Oneshoot 3 MAGIC SHOP

Štěstí? Ne láska

           Sebastian
            Má matka opustila mého otce když mi bylo 12. Tehdy jsem hodně brečel, nechtěl jsem aby odešla, ale stejně odešla a já už jí pak neviděl. Děti se mi smáli že nemám matku. Můj otec začal pít, a brát drogy. Než na to někdo přišel utekly dva roky. Dva dlouhé roky plné bití, nadávek, a zneužívání. Pak jednou přišli policisti, a řekli že půjdu do dětského domova, než najdou mou matku. V dětském domově jsem zůstal do mých 14 let. Pak přeci jen našli mou matku a kontaktovali ji. Přijela pro mě a ani na mě nepromluvila, dokud jsme nepřijeli před obrovský dům. ,,Máš nevlastního bratra je mu 17, chovej se slušně, tady nejsi u tvého otce rozumíš. Stejně je moc neuvidíš.'' řekla nepříjemně a já ze strachu jen kývl na souhlas. Vzala mě dovnitř. ,,Vždy se budeš zouvat, budeš tu pracovat jako služebník. Budeš pomáhat s prací, pamatuj si už nejsem tvá matka a ty nejsi můj syn. Kdybych si tě vzít nemusela kvůli zákonu nechala bych tě tam.  Pokud potkáš mého muže či jeho syna nemluv s nimi ani se na ně nědívěj, prostě odejdi.'' dořekla a otevřele dveře. ,,Tady je tvůj pokoj.'' Byl to pokoj s postelí, skříní a stolem. ,,Školu budeš mít doma, budou tě učit služky, stejně nemusíš nic umět, budeš tu jen makat, nic jiného nepotřebuješ.''  řekla a já jen sklopil hlavu, aby neviděla mé skleněné oči. Vlezl jsem se svými pár věcmi do pokoje a zavřel dveře. Vše jsem dělal v tichosti. Jsem tedy jen sluha a ne syn vlastní matky. Už mě nechce, nevzala by si mě kdyby nemusela. Rozplakal jsem se, ale snažil jsem se vzlyky tišit. ,,Už máš vybaleno?'' optal se někdo za dveřmi. Otevřel jsem je a vyděl postarší paní s zářivým úsměvem. ,,Jsem Anda, jsem tu kuchařka.'' ,,Sebastian, jsem tu nový.'' řeknu. ,,Ano já vím budeš mi pomáhat aby jsi se naučil vařit, a když tu nebudou budeš uklézet pokoje s ostatními.'' řekla a usmála se. ,,Kolik ti je?'' ,,14.'' řekl jsem. ,,Jsi tak mladý? Proč jsi tu?'' zeptala se. Můžu jí to říci? Ne matka to zakázala. ,,Neměl jsem kam jít, a pak jsem zjistil že se hledá výpomoc, prostě jsem to zkusil.'' řekl jsem. ,,Aha neboj tady se budeš mít dobře. Pojď blíží se čas večeře, musíme uvařit.'' řekla a vedla mě do kuchyně. Nechala mě loupat zeleninu a i ji krájet. Nakonec jsme vše uvařili byla z toho dušená zelenina s masovými kuličkami a bramborem. Nakonec jsme prostřeli a pak už jídlo začali podávat, to už ale nebyla prý má práce. 
              Nakonec mě Anda takto učila vařit již 3 rokem. Matka se ke mě chovala hrozně, a její novou rodinu jsem viděl jen párkrát a to jen na chvilinku. Naučil jsem se dobře vařit a tak jsem převážně vařil já. Anda už byla starší, tak mě jen obča kontrolovala. Ale vaření mě hodně bavilo. Ani uklízení nebylo špatné. I když nevlastní bratr jak jsem zjistil Filip byl celkem bordelář. Jeho pokoj byl vždy nejnáročnější. 
Dnes ale bylo něco jinak. Pokoj jsem šel uklízet celkem pozdě, už bylo asi tak kolem šesté večer. Večeře se již podávala, ale on stále nebyl doma. Neřešil jsem to a prostě jsem uklízel, ale trvalo to dlouho, bylo asi 20:30. Já už měl hotovo a chtěl jsem jít do svého pokoje, když v tom mě někdo přirazil ke zdi. ,,Kohopak to tu máme, malou služtičku.'' pronesl škitavě hluboký hlas. Nepoznával jsem ho. Chtěl jsem se od něj dostat. Ale nešlo to. ,,Nebraň se služtičko.'' říkal znovu. Otevřel dveře do mého pokoje, a strčil mě do něj. Pak mě dostrkal až na postel. Začal ze sebe i ze mě strhávat oblečení. ,,ne prosím nech toho.'' prosil jsem ho. On však nepřestával. ,,prosím dost, no tak, jsem kluk, prosím prosím dost.'' prosil jsem ho ale on pokračoval. ,,Prosím, prosím ne.'' prosil jsem z plných plic ale už bylo pozdě. Drsně do mě pronikl a já hlasitě vykřikl. Avšak nikdo na pomoc nepřicházel. Už jsem neměl sílu, neskutečně mě bolelo celé tělo. Už jsem ani neprosil, nedokázal jsem se bránít, nedokázal jsem ho ze sebe shodit. Už jsem na posteli ležel jako hadrová panenka, kterou jsem se i stal a po pár dalších jeho přírazech jsem upadl do bezvědomí. 
           Probral jsem se až ráno, ani nevím kolik mohlo být. Ležel jsem na posteli, která byla rozházená, na pár místech prostěradla se nacházela i má krev. Po těle jsem měl kousance a škrábance. Mé tělo bolelo, hlavně můj zadek. A když jsem si vzpomněl co se stalo rozbrečel jsem se. On, on mě znásilnil? Znásilnil mě můj nevlastní bratr. ,,Sebastiane jsi tam?'' zaklepala mi na dveře Anda. ,,Jo.'' řekl jsem ubrečeně. ,,Stalo se něco.'' zeptala se po tom co otevřela dveře. Když však viděla mé zubožené tělo a rozházenou postel, hned ke mě přispěchala a objala mě. ,,Co se tu stalo?'' optala se nechápavě. ,,On, on spletl si mě nejspíš s holkou, a a znásilnil mě.'' vykoktal jsem ze sebe ztěžka. ,,ale kdo?'' optala se mě. ,,Filip.'' řekl jsem. ,,Tak moc mě to mrzí.'' řekla. ,,Zůstaň dnes v posteli ano, ale nejdříve ji převlíkneme, a pak se najíš.'' řekla a já jen kývl. Nakonec jsem šel do koupelny. A Anda mi převlékala postel. ,,Děkuju.'' řekl jsem když jsem z koupelny vyšel. ,,Nemáš zač, lehni si a já ti přinesu to jídlo.'' řekla. Já si lehl do postele. Jídlo po chvíli přinesla, byla to kuřecí polévka. Byla tak dobrá. Po jídle jsem usnul. 
           Filip
           Sakra co jsem to v noci zase vyváděl? neskutečně mě bolí hlava. Pamatuji si že jsem pil s kamarádama, protože jsme udělali maturitu. Když jsem došel domů, chytl jsem nějakou služebnou, a vyspal jsem se s ní. Více si nepamatuji. Probral jsem se v malém pokoji, vedle sebe jsem viděl tu služku. Ani jsem si jí neprohlédl, a prostě z toho pokoje vypadl. Šel jsem do svého pokoje. Vlezl jsem do koupelny a chtěl se jít umýt, když jsem si všiml rýh po nehtech. Sakra to musel být divoká noc. Nakonec jsem se umyl. 
,,Kde jsi byl celou noc?'' optal se mě otec u jídla. ,,Byli jsme zapít maturitu.'' řekl jsem jakoby nic. ,,Doufám že jsi neudělal žádnou hloupost.'' řekl a já vykulil oči. Že by něco věděl? pomyslel jsem si. Ale ne můj otec tohle neřeší. ,,Ne žádnou.'' řeknu jakoby nic. Nakonec se jen najíme. Pak jsem se odebral zpět do svého pokoje. 
           Další den jsem vstal celkem brzo. Vydal jsem se do kuchyně, kde jsem uviděl zrzavou služebnout jak vaří jídlo. ,,Mám hlad.'' řekl jsem a ona se na mě vyděšeně otočila. ,,Kdy bude jídlo?'' optal jsem se a až pak se na ni podíval. Až po tom co jsem se podíval kdo to je, jsem zjistil že to není holka. Byl to kluk s delšími zrazavými vlasy, zelenýma očima a pihatýma tvářema. ,,kdo jsi?'' optal jsem se zmateně. ,,Oh jsem Sebastian.'' řekl nervózně. ,,Co tu ale děláš?'' optal sjem se ho znovu. ,,Pracuji?'' řekl lehce s otázkou. ,,Kde jsi se tu vzal.'' ,,Pracuji tu již tři roky.'' řekne zmateně a lehce vyděšeně.. Nakonec se ke mě zase otočí zády, a já si všimnu kousanců a rýh od nehtů. ,,Spal jsem s tebou že?'' řeknu jakoby nic. On upustí vyřečku. ,,Na něco jsem se tě ptal, spali jsme spolu?'' ,,Spíš bych řeknu že ty jsi spal.'' řekne rozklepaně. ,,Já spal? A ty?'' ,,Já se snažil bránit a dostat tě pryč ze mě.'' řekne nakřáple. ,,Já, já tě znásilnil.'' řeknu vyděšeně. On nic neříkal jen sklopil oči. Co jsem mu to udělal. ,,já, já moc se omlouvám.'' řeknu a přejdu k němu. Zvednu jeho hlavu ke mě. Lehce jsem se na něj usmál. V jeho očí byl však vidět jen strach. 
               Utekl týden od toho co jsem ho poznal. Bylo mi to tak líto, snažil jsem se mu to vynahradit, a i když se mě bál, stejně jsem s ním pořád trávil čas. Povídal jsem si s ním a on později polevil a přestal se mě bát. 
,,Řekni mi něco o sobě.'' řekl jsem mu a pozoroval ho jak vaří. ,,Co by jsi chtěl vědět?'' optal se mě. ,,O tvých rodičích. Kde jsou?'' optal jsem se ho a on ztuhl. ,,Moje,, moje rodina.'' řekl zaraženě. ,,No.'' řekl jsem. ,,Můj otec začat pít a fetovat po tom co nás matka opustila kvůli někomu jinému. O ní jsem pak dlouho neslyšel. Dokud můj otec neumřel a policisti mi neřekli že půjdu k matce. No nakonec mě matka zaměstnala jako sluhu a řekla že už není má matka že je jen můj šéf.'' řekl a já na něj jen vykuleně zíral. ,,Počkat tvoje máma je tátova manželka?'' optal jsem se zmateně. On jen kývl na souhlas. ,,Jsi můj nevlastní bratr?'' řekl jsem. ,,Nejsme sourozenci, jen si tvá máma vzala tvýho tátu.'' řekne jakoby nic. ,,To znamená že můžeš být můj přítel?'' řekl jsem a usmál se na něj. ,,Nevím co by na to řekli, jsem jen sluha.'' řekl a já se zamračil. ,,Už nejsi sluha jsi můj přítel.'' řekl jsem rozhodnutě políbil ho.