TaeHyung
Když jsem byl malí naši mi pořád říkali že jsem vyjímečný. Nikdy jsem to nepochopil, tedy dokud mi nebylo 15. To do naší vesnice vtrhli cizí lidé, a vraždili všechny koho jen mohli. Rodiče řekli že mám utéci, a tak jsem tak udělal, jenže něco mě nutilo vrátit se. Když jsem se vrátil, viděl jsem na zemi krev, která vedla k tělu mé matky. ,,Mamiii'' vykřikl jsem a rozeběhl jsem se k ní. ,,Ale, ale náš člověk konečně přišel.'' pronesl nějaký muž v masce. ,,Měl jsi utéci TaeHyungu.'' vykřikl můj otec, kterýho tam další muž dotáhl a hodil ho k zemi. Ke krku mu přitiskl nůž. ,,Nechte ho. Udělám ho co chcete, ale nechte mého otce.'' vykřikl jsem na ně. Muž si mě hodil na záda, a odnášel mě, onen muž však mého otce zabil a já to viděl. ,,nee.'' vykřikl jsem. Avšak nemohl jsem nic dělat. Omdlel jsem.
Probral jsem se připoután na kovovém lehátku, vypadalo to jako nemocniční stůl. Nemohl jsem se hýbat. Blížil se ke mě onen muž s maskou. Měl v ruce nějakou injekci a další věci. Injekci mi vpíchl do žíli, křičel jsem, bolelo to. Pak mi vpíchl kanilu a začal mi odebírat krev. Ale odebíral jí moc a já zase omdlel.
Takto se to několik dní opakovalo. Dávali mi něco na tvorbu krve, potom mi ji zase vzali. Nebyl tam jen on, byl tam s ním ještě jeden muž. Říkali že jsou z nějaké laboratoře a má krev je léčivá. Moc jsem jim však nerozuměl.
Nakonec mě asi po 2 měsících strčili na nějakou burzu. Zavřeli mě do klece a nechali mě na prodej. Rozhodl jsem se předstírat že nemluvím a že jsem blázen. Pomstím se těm lidem, ale chvíli musím hrát. Čekal jsem co se bude dít. Byl jsem schoulený v kleci, kolem nohou jsem měl pouta. Koukal jsem se kolem sebe, na ty lidi co tu byli. Samí starý dědci.
,,Tak toto je zvláštní člověk, má léčivou krev a začneme na 100 000 000 KW.'' vyřkl prodejce. ,,12 000 000.'' vykřikl někdo ,,15 000 000'' vykřikl další. ,,100 000 000.'' vykřikl někdo z balkonku co tu byl. ,,Prodáno panu Jung za 100 000 000 KW.'' řekl prodávající. Přišel ke mě mladá muž. Byl pěkný to jsem musel uznat. Lehce jsem nahl hlavu a pozoroval jsem ho. Chtěl abych mu podal ruku tak jsem tak udělal. On mě řízl a ranku s krví políbil. Vážně chce jen mou krev, lidi jsou tak nechutní. Pomyslel jsem si. Pak otevřel klec, podebral mě a vzal si mě do náručí jako princeznu. Nesl mě do auta, kde mě posadil na zadní sedačku, a jeho nejspíš asistentovi řekl adresu, a ten se rozjel.
Přijeli jsme k pekně vypadajícímu domu. Zase mě vzal do náruče a nesl mě dovnitř. ,,Kdo to je Hoseoku.'' prskla nějaká žena. ,,Co je ti do toho teto.'' řekl nejspíš onen Hoseok a rozešel se se mnou po schodech, položil mě do postele. ,,Už se ničeho neboj jsi můj.'' řekl a pak se na mě usmál. Pak odešel.
U Hoseoka jsem už asi 2 týdny. Je milí a celkem se o mě zajímá, i když si myslím že je to kvůli mé krvi. Prý je lepší když mluvím atd. proto mě do toho celkem nutí. A ještě k tomu když se tady objevil jeho prý snoubenec SeokJin. Je to tak otravný člověk. Ale vypadá to že Hoseok o něj nemá zájem, musel jsem se nad tím uchechtnout. Od té doby co jsem u něj si však ode mně krev už nevzal.
Bylo tak otravné hrát blázna, ale musel jsem, nesměli zjistit, že vše umím. Mohli by toho využít. I když SeokJin mě naštval, musel jsem mu ukázat co jsem zač. Hlavně když mě chtěl nechat znásilnit, nestačilo mu že mě pořezal, musel zajít takto daleko. Ne to si vážně líbit nenechám. ,,Hah myslíš si že nechat mě znásilnit ti nějak pomůže. To víš že ne, nenávidí tě.'' řekl jsem mu. ,,Nelži miluje mě, jsme dětští miláčci, až pozná co jsi zač nechá tě.'' řekl výsměšně. A jak se to dozví. ,,Myslíš si že ti uvěří.'' ,,Ty děvko, zavři pusu.'' křikl a chytl mě pod krkem. Přitiskl mě na zem. ,,Zabiju tě rozumíš.'' křičel. ,,Dost.'' zazněl jeho hlas. ,,Hoseoku, on vůbec není blázen.'' vykřikl a opakoval to dokola. ,,Drž hubu, tímto ruším vše s rodinou Kim už žádné styky a už nikdy tě nechi vidět.'' zavrčel na něj.
Nesl mě domů, zase mě položil na postel. ,,Omlouvám se za něj, už ti nikdo neublíží.'' řekl a usmál se. Neudržel jsem se a musel jsem ho políbit. On začal spolupracovat. Nakonec jsme prožili vášnivou noc. Bylo to tak krásné. Nemohl jsem na to zapomenout, začal jsem mu propadat. Zamiloval jsem se do něj. Ale přeci on mě chce jen kvůli mé krve. Pomyslel jsem si.
Hoseok
Už jsem po něm nemohl chtít krev. Znám ho sotva pár měsíců a už jsem se do něj zamiloval. Jak jsem mu mohl tak rychle propadnout, ale on je tak neodolatelný. Jeho úsměv. Už ho nemohu nechat, aby mu někdo ublížil. Nezaslouží si to. Můj blázen.
Tae
Dostal jsem zprávu o oné laboratoři. Bylo mi oznámeno že patří rodině Jung. Jeho otec nechal vyvraždit mou rodinu, mou vesnici, a málem zabili i mě jen pro mou krev. Musím se pomstít. Jednomu po druhém. Dostal jsem adresi onich doktorů a tak jsem s nimi postupně začal.
Jednou se však u Hoseoka provalilo že mluvím, že nejsem blázen, a já se bál co udělá. Nevím zda mě miluje? Má mě taky jen pro krev? Nemluvil jsem s ním, a on nemluvil se mnou. Ale má pomsta zde nekončí. Musím to dokončit. A tak jsem se vydal k Hoseokově otci.
Jenže jsem nečekal že tam Hoseok bude. ,,Co tu děláš Tae?'' optal se mě překvapeně. ,,jdu dokončit mou pomstu.'' řekl jsem bez emocí. Ani on mě nezastaví. Pomyslel jsem si. ,,Proč?'' optal se lehce zlomeně. ,,proč? Proč ty se ptáš proč? Zabil mou rodinu, málem zabil i mě.'' vykřičel jsem mu do tváře. ,,Ale je to můj otec.'' řekl zlomeně. ,,Oni taky byli mí rodiče.'' zakřičel jsem. Avšak kvůli němu jsem ho nedokázal zabít. A tak jsem jeho nechal jít. ,,Vím že to bolí Tae, ale teď už máš mě.'' řekl a políbil mě. ,,Navždy tě budu milovat.'' řekli jsme současně.
ČTEŠ
Oneshoot 3 MAGIC SHOP
FanfictionJak je u mě zvykem bude to převážně BTS ale ponasnažím se psát i jiné páry než jen BTS. Ale jelikož jsem velký ARMY a BTS mi chybí snad to překousnete. Užívejte si mé příběhy i na dále prosím