Oneshoot 3 MAGIC SHOP

감사합니다

         Jimin (smyšlený příběh)
          Všichni by si řekli že mám stejné problémy, jako každý pubertální dítě, ale ne já byl trochu odlišný. Nikdy jsem nepoznal své rodiče, kteří se mě vzdali, nikdy jsem nepoznal nikoho ze své rodiny. Prý nikoho nenašli. Byl jsem sám v dětském domově, kde jsem neměl kamrády, ani žádné zastání. Byl jsem pro ně ten, kterého nikdo nechce a sváděli to na to že jsem gay, což se dozvěděli když mi bylo 12. Šikanovali mě, nadávali mi a poozději i znásilňovali či mě mlátili. Ale já se nedokázal bránit. Nedokázal jsem se jim postavit. Byl jsem sám a trpěl jsem rány všech. 
Vždy jsem si říkal proč neposbírám svou sílu a nepostavím se jim, ale to jsem nedokázal, byl jsem prostě slabí.  Proto jednoduchá oběť. Jenže jednou se vše změnilo, do dětského domova v době kdy mi bylo 15 vstoupil dovnitř pár, dva muži, a já doufal že si vezmou mě, že mě osvobodí, a já nebudu muset už více trpět. A ono se to vážně stalo, adoptovali si mě. A já byl šťastný.  Dostal  jsem domov, dostal jsem rodinu, proto jsem se snažil co nejvíce jim to vrátit, aby viděli jak jsem jim vděčný. Dali mě na skvělou střídní školu, kterou jsem si sám mohl vybrat. Vybral jsem si uměleckou, se zaměřením na tanec. Miloval jsem tanec, už i v dětském domově jsem tancoval.  A díky tanci jsem získával ocenění a zkušenosti do další části mého života. 
Ta se mi naskytla v době, kdy jsem si všiml konkurzu do BigHit. Rozhodl jsem se to zkusit, rodiče ze začátku nesouhlasili, ale nakonec jsem je přemluvil. Chtěl jsem to prostě vyzkoušet. A ono se to nakonec povedlo. I když párkrát jsem si myslel že mě několikrát vyhodí, tak se však nestalo. A já i s dalšími kluky, kteří mi přirostli k srdci mi debutoval ve skupině s názvem BTS. Ze začátku jsem si myslel že skončím, jelikož začátky byli velice těžké, a bylo to vidět i na ostatních ale nevzdávali jsme to. Snažili jsme se dál a to dávalo ovoce. 
Začali jsme být slavní po celém světě. Začínali jsme mít miliony fanoušků a nejvíc bylo když jsme mohli hrát ve Wembly či když jsme měli spolupráci s ColdPlay. Bylo to úžasné a i když to bylo těžké a hateři se najdou pořád miloval jsem to. Miloval jsem vystupovat před našimi fanoušky, miloval jsem vystupovat s kluky. A co jsem nejvíce miloval byla naše společná hudba a tvrdá práce, kterou jsme do toho dávali. 
               BTS se stala velkou součátí mého života a to se nikdy nezmění. Vždy bude těchto 7 kluků mou součástí. Nedokáže mi to rozmluvit kdokoliv, protože jsem to co mi dává klid a bezpečí. I když to zní šíleně dávají mi větší pocit klidu než moje rodina. A za to jsem jim neskutečně vděčný.
Chtěl bych všem mým čtenářům poděkovat, že mé příběhy čtete. Možná nejsou vždy dobré, pochopitelné či moc zrychlené. Ale i tak je čtete a to je pro mě důležité. Tento rok 2024 byl pro mě psychicky náročný, a jen díky wattpadu a vaší odezvě jsem zůstal nad vodou. Děkuji vám za tento rok, a snad se i v tomto novém roce 2025 vám mé příběhy budou líbit. Též tento rok pro mě bude vyjímečný ne jen v těžkosti, ale i v tom že se BTS vrací a já se nemohu dočkat, jelikož to bylo už dlouhé.  Nevím jak často se mi povede vydávat, jelikož mě čekají zkoušky, postupně i státnice, ale vždy se vynasnažím psát jak nejvíce to půjde. Jelikož je to můj útěk od reality. Děkuji ještě jednou a všem Šťastný nový rok. A ještě dnes vyjde příběh i v Adventním Kalendáři