Oneshoot 3 MAGIC SHOP

Birthday love

                SeokJin
             Byl zářijový večer, pršelo ale i tak jsem se vydal do ulic Soulu. Bylo mi jedno že moknu a můžu nachladnout, něco mě ven prostě táhlo. Studené kapky bubnovali na kapoty aut a tabule oken. Lidi spěchali v rukách deštník, div někomu nevypíchli oko. Musel jsem se nad tím pousmát. Lidi dělají jak kdyby byli z cukru a snaží se dešti schovat, přitom je příjemné procházet se a cítit čerství vzduch. 
Došel jsem na velkou křižovatku čekal na semaforu, když v tom jsem na druhé straně spatřil kluka, nebylo by to nic nenormálního, ale on stál v dešti, deštník držel v ruce a přesto ho nekryl. Kryl lidi před ním, on se klepal, nevím zda studený počasým spojené s deštěm či plakal, ale nadšeně nevypadal. Před ním stál kluk s dalším klukem, smáli se spolu a objímali. Vypadali šťastně. Když na semaforu blikla zelená oni se rozešli, avšak ten klučina ne. Když v tom jsem uslyšel. ,,Kurva Jimine co děláš, kvůli tobě zmokneme.'' zahulákal jeden z nich. Ten kluk co držel deštník se k němu rozešel, vtiskl mu do ruky deštník a pak se rozutíkal mým směrem. Jen jsem ho pozoroval, když v tom do mě narazil. Nevšiml si mě? On spadl na zem, na mokrou zem, v ještě mokřejším oblečením, se slzmy na jeho tvářích. ,,Jsi v pořádku?'' optám se ho a natahuji k němu ruku. On se na mě jen ubrečeně podívá. Nakonec ruku přijal. ,,Chceš si dát něco na zahřátí?'' optám se ho a on se na mě překvapeně podívá. ,,Nechci ti ublížit a ani nejsem úchyl, ale myslím že po tom co se stalo, a po tom jak moc mokrý jsi, by jsi potřeboval něco teplého a sladkého.'' řeknu s úsměvem, a on nasouhlas kývne hlavou.
           Vedu ho k mé kavárně, nad kterou mám byt. Otevřu zamčené dveře a pouštím h dovnitř. Kolem nás se rozprostře teplo, rozsvítím světlo nad barem. ,,Sedni si. A co si dáš? Kafe, horkou čokoládu?'' optám se ho. On na mě jen vykulí oči. ,,Caramelové machiato.'' řekne nakonec a jeho tváře zčervenají. ,,Nestyď se.'' řeknu a usměji se na něj. ,,Jsem SeokJin a tato kavárna je moje.'' řeknu hrdě. ,,Dáš si k tomu i nějaký zákusek? Mám čokoládový, mrkvový, jahodový, banánový?'' optám se ho znovu a svůj pohled zaměřím jen na něj. ,,Ten čokoládový zní dobře.'' řekne a já se usměji. Přichystám jeho kafe a pak i moje. Postavím ho před něj spolu s dortem a přisednu si k němu. ,,Chceš mluvit o tom co se stalo?'' optám se ho. Vidím na něm že se mu moc nechce, ale nakonec se do vyprávění přeci jen pustí. ,,Jsou to mí přátelé, ale asi před měsícem se dali dohromady a semnou se baví jen když něco chtějí, jelikož moji rodiče mají hodně peněz. Dnes mě měli jít do kina, ale jediné co po mě chtěli bylo platit. '' řekl a mě ho bylo neskutečně líto. ,,To mě mrzí. Jinak jak se jmenuješ?'' optám se. ,,Jsem Jimin.'' řekl a usmál se na mě. Měl roztomilí úsměv a ty jeho tvářičky. Vypadal tak roztomile a růžové vlasy to podtrhovali. 
Ten večer jsme si hodně povídali, rozuměli jsme si, dokonce mi řekl že shání práci, nabýdl jsem mu tedy práci v kavárně. Proto hned další den přišel už v 7:30 hodin ráno, aby mi pomohl s pečením a já ho učil jak používat kávovar. Byl hodně učenlivý. ,,Myslím že to děláš poprvé budeš v tom dobrý.'' říkám se smíchem kdy na jeho obličeji vidím máslový krém, který mu prstem setřu. Prst neutírám ale olíznu ho jazykem. ,,Hmmm sladké.'' řeknu a usměju se, vidím jak zrudne. 
          ,,Tak je čas začít.'' řeknu a otočím cedulku zavřeno na otevřeno. Jimin byl připravený za barem, a usmíval se. Zákazníci se hrnuli, bylo jich celkem dost, proto jsme byli zaměstnaní celí den. Takto to šlo už měsíc, Jimin mi hodně pomohl a já začal milovat čas trávený s ním. 
Dnes je 13.10. Jimin je dnes nějaký zvláštní. Vím že má narozeniny, ale on neví že to vím. Proto mu chystám menší překvapení. Po otvíračce je zde zase hodně lidí.
Asi kolem třetí hodiny se otevřou dveře, a Jimin zmrzne v pohybu. Podívám se co se děje a vidím nejspíš ty dva jeho kamarády. Sednou si ke stolu a Jimin se k nim rozejde. ,,Ale, ale kohopak to tu máme náš Jimin se stal pikolíkem, a na své dobré kamarády se vykašlal.'' řekl jeden z nich zákeřně a celkem dost nahlas. ,,Co si dáte?'' optá se Jimin jakoby nic. ,,Ale ale snad nás nebudeš ignorovat, víš co přines nám dvě horké čokolády a zaplať to za nás.'' řekne ten druhý namyšleně. To už se tam rozejdu já. ,,Myslím že peníze máš Jimin není banka.'' řeknu naštvaně. On se na mě jen překvapeně dívá. ,,A ty jsi jako kdo, nějaká jeho děvka.'' řekne zase ten druhej. ,,Myslím že jediný kdo se tu nechal vydržovat jste byli vy dva.'' řeknu s uchechtnutím. ,,Pokud chcete dělat problémy vypadněte.'' řeknu naštvaně. Oni se nakonec zvednou a vypadnou. ,,Děkuji.'' pronese šeptem Jimin.
        Už je po zavíračce, Jimin se převlíká a já mu chystám překvapení. Během dne jsem mu upekl jeho oblíbený dort z čokolády a připravil jsem mu jeho oblíbené caramel machiato. Vše jsem připravil na stůl a zapálil svíčky. Když Jimin přišel spustil jsem. ,,Happy birthday to you, happy birthday to you. Happy birthday Jiminie.'' dozpíval jsem a usmál se na něj. ,,Kdy jsi to stihl hyung.'' řekl překvapeně. ,,Přes den.'' řeknu a usměji se na něj. ,,Tady máš malí dárek.'' řekl jsem mu a podal krabičku. Byl to náramek s přívěskem nekonečna. ,,Děkuji hyung.'' řekl a skočil po mě. ,,To já děkuji že jsem do tebe toho dne narazil.'' říkám a políbím ho narty. On se neodtahuje, ale přidává se. A já jsem konečně štatsný.

13.10. Den kdy má náš Jimin narozeniny, ale bohužel nemůže je slavit s námi protože armáda je armáda. Ale doufám že tento dárek pro něj se vám bude líbit. Vydávám ho již dnes jelikož v 17:00 našeho času je v koreji již půlnoc.