palácové věži bez přátel a bez lidského kontaktu. Jen já a stěny, stěny které se občas snad i přiblížili jakoby mě chtěli zmáčknout v jejich ledovém obětí. Vycházet jsem mohl pouze tehdy, když přijel někdo kdo o mě věděl. A to nebylo tak často. Jediné co jsem celé dny dělal, bylo že jsem maloval, zpíval a četl. Nemohl jsem vycházet, vše mi nosili až pod nos. Jaké by to bylo prostě utéct, uletět jako pták a být volný? To nikdy nezjistím. Pokaždé když za mnou někdo z rodiny přijde, říkají mi že si mám toho vážit, jelikož si nic nezasloužím a že si nezasloužím být milován, že toto je můj úděl a nic jiného. To mi oapkovali při tom, když na mé tělo dopadali jejich rány
       ,,Dnes zase budeš muset vylést ty nicko, bohužel přijede náš kamarád vzdálený král Anthon ze severního království i se svým synem. A on o tobě bohužel ví.'' řekla zhnuseně má matka a já jen na souhlas kývl. Rychle jsem se tedy začal chystat, zamaskoval jsem modřiny, které by šli vidět, a pak už jen čekal až mě zavolají. To se stalo asi až o dvě hodiny později. Pomalu jsem tedy vyšel ke své rodině na příjezdovou cestu, kam po chvíli přijela limuzína. Z ní vyšel postarší král s královnou a po nich vyšel mladý celkem vysoký černovlásek. Hned jsem sklopil pohled, abych neměl později problémy. Jelikož pokud to chápu chtějí ho dát dohromady s mou sestrou. ,,Ohh výtám tě příteli, konečně jsi zase k nám zavítal.'' říkal můj otec nadšeně. ,,Sluší ti to Camille vypadáš tak mladě.'' řekla má matka a dali si uvítací pusinky.,,Tohle je naše dcera Samantha a náš syn Sebastian.'' řekl a u mě dal trochu zhnuseného poddtónu. ,,Těším mě.'' pronesl jsem tišeji a věnoval jim rychlí úsměv. ,,Tohle je zase náš syn Andrew.'' řekl král Anthon. ,,Pojďte zavedeme vás do vašich pokojů.'' řekla má sestra až moc nadšeně. A ano záviděl jsem jí, jejich syn je vážně krásný. 
Nakonec jsme jim ukázali celí zámek a pak jsme se usadili v jídelně na večeři. Podávali se různé druhy jídla od slaného po sladké. Neměl jsem na nic vůbec chuť, ale něco malého jsem si vzal aby se neřeklo. Neodvažoval jsem se ani zvednout zrak. Bylo to divné zase s nimi sedět u jednoho stolu. No po večeři se všichni odebrali do salónku, já se však omluvil s tím že jsem již unavený. A nakonec jsem odešel. 
          Sedl jsem si do výklenku okna ve svém pokoji a koukal se ven na nebe, a nakonec jsem si začal potichu zpívat. Větřík mi čechral vlasy a já si tento okamžik neskutečně užíval. Když v tom jsem uslyšel odkašlání z nižšího protějšího balkónu. Vyděšeně jsem se tam podíval, na balkónu stál on Andrew. ,,Ohh omlouvám se nechtěl jsem tě vyrušit, ale zpíváš nádherně.'' řekl a já se začervenal, i když to nemohl vidět. Rychle jsem se zvedl z okna a zavřel ho. Sakra, sakra tohle se nemělo stát. Tohle bude strašné. 
Ráno jsem se válel v posteli, nechtěl jsem vstávat, neustále jsem musel přemýšlet o té včerejší noci. Sakra on mě slyšel. To je špatné, pokud to zjistí rodiče bude to špatné. 
          Po snídani jsem se rozešel do zahrad. Tím že tu byli jsem měl volnější vycházky tak toho musím využít. Procházel jsem růžovímy zahradami a užíval jsem si teplé sluníčko. ,,Nevěděl jsem že tu budeš.'' pronesl někdo a já se vyplašeně otočil. Stál tam Andrew. ,,Vážně pěkně zpíváš.'' řekl a já zrudnul ve tváři. ,,Nestyď se.'' pronesl a přešel ke mě. Jeho prsty mi zvedl tvář a já se na něj tak musel podívat. Pomalu se ke mě přiližoval, hypnotizoval mě jeho očima. Ale nakonec jsem se probral a odtáhl jsem se od něj. ,,Co to děláš? Máš si brát mou sestru.'' řekl jsem a on se na mě překvapeně podíval. ,,Kdo řekl že si mám vzít tvou sestru?'' optal se mě zmateně. ,,Přeci kvůli tomu jste tady, aby jsi si vzal mou sestru. Rodiče to říkali.'' řekl jsem. On se jen rozesmál. ,,Tvou sestru bych si vzal jedině tehdy pokud by měla ptáka mezi nohama.'' řekl a já na něj vykulil oči. ,,No co to vám to nikdo neřekl že jsem gay?'' optal se zmateně a já jen pokroutil oči.
       ,,Sebastiane ty nicko kde jsi.'' křikl můj otec, jelikož nevěděl že jsem s někým. Andrew se na mě překvapeně podíval ale já na něj nereagoval. Otec nás nakonec našel. ,,Co tu sakra děláš, máš být u sebe.'¨' řekl a vrazil mi facku. Bylo mu jedno že je tam Andrew byl naštvaný. Vrazil by mi další, kdyby Andrew nechytil jeho ruku. ,,Co si myslíš že děláš, tohle si zaslouží.'' říkal můj otec. ,,To těžko.'' řekl zase on. ,,Máš si brát mou dceru tak nech ať si to s touhle nickou vyřídím.'' řekl a Andrew se rozesmál. ,,Co je tu vtipného.'' řekl nabroušeně můj otec. ,,Jsem  gay, vaši sestru bych si nikdy nevzal. A myslím že právě Sebastiana od vás vezmu, když vidím jak se k němu chováte.'' řekl a já na něj vykulil oči. Stejně tak můj otec. 
        ,,Anthone toto jsme si nedomluvili. Měl si vzít mou dceru.'' řekl mlj otec. ,,Pokud vím měl si vzít prvorozeného a to je Sebastian což je velké plus, jelikož bych svého syna nikdy nenutil vzít si někoho koho nebude milovat.'' řekl Anthon a já na něj vykulil oči. ,,Ale Sebastian nikam nejde.'' prskla moje matka. ,,Proč bych nešel?'' optal jsem se. ,,Protože jsi nicka a nemáš na lásku právo.'' prskla má sestra. ,,Tak to pozor buď půjde s námi nebo válka.'' řekl Anthon. Čekal jsem že se rodiče budou hádat ale nic neřekli. Prostě mě nechali jít. A já byl volný.

Oneshoot 3 MAGIC SHOPKde žijí příběhy. Začni objevovat