Oneshoot 3 MAGIC SHOP

サブ

               BangChan
               Mí rodiče mi nechávali volnost, tedy to jsem si myslel. Nikdy jsem nebyl úplně volný. Tehdy jsem ho potkal v kině, byl to herec onoho filmu. Ve filmu měl bojovou scénu, a když jsem viděl jeho záda, zamiloval jsem se do něj. Může vám to přijít šílené, zamilovat se jen kvůli zádům, ale prostě to tak bylo. Avšak když jsem viděl jaký zájem má o mojí sestru zranilo mě to. Proto jsem se rozhodl odjet studovat do ciziny, abych je nemusel vídat. Jenže škola skončila a já se musel vrátit. Zjistil jsem že ti dva spolu chodí, i přes to jsem ho chodil pozorovat na natáčení. Párkrát jsem ho pozval i na jídlo, ale vždy se něco stalo, nebo měli něco domluvené s mou sestrou.
Stejně tak to bylo dnes. Zavolala mu že jí bolí hlava a on hned běžel. Měl jsem chuť se opít a tak jsem pil a nekontroloval se. Když už jsem měl dost zvedl jsem se a chtěl odejít, když v otm na půl cesty jsem do někoho vrazil. Podíval jsem se na něj, a nepřemýšlel jsem, přisál jsem se mu na rty. Líbal jsem ho. Když v tom mě od sebe odtáhl. ,,Brzdi kamaráde jsi na veřejnosti.'' řekl příjemně hluboký hlas. ,,Tak mě vem pryč.'' řeknu laškovně. A on neváhá, vede mě nejspíš do jeho auta, a někam mě veze. Byl to pěkný dům. Ale už jsem to nevydržel, zase jsem se mu přisál na rty. Byli tak sladké. Myslím že bych zašel dál, kdyby mě nezastavil. ,,Já, já nemůžu promiň.'' říká sklesle. ,,Jsi panic že.'' říkám a on jen na souhlas kýve. Nakonec si jen lehnu na jeho hruď a usínám. 
Ráno se probouzím vedle něj. Pomalu se zvednu z postele a vyplížím se pryč z domu. Sakra co jsem to vyváděl pomyslím si.
               Felix
        Probudil jsem se a vedle mě už ten hezký muž neležel. Tak jsem se porozhlédl po pokoji ale nikde nebyl, ani v kuchyni. Prostě odešel. Nechal mě tu. Myslel jsem si že už ho neuvidím, ale opak byl pravdou. Ukázal se na natáčení filmu, kde dělám kaskadéra, za jednoho dost namyšleného herce. Myslím že se jmenuje Jay. Jsme si docela i podobní. Viděl jsem ho, jak s ním mluví, a bylo mi to hrozně líto, a zároveň jsem cítil divný pocit na hrudi. Když v tom se vydal ke mě. ,,My jsme se nepředstavili.'' řekne s úsměvem. ,,Jsem BangChan.'' řekl znovu. ,,Felix.'' řeknu jen a vydechnu. ,,těší mě.'' říká a natahuje ke mě ruku kterou přijmu. 
Natáčel jsem záchranou scénu v bazéně, a tak jsem už jen čekal, až to začne. Nakonec jsem skočil do bazénu a pomohl té herečce z vody. Když jsme to dotočili byli jsme pochváleni. I když Jay se tvářil jak kakabus. Tak si to má točit sám. 
        Takhle to bylo celkem často. I to že BangChan chodil na natáčení. Dokonce jsem dostal nabýdku být kaskadérem v rameku na film kde jsem kdysi hrál za Jaye. Přijal jsem to, ale když to zjistil byl naštvaný, ale to je mi jedno. Je to má příležitost, nenechám si jí sebrat, namyšleným frajírkem. 
Sem tam jsem se výdal i s BangChanem. Byl to fajn muž a líbilo se mi trávit s ním čas, a u něj to vypadalo podobně. Jenže dnes se to zase zvrtlo, a díky posádce jsme všichni pili. A já to asi přehnal. On mi pomohl do mého domu, jenže jsem se neudržel a prostě se na něj vrhnul. I když jsem v tu dobu byl ještě panic, bylo mi to jedno, prostě jsem se s ním vyspal. 
Myslel jsem si že až se probudím on tu nebude, proto jsem byl překvapený, když ležel v mé posteli. Mile překvapený. A tak jsem mu vtiskl polibek na  tvář, a vyhrabal se z tváře.
           Myslel jsem si že vše jde dobře, dokud za mnou nedošel sám Jay. ,,Dej BangChanovi pokoj, je to syn bohaté rodiny, myslíš si že by ho nechali být s chudákem jako jsi ty. Být tebou držím se od něj co nejdál.'' říkal to dost výhružně. Ale mě v hlavě běhala jen jediná otázka. Je syn bohaté rodiny? Proč nikdy nic neřekl sakra. Byl jsem naštvaný. 
Když jsem přišel domů BangChan  zrovna vařil, ví kde mám náhradní klíč, ale i tak mě to překvapilo. ,,proč jsi tu?'' optám se lehce nepříjemně. ,,Nechceš mě tu?'' optá se nechápavě. ,,proč by se tu syn z bohaté rodiny zahazoval.'' řeknu naštvaně. ,,jak to víš.'' řekne zmateně. ,,Musel mi to říci Jay ty jsi se k tomu nejspíše neměl.'' řeknu naštvaně. ,,Ale no tak jsem člověk jako ty, no a co že jsem z bohaté rodiny. My jsme my.'' řekl.
,,My? My nejsme nic. My neznamená nic. S lhářema nic nechci mít.'' říkám se slzami v očích. 
,,Copak jsi ke mě nic necítil? Celé to byla jen nějaká hra? Jsem jen člověk i když s bohatým zázemím. Taky mám city, taky můžu milovat, nikdy jsem ti nelhal miluji tě.'' říkal též s pláčem. 
Je jedno jestli jsem tě nekdy miloval. Mi k sobě nepatříme nemůžeme spolu být. Nejsme ze stejných světů.'' tentokrát jiš plačtivě křičím. Tak moc to bolí, ale vím že jeho rodina by to nikdy nedovolila, musím dokázat aby mě nenáviděl. Aby mě sám opustil. 
,,Tak poslouchej, tohle není o mé rodině. Je to můj život, já o něm rozhoduji. I kdyby mě měli vidědit, radši budu s tebou. Jsi někdo kdo mě přijal takového jaký jsem, jsi někdo kdo mě udělal šťastným. Rozumíš nesnaž se mě od sebe odehnat Felixi.'' říkal a každé slovo říkal tak důrazně.
,,Ale tvá rodina?'' ,,Jdi někam s mou rodinou, tohle není na nich, ale na nás. Miluji tě to je hlavní, a pokud ty miluješ mě, nenecháš mě odejít nikdy.'' řekl a přitiskl se na mé rty. Já mu polibek oplácel.