Oneshoot 3 MAGIC SHOP

憎しみ？いいえ、愛しています

             Theo
              Když jsem tě poprvé ucítil byl jsi mi neznámí, ale byl jsi se Stilesem, který mi nikdy moc nevěřil. Ale když jsem tě v tom lese s ním uviděl, pocítil jsem zvláštní tlak na srdci. Ale neřešil jsem to. S posledním pohledem na tebe jsem odešel. Tehdy jsem byl posedlí mocí, kvůli doktorům děsu, kteří mě zachránili i přes cenu života mé sestry. Musel jsem jim dál pomáhat a hledat další chiméry. Ze začátku jsem to dělal pro ně, ale pak jsem si z nich chtěl udělat vlastní smečku, to se ale kvůli vám nepovedlo.
Chtěl jsem být naštvaný, ale na tebe jsem se nemohl zlobit. Rád jsem tě provokoval tím že jsem se bavil s tou tvojí holkou, ale když jste se líbali v autě ve kterém jsem vás vezl, ucítil jsem bolest na srdci, které ani nebylo mé. Štvalo mě to a o to více, když jste mě chtěli poslat za mou sestrou, do horoucích pekel. Doufal jsem že jsi cítil něco podobného jako já, ve tvém srdci, ale ne ty jsi se tvářil bez emocí, a jen si přihlížel. Když se zem otevřela a mě stáhla má sestra ještě jsem prosil, ale s nikým z vás to ani nehlo. Proč taky že. 
               Liam
            Když jsem ho poprvé uviděl byl jsem jím zaujat. Jeho vůně mě lákala, ale musel jsem se ovládnout. Přeci jen ho potřebujeme, tedy to jsme si mysleli. Až když jsme zjistili že spolupracuje s timi doktory děsu, zamrzelo mě to. Když jsem ho viděl s Hayden štvalo mě to, proto jsem ji políbil v jeho autě, aby věděl jaké to je. Ale on vypadal tak lhostejně. Nejvíc mě naštvalo, když i s Hayden udělal chiméru, protože zatím všechny zemřeli a já o ni nechtěl přijít. 
Nakonec chiméry však přežili, nikdo nechápal jak to, ale prostě znovu ožili. Scott se rozhodl že ho Kira pošle pod zem za jeho sestrou. A tak jsme to uskutečnili. Tak moc mě bolelo vidět ho a slyšej jeho prosby a křik. Bolelo mě mé srdce, můj vlk vyl, ale já s tím nemohl nic udělat. 
               Jenže po pár letech se objevil další problém. Problém zvaný divoký hon. A jediný kdo o něm něco mohl vědět byl právě Theo protože jak jsme zjistili doktoři děsu je taky zkoumali. Proto jsem se na své vlastní rozhodnutí odhodlal ho přivolat zpět. Bylo složité najít Kiry katanu, ale nakonec jsme ji našli, a já ho tak mohl dostat ven. I když Scott protestoval, bude to má chyba ne jeho. Proto teď stojím na onom místě, kde jsme ho poslali pod zem společně s Hayden, Corim a Masonem.  Zabořil jsem katanu do země a ta se modře rozzářila. Z díry vyskočil on, a přitiskl mě ke zdi se zlatě žhnoucíma očima. ,,Zabiju vás všechny.'' vrčel mi do tváře. ,,Nemusíš nás zabíjet, když ti jdeme navrhnout nabídku.'' pronesl jsem již lehce sípavě. On povoli stisk na mém krku a po chvíli sundal jeho ruku.
,,Mluv.'' procedil skrz zuby. ,,Potřebujeme pomoc, jsou tady, jsou tady doktoři děsu.'' řekl jsem těžce a on vykulil oči. ,,Měli přijít.'' řekl jen. ,,Radši mě pošli zpátky nehodlám vám pomáhat.'' dodal. To mě naštvalo a tak jsem mu jednu vlepil. On padl k zemi a u pusy měl krev. Koukal na mě překvapeně a s bolestí v očích. Proč jsem najednou ucítil zase tu nepříjemnou bolest? ,,Probralo tě to? Chceš žít no ne a ne se vrátit zpět, tak nám pomož a nikdo tě zpět nepošle.'' řekl jsem mu. On se na mě podíval. ,,Jo a jak ti mám věřit, že jakmile budou pryč, nebudu zase zpět.'' řekl. Vzal jsem do ruky onu katanu a rozbil jsem jí. ,,Co to děláš.'' vykřikla Hayden ale já jí nataženou rukou umlčel. ,,Stačí to jako důkaz? Už není jak tě poslat zpět.'' řekl jsem. 
            Nakonec jsem ho vedl do nemocnice, jak mi řekl Scott, Hayden jsme vyhodili u ní doma. ,,Máme být tady, je tu jeden z proudů.'' řekl jsem mu, a rozešel se na místo o kterém mi bylo řečeno, ještě předtím však Theo pustil sanitku. ,,Sakra proč si jí pustil.'' vykřikl jsem po něm. ,,Až přijdou sanitka díky elektřině vypne.'' řekne jakoby nic. A mě to došlo, má pravdu.
,,Jestli přijdou nepomůžu ti, ty pomáháš nám, ale mi tobě ne.'' řekl jsem mu. Nic neřekl jen kývl. A oni vážně přišli. Zabarikádování v oné místnosti nevydrželo dlouho. A tak jsme se chodbou rozutekli směr výtah. Málem mě chytli, kdyby mi Theo nepomohl, pak mě hodil do výtahu, a než se zavřel pronesl ,,Vy mě nepomůžete, ale já pomůžu vám. Nenechám je aby ti ublížili.'' řekl s emocema a pak už se dveře zavřeli. Uslyšel jsem z oné chodby hluk a řev. Když se dveře znovu otevřeli, Theo byl na zemi, ale dýchal. ,,Vydrž pomůžu ti.'' řekl jsem a vážně jsem se o to snažil. Hojil se pomaleji než mi, ale po nějaké chvíli se uzdravil a já ho mohl vzít pryč, tady už nebudou, jelikož je den. Sešli jsme se u Dereka. Všichni  na mě koukali jak na idiota, když jsem tam Thea donesl ale nic neříkali. 
            Další noc jsme šli do školy, díky Theovi jsem se dostal na jednoho koně. A rozjeli se bůh ví kam. Nakonec jsme se objevili v místnosti, která vapadala jako nádraží. Když v tom se ozval Coriho hlas. Sesedli jsme z koně a začali jsme ho hledat. Když jsme ho našli, byli v něm napojené hadičky. Pomalu jsme je dostali ven, pomohli jsme mu vstát. Pak jsme všechny dostali ven.
Scott mi zavolal o výhybce ke které se máme dostat, a tak jsme k ní vyrazili. Museli jsme tam odklonit vlak, a i když s těží se to povedlo. A já samím štěstím políbil Thea. 
,,Pomohl jsi nám myslím že můžeš pomáhat dál. Pokud nemáš smečku, myslím že toto město a naše smečka zvládne dalšího člověka. Přidáš se.'' řekl jsem mu s úsměvem, a on místo odpovědi mě políbil. Nakonec nám vážně pomáhal, a my jsme se stali párem, který snad nic ani nikdo nerozdělí ať čas plyne jakkoliv.