Oneshoot 3 MAGIC SHOP

彼はただ所属したかっただけだ

              Stiles
            Vždy jsem chtěl někam patřit, nechtěl jsem být ten divný. Ale nebylo tak jednoduché, zapadnout. Trpěl jsem ADHD, Jeep jsem zpravoval kobercovou páskou, a vždy jsem měl dobré známky. Tak kdo by mě bral taky v pořádku. Později se šikana stala i mou součástí, nikdy jsem jim nic neudělal a stejně mě začali šikanovat. Nechápal jsem proč, ale neměl jsem se jak bránit. Neměl jsem na to dost síli. Jen jsem je nechal, ať si dělají co chtějí. Učitelé si toho nevšímali, takže mi nikdo nepomohl. Vlastně jsem se skoro s nikím nebavil, tedy až na Coru, to byla sestra Dereka, věřil jsem že mu nic neprozradí, proto jsem se jí svěřil že se mi Derek líbí, přijala to s takovým nadšením až jsem se divil. 
Jelikož jsem se do něj zamiloval, hned na poprvé co jsem ho uviděl. Měl ty nejhezčí a nejtemnější hnědé oči, které jsem kdy viděl. Když se usmál vypadal tak neodolatelně. Jenže na mě se spíše mračil. Hrál ve školní basketbalovém týmu. Byl jeho kapitánem a všichni ho uznávali, asi proto byl i vůdcem školní elity. Patřil tam ještě Scott, Issac, Kira, Lydia, Jackson, Eathan, Aiden, Erica a Boyd. 
             ,,Ale, ale kohopak to tu máme snad to není náš teploušek Stilesík.'' řekl výsměšně Jackson. Nic jsem neříkal jen jsem sklopil hlavu. ,,Ty s náma nemluvíš.'' pronesla opovržlivě Lydia. Až teď jsem si všiml že tam byli všichni i Derek. ,,Kurva neumíš mluvit.'' vyletěl Boyd a strčil do mě tak, až jsem spadl na zem. Jejich skupinka se rozesmála. Po tváři mi stekla jedna osamělá slza, ne nic víc jsem se naodhodlal. Issac mi ještě párkrát vrazil pěstí a nakonec odešli. 
Já se za pomoci zdi dostal na klučičí záchody. Vlezl jsem si do jedné z kabinky, kterou jsem zamkl a až tam jsem si dovolil propustit slzy. Nakonec jsem vstal, umyl jsem si obličej v umyvadle a vrátil jsem se do třídy, kam pár minut po mě vstoupil i učitel dějepisu. 
            Po škole jsem chtěl jít domu jenže mě zastavila zase jejich skupinka. ,,Naval prachy Stilesi.'' prskl Scott. Neprotestoval jsem prostě jsem vytáhl peněženku, a dal mu všechny peníze. Vím co by se stalo kdybych mu je nedal, či řekl že žádné nemám. Takovou chybu znovu neudělám. Nakonec mě nechali a já se tak rozešel ke svému Jeepu. Nastartoval jsem a rozjel jsem se domů. Udělal jsem úkoli, a nad myšlenkou Dereka jak mě objímal jsem usnul do spánku plného nočních můr. 
Ráno jsem se s výkřikem probudil. Můj táta byl u mě, a já nic nechápal. ,,Co se stalo tati.'' optal jsem se ho. ,,Víš budu muset odjet, jelikož máme nějaký případ, ale je vzdálenější zvládneš to tu sám?'' optal se mě, a já jen kývl. ,,Dobře peníze ti nechám na stole, vrátím se tak za 14 dní. Zbytečně to neutrácej za blbosti.'' řekl a roztřapatil mi vlasy. (aby jste neříkali že Stiles v Teen wolfu nemá vlasy, tak tady si ho představte jako Thomase z Labirintu) Pak už opustil můj pokoj. Já se rychle vyhrabal z postele, hodil na sebe nějaké oblečení a vyrazil jsem ve svém jeepu do školy. 
             ,,Stilesi tady jsi, býváš tu i dřív.'' vyhrkla na mě Cora a skočila mi kolem krku. Objal jsem ji, když v tom jsem uslyšel jejich hlasy. ,,Dereku není to tvoje sestra? proč objímá toho teplouše.'' rychle jsem ji pustil, ona se na mě zmateně dívala, ale nic neříkala. Pak jsem se rozešel do třídy. Sedl jsem si do své lavice, a všechny ignoroval, až do doby dokud nepřišel učitel. ,,Žáci, ředitel se rozhodl, že díky vítězství, našeho basketbalového týmu, uspořádá na oslavu za dva týdny v pátek  ples. Povinost je mít  slušné oblečení.'' řekl a pak opustil třídu jelikož zazvonilo nakonec hodiny. 
,,Tak ty obtěžuješ mDerekovu sestru. Asi by jsi se měl naučit kam patříš.'' řekl Issac a hrubě mě přitiskl na zeď. Strhl ze mě mé oblečení a já už věděl co chce dělat. Po nějaké chvilce se mím tělem roznesla strašná bolest, z toho jak do mně surově a bez přípravi vnikl. Chtěl jsem vykřiknout ale zacpal mi pusu. A já mohl jen nechat téci mé slzy. 
Když to mučení skončil odešel a mě tam nechal ležet s velkou bolestí, zničenou psychikou a krví, která tekla z místa, o kterém jsem teď nechtěl přemýšlet. Pak už jsem, ale samou bolestí omdlel. 
              Derek
           Issac vyšel ze záchodů, a přidal se k nám. Pak jsme se vydali do třídy. Stiles však nikde nebyl. Nechápu proč ho tak nenávidí. Nikdy jsem nikoho nešikanoval, a nechápal jsem proč to ostatní dělají, ale nezabránil jsem tomu. Někdy jsem toho i litoval. Nezasloužil si to. Nakonec jsem zvedl ruku a zeptal jsem se zda mohu nazáchod. Učitel mě pustil a já tak šel. Jenže to co jsem tam uviděl bylo moc. A mě hned došlo, co tu Issac dělal. Stilese jsem si ihned vyhoupl do náruče, a místo zpět do třídy, jsem se s ním v mém autě rozjel směr nemocnice. 
Doktoři na mě divně koukali, ale vzaliho na prohlídku. A to co mi řekli mě utvrdilo v tom že, tohle už přehnali. Nic jim neudělal a stejně se k němu chovali hrozně a teď ho ještě Issac znásilnil. Buď se změní nebo s nimi končím. Pomyslel jsem si. 
             Čekal jsem dokud se Stiles neprobudí, doktoři mi řekli že až se probudí bude moci jít domů, že si potřebuje jen odpočinout. Nakonec když se probudil a uviděl mě vypadal vyděšeně. ,,Omlouvám se za to co ti udělali a co ti dělali, nikdy jsem s tím nesouhlasil, ale nezabránil jsem tomu. Moc se omlouvám Stilesi.'' pronesl jsem již plačtivě. ,,To je v pořádku.'' řekl a usmál se. ,,Ne to není, tak moc ti ublížili.'' řekl jsem. ,,Omluvil jsi se.'' řekl zase. ,,Oni jsou ti co by se ti měli omluvit. A chtěl jsem se tě zeptat zda se mnou půjdeš na ples. Víš už dlouho jsi se mi líbil, ale když tě začali šikanovat, bál jsem se že kdybych jim to řekl udělali by ti toho mnohem víc.'' řekl jsem provinile. ,,Půjdu rád. A nedělej si s tím starosti, je to v pořádku.'' řekl. Sakra oni ho šikanují, ale on je brání. Nedokázal jsem už nic říct, a tak jsem si ho přitáhl do obětí. 
      Stiles
       Nakonec mě Derek odvezl domů. Až tady jsem nechal průchod všem emocí, štěstí, bolest smutek a hlavně radost. Derek mě pozval na ples. Pomyslel jsem si. Musím sehnat oblek. Uvědomil jsem si. Další den jsme se s Derekem dohodli že to před jeho kamarády utajíme až do plesu, aby si uvědomili až tam co špatného udělali. 
          Den plesu
          Jsem přichystaný a už jen čekám na Dereka. Když mě přišel vyzvednout pořádně jsem si ho prohlédl. Vypadal tak sexy, až jsem si musel skousnout ret. ,,Sluší ti to Stilesi.'' řekl a usmál se. ,,Tobě to sluší víc.'' řekl jsem a lehce jsem se začervenal. Pak už jsme vyjeli směr škola. 
Když jsme do ní vstoupili ruku v ruce, všichni na nás divně koukali, jen Cora se usmívala jak sluníčko na hnoji, ona věděla že mám rád jejího bratra. ,,Co to má znamenat Dereku.'' přišla k nám naštvaná Rebeca. ,,Co by jsem tu s někým koho miluju.'' řekl Derek jakoby nic a všichni vykulili oči. ,,Miluješ?'' vykřikla ta jeho banda. ,,Ano proto s vámi se všemi končím, dokud se Stilesovi neomluvíte, a hlavně ty Issacu, nevěděl jsem že dokážeš zajít až tak daleko, je mi z tebe zle.'' řekl naštvaně až jsem se ho i já bál. K ničemu se neměli a tak jsme s Derekem odešli od nich a užívali si ples. 
             Asi po týdnu co je Derek ignoroval se mi nakonec omluvili, a i když mi trvalo jim odpustit, nakonec jsem tak udělal.