Oneshoot 3 MAGIC SHOP

The Boy Running with the Wolves

             Derek
              Tehdy jsem žil v malé vesnici uprostřed lesa, žil jsem jen s otcem. Jenže vše se mělo změnit.  Táta mě nepouštěl z domu možná i to byl důvod proč jsem neměl přátele. Tehdy byla půlnoc dne úplňku, když jsme uslyšeli vytí vlků a vrčení, které se blížilo k naší vesnici. Otec vyběhl z domu a vyděl vyděšené lidi co pobýhali sem a tam. Já zůstal na rozkaz otce v domě, ale pozoroval jsem dění skrz okno. Když první vlci vběhli do vesnice, začala krvavá lázeň. Vlci se vrhli po lidech, zabíjeli je, a i když sami utrpěli pár strát, pozabíjeli všechny lidi, dokonce i mého tátu. Vykřikl jsem zděšení, když se jeden z vlků rozešel k domu. Byl jsem vyděšený, ale nevěděl jsem co mám dělat. 
Když se otevřeli dveře, a dovnitř vstoupil jakýsi muž. Nevěděl jsem kdo to je, ale bál jsem se. On mě vzal do náručí, a společně s vlky a se mnou v jeho teplé náruči jsme někam mířili. Donesl mě do jakési vesnice, a oni vlci se měnili na lidi. Byl jsem z toho zmatený, ale pak mi vše začali postupně vysvětlovat. Řekli mi že oni jsou má pravá rodina, že můj otec nikdy nebyl můj otec. Že mě tehdy unesli, a že já jsem nástupce jejich rodu. Vysvětlili mi že jsem byl syn jejich vůdce, ale lidi ho zabili a mě unesli protože se naší rasy bály. A já se musel začít učit všem zvykům a věcem. Naučili mě měnit se ve vlka, učili mě lovit, učil mě vést smečku. A tím se ze mě stal nový člověk nový vlk. 
            Dnes je mi 18, má smečka se rozrostla, ale věděl jsem že budeme muset hledat nové místo, kvůli potravě. Bylo těžké hledat potravu, proto jsme se zbalili a vydali se někam jinam. Tentokrát jsme se ale rozhodli, že skryjeme své vlčí já, a budeme žít jako lidé. Sehnali jsme si dům v lese, v malém městě s jménem Beacon Hills. Všichni jsme se tam zabydleli, dům byl celkem velký proto jsme se tam všichni vešli. Já, Peter a Laura jsme se vydali na obchůzku do města. Musíme okouknout prostředí. 
Město bylo celkem velké a rušné, horší bylo že jsme zacítili pach jiných vlkodlaků. Proto jsme se rychle  vydali zpět, aby jsme to řekli ostatním. Nebyli z toho nadšení, ale už jsme tu, tak nebudeme odcházet. Pak jsem si šel projít les. Když v tom jsem ucítil dva neznámé pachy, jeden lidský a jeden vlčí. Hned jsem se tam vydal. ,,Co tu děláte? Jste na soukromém pozemku.'' říkám naštvaně. Oni nakonec odešli. Ale na toho lidského kluka jsem musel pořád myslet. 
           Stiles
            Se Scottem jsme šli do lesa, něco jsem mu chtěl ukázat. Když jsme došli na to místo začal jsem hledat to co jsem mu chtěl ukázat, jenže v tom se ozval hrubý ale příjemný hlas. ,,Co tu děláte? Jste na soukromém pozemku.'' chvíli si toho kluka prohlížím, nakonec ale s donucením od Scotta odcházím. ,,Stilesi, ten kluk, je vlkodlak.'' říká lehce vyděšeně. Já se na něj překvapeně podívám. ,,Máme tu novou smečku?'' ptám se ho a on kývá na souhlas. Jak je to ale možné.
No nakonec jsme se rozdělili a šli každý domů. Já měl ale pocit že mě někdo sleduje, no nakonec jsem to neřešil, a prostě šel spát. Ráno jsem musel vstávat do školy. Nechtělo se mi, ale co se dá dělat. 
Škola moje noční můra, ne že bych byl hloupí nebo tak, ale nesnáším školu, moje hyperaktivita je toho důvodem. No nakonec jsem tam ve svém jeepu dojel, pozdravil jsem se se smečkou, a pak si sedl do lavice. Po chvíli vešel do třídy učitel a za nimi i další dva lidi. Byl to ten kluk z lesa a nějaká holka. ,,Dobrý den, vedu vám dva nové spolužáky Dereka a Coru Haleovi. Běžte si sednout Dereku ty za Stilese a Coro ty za Kiru.'' dořekl učitel a ti dva tak udělali. 
V tom jsem si všiml jak je Scott napjatý a tak i ostatní ze smečky. Jsou to vlkodlaci. 
         Derek
         Nechtěl jsem chodit do školy, ale věděl jsem že musíme. Jsem rád že jsem ve třídě s Corou a nejsem s Petrem to by bylo horší. Než jsme vstoupili do třídy ucítil jsem ty dva známé pachy co jsem cítil v lese. Jsou tu ti dva onen člověk a vlkodlak. A je tu i více vlkodlaků a nadpřirozených bytostí. Sakra.
Vešli jsme do třídy učitel nás představil a posadil. Viděl jsem jak jsou napnutí když vědí že jsme vlkodlaci, ale neřešil jsem to. Ne o hodinu. O přestávku si to ke mě a Coře našinula ona partička. ,,Co tu děláte.'' říká ten vlčí kluk z lesa. ,,Jsme tu nový se smečkou, nepřišli jsme dělat problémy, jen chceme mít klid.'' říkám v klidu a bliknu svýma rudýma očima. ,,Když nebudete dělat problémy.'' říká a taky blískne rudýma očima. ,,Nebudeme.'' říkám v klidu. Nakonec odchází.
           Chvíli trvalo než jsme si na sebe navykli, ale problémy nebyli. Chtěli jsme žít klidu. Proto hádky nebyli na našem plánu. Jenže čím více jsem trávil časi  s nimi, a hlavně se Stilesem, začal jsem cítit zvláštní pocity. Začal jsem k němu něco cítit. Ano zamiloval jsem se do něj. Ale nemohl jsem s ním být. Ne pokud to naše a jejich smečka neschválí. 
Proto jsem se rozhodl to říct Scottovi. Se Stilesem jsme se už navzájem přiznali, teď je to na jeho smečce moje to respektuje. ,,Musíme si promluvit.'' pronesu na Scotta. ,,Mluv.'' ,,Víš já a Stiles k sobě něco cítíme. Máme se rádi a je na tobě zda to přijmeš.'' říkám. ,,Bylo na čase mi to říci. Stiles je jako můj bratr, Proto tě žádám neubliž mu.'' Jen jsem se na něj usmál a Stiles který se vynořil za Scottem mi skočil kolem krku. Od té doby se naše smečky spojili.