Oneshoot 3 MAGIC SHOP

Forever Young Together

JungKook
Jediné co jsem věděl, a v co jsem doufal bylo to, abych o tebe nikdy nepřišel. Byl jsi tu se mnou vždy. Když mě ostatní opustili, ty jsi zůstal. A tím jsi se pro mě stal důležitejším než můj vlastní život. Jediné co jsem si přál, bylo aby jsi neodešel stejně jako všichni ostatní, proto jsem ti zatím nic neřekl.
Jsi pro mě důležitý jako pro boháče zlato, jako pro ryby voda. Přál jsem si, aby jsem s tebou mohl být navždy, avšak můj čas se krátil, každým dnem. S tebou se cítím jako dítě, jako to malé dítě, co doufalo že se stane astronautem, či zpěvákem. Jenže realita je krutá, nebo aspoň ta má. Chtěl bych znát naši budoucnost, i když vím že není moc dlouhá, ale to ty jsi nemohl tušit.
Jin
Jmenuji se Jin a jsem upír a tohle je příběh o někom, koho jsem nenechal aby mě opustil.
1. setkání
JungKooka jsem poznal asi 6 let zpět. Potkal jsem ho v jednom parku, kde ležel pod stromem. Jeho vůně mě lákala na míle daleko, měl jí zvláštěn sladkou, a přesto zvláštní. Něco v ní bylo, něco pro něj špatného. Sedl jsem si tedy pod strom k němu. ,,Co tu děláš tak sám?'' optal jsem se ho. On jen vyděšeně vytřeštil oči a vyděšně se na mě podíval. ,,Ohh omlouvám se nechtěl jsem tě vyděsit.'' řekl jsem. ,,Kdo jsi?'' optal se mě. ,,Jmenuji se Jin.'' řekl jsem mu. ,,Proč jsi tu Jine?'' optal se mě zase. ,,Zajímalo mě proč tu sedíš tak sám?'' řekl jsem a usmál jsem se na něj. ,,Nemám s kým tu být, nemám přátele.'' řekl a sklopil smutně oči. ,,Teď už máš.'' řekl jsem a usmál se ještě více.''
Od té doby jsme se setkávali každý den, trávili jsme sspolu tolik času. Bylo mi s ním dobře, ale den co den, vypadal pohubleji, a byl bledší a bledší. Ale nechtěl mi nic říct a já nevěděl proč. Trápilo mě to, ani jako upír jsem nic nedokázal vicítit, jen prostě tu jeho zvláštní sladkou, ale narušenou vůni. Mrzelo mě že mi nechce říci co se děje, ale chápu ho, i když mě bolí vydět ho jak mi mizí před očima. Je to můj pravý skutečný kamarád, nechci o něj přijít. I když je o demě o dost mladší nesmím ho ztratit, udělám pro něj cokoliv.
JungKook
Trávit čas s Jinem bylo úžasné, byl to vážně skvělí kamarád, nechci o něj přijít, ale nechci ho zranit, tím až bych mu řekl že umírám. Proto mu radši nic neříkám. I když se mě občas ptá zda jsem v pořádku, ale já mu neodpovídám. Promiň Jine nechci aby jsi byl smutný.
Dnes mě Jin vzal do zábavnýho parku, miluju zábavný parky, i když Jin vypadal dost vyděšeně. Ale užívali jsme si to společně. Koupili jsme si jídlo, a celí den jsme se dosti nasmáli. Bylo mi s ním tak dobře, nechtěl jsem ho opustit, ale věděl jsem že mi nezbývá moc času. Doktor říkal že už asi jen týden, ale nechtěl jsem na sobě dávat nic znát a tak jsem se jen s ním smál.
Avšak ne vše je tak jak má být, druhý den jsem se pořádně nemohl zvednout z postele. Byl jsem tak unavený, mé nohy se třásly. Jenže když někdo zazvonil, musel jsem svtát a jít otevřít. Za dveřmi stál Jin. Mé nohy mě už ale neunesly a já se skácel k zemi. Jin mě však stihl chytnout.
Odnesl mě do postele, a usadil se vedle mě. ,,Kookie co se s tebou děje.'' pronesl smutně. ,,umírám Jine.'' řekl jsem. ,,Co to není pravda že ne?'' ptal se vyděšeně. ,,Je Jine, bohužel už mi zbývají tak tři dny.'' řekl jsem mu.
,,nenechám tě zemřít.'' zašeptal, když v tom jsem ucítil bolest krku. Odpadl jsem.
Jin
Nemůže mi zemřít, musím ho kousnout, proměním ho. ,,Nenechám tě zemřít.'' zašeptal jsem a zakousl se mu do krku. On po chvíli omdlel. Dal jsem mu svou krev a čekal jsem až se probudí. Možná bude naštvaný, ale budeme spolu. To je to hlavní.
Asi po hodině se probral. ,,Co jsi mi to udělal.'' vykřikl. ,,Omlouvám se Kookie, ale já tě nemohl nechat zemřít. Proměnil jsem tě v upíra.'' řekl jsem mu, on se na mě překvapeně podíval. ,,Upír?'' řekl nechápavě a já jen na souhlas kývl.
,,Zůstaneme spolu navždy mladí. Jsi moje vše a já tě nemohl nechat odejít. Jsme kamarádi a já tě nemohl ztratit.'' řekl jsem mu na rovinu. On mě jen objal a nepouštěl. ,,jsem rád že spolu budeme, jsme přátelé navždy.'' zašeptal a já se usmál.
Ano navždy přátelé.

U nás je 12.06. přitom v Jižní Korei je již 13.06. to znamená 11.let od založení BTS. 11. výročí od jejich vzniku, jsem s nimi již 10 let od roku 2014 a jsem jim nesmírně vděčná.
Toto je dárek pro všechny ARMY k 11. výročí a zároveň oslava 12.06 kdy se k nám zase vrátil Jin po roce a půl. Snad si tento příběh užijete. Jsem vděčný za své čtenáře, kteří mé příběhy čtou. A jsem vděčný BTS že jsem je mohl poznat.
Uvidíme se u dalšího příběhu.
Váš Seba