Oneshoot 3 MAGIC SHOP

บทเพลงสุดท้าย

Milovat někoho je jako cítit štěstí, ale obávat se oběti. Každý někdy miluje, někdo láskyplně a někdo bolestně. Cítíme do určité doby bláznovstvví, zamilovanost a krásné pocity, ale pak přijde druhá část horské dráhy, kdy to jde zase z kopce. Kdy se mohou objevit hádky, bolest, nadávky a někdy i násilí, či i jen pocit, že ho brzdíte v jeho štěstí. Musíte tedy něco obětovat, i když to znamená cítit bolest. Stejně jako to je v tomto vyprávění.
 William
Tisknu si poznámky k dokumentu, zatímco sleduji Hongovu fotku na monitoru. Kapela Est, ve které Hong zpívá, je na pokraji rozpadu. Každý z členů je unavený, vyhořelý, frustrovaný. Můj úkol je zdokumentovat jejich poslední okamžiky spolu. Jenže... něco mi říká, že to nemusí být konec.
Hong vypadá jinak než ostatní. Pořád mu v očích svítí naděje. Možná si to jen namlouvám, ale zdá se mi, že se snaží udržet skupinu pohromadě. Ve studiu vládne napjatá atmosféra. Pepper mlčí a kouká do země, Lego si kmitá nohama a Nut se opírá o stěnu, ruce zkřížené. Hong stojí uprostřed, jako by se snažil přimět všechny, aby ještě bojovali.
"Nemůžeme to takhle zahodit," říká.
Est se už skoro rozpadli. Mají poslední koncert a pak se každý vydá vlastní cestou. Kdyby si jen dokázali připustit, že na to stále mají.

 Hong
Will vypadá jinak než ostatní lidé, co nás sledují skrze objektivy kamer. Není chladný, nebere nás jako projekt. S každou natočenou minutou s námi tráví čím dál víc času. A já si toho všímám... možná až moc.
"Myslíš, že to má cenu?" ptám se ho, když se ocitneme sami po jednom natáčení.
Pohlédne na mě a chvíli mlčí. "Pokud na tom opravdu záleží, pak ano." Jeho odpověď se mi zavrtá do mysli. Věří ve mně. A když se na něho podívám, uvědomuji si, že i já věřím v něho.

William
Noc v malém bytě. Hong sedí naproti mně a směje se, když mu vyprávím o trapných historkách z dětství. Připadá mi to normální. Jako bychom byli jen my dva a neexistovalo nic jiného. Když se jeho smích utiší, mezi námi zůstane jen ticho, ale není nepříjemné.
Pak mě políbí. A já mu polibek oplatím.
Jednoho dne si mě zavolala Tiana. Tiana je manažerka skupiny. "Viděli tě s Hongem. Jestli se s ním nerozejdeš, zablokují celé jejich budoucí šance. Média už si všímají. Tohle je velký problém."
Chvíli na ni mlčky civím. Chci se hádat, bojovat, ale pak mi dojde realita. "Kdybych s ním zůstal, zničí ho to, skupinu... všechno." "Přesně tak. Novináři už začínají spekulovat. Fanoušci jsou zmatení. Pokud chcete úspěch, musíš se rozhodnout správně," dodá chladně.
Dívám se na Hongovu fotku v telefonu a moje srdce se svírá. Musím ho nechat jít.

Hong
Ten den, když mi zavolal, že se chce sejít byl jsem šťastný. Jenže když na mě vyrukoval s tím že se musíme rozejít byl jsem zmatený. Nemiluje mě? Stalo se něco? Co se sakra děje? "Proč?" ptám se, když před mnou stojí Will a v očích má bolest. "Prostě... už to nemá cenu," říká. "Je konec." říká a odchází. Zastaví se kousek ode mne ale stojí ke mě zády. Viděl jsem jak se mu třesou ramena, ale neměl jsem na to abych ho zastavil.
Pak se vzpamatuji a ještě na něj volám.  "Lžeš. Vím to." Křičím a cítím slzy na svých tvářích. On nakonec vážně odchází, a mě tam nechává stát samotného a zničeného.
Nakonec jsem se vydal do dormu, kde jakmile si mě kluvi všimli mě objhali pevným obětím. 
          William
         Jsem sám zavřený ve svém bytě. Neodvažuji se ani vyjít. Kdybych vyšel šel bych za ním a to nesmím.  Nemůžu mu nic říct, nemůžu  mu to vysvětlit. Jen sleduji, jak Est rostou a stávají se většími, zatímco jeho srdce se rozpadá na kusy.
Sleduji ho tedy na sociálních sítí. Vídím jeho  fotky jak se usmívá, všude kde on jen jde vyfoti koncertech, rozhovory s novináři, kde mluví o nové etapě kapely. Fanoušci se ptají, proč Will už není kolem, někteří spekulují, jiní nenápadně spojují střípky příběhu.
Will sleduje, jak se internet plní teoriemi. "Byli spolu? Rozešli se? Co se mezi nimi stalo?" Hashtagy #WillHong a #BrokenRefrain trendují. Všechno je venku, ale nikdo nezná pravdu. Jen on a Hong.
Když se dívá na jejich koncerty, vidí Honga smát se na jevišti. Ale v očích má tu stejnou bolest, jakou cítí i on.
Nakonec se Est  nerozpadli. Dokázali to. Poslední refrén, který měl znamenat konec, se stal novým začátkem. Fanoušci jásají, kapela roste, plní titulky novin. Každý jejich krok sledují miliony lidí.
Ale Will ne. Stojí ve stínu, sleduje je z dálky, ale není tam. Nemůže být. A i když ho to neskutečně mrzí, vý že je šťastný. Hong má kolem sebe přátele, kteří ho podporují, ale v srdci cítí prázdnotu. Po nocích se dívá na telefon a přemýšlí, jestli Will taky nemůže spát. Jestli na něj myslí stejně, jako on myslí na něj. A Will? Ten ví, že Hong teď září víc než kdy dřív. Ví, že udělal to nejlepší rozhodnutí pro něj, pro kapelu. Ale jeho vlastní svět se zastavil. Protože ve světě, kde Est dál zpívají... on mlčí.