Oneshoot 3 MAGIC SHOP

Lux et Tenebrae

             Luxian
             Probral jsem se s neskutečnou bolestí hlavy, na tváři jsem cítil nejspíš zasychající krev, která mi ještě před nějakou chvílí tekla z nosu. Chtěl jsem se rozkoukat kolem sebe, ale nic jsem neviděl. Přes oči jsem měl nějakou látku. Chtěl jsem si ji sundat, ale ruce byli připoutané k židli, na které jsem seděl. Nemohl jsem se pořádně ani hnout. Byl jsem zmatený, nechápal jsem, kde to jsem. Poslední co si pamatuji bylo jak jsem procházel temnou ulicí, abych se dostal domů a pak už jen ostrá bolest v nosu a hlavě. Kde to jsem? A proč tu vůbec jsem? Začal jsem zmatkovat, nic jsem nechápal, co jsem komu udělal. Lehce jsem začal trhat rukama, ale pouta se mi akorát více zarývali do rukou. Když v tom se místností ozval hrubý, hluboký hlas, který jsem slyšel poprvé. 
,,Ale ale Kylo, už jsi se nám probral.'' řekl hlas výsměšně. Řekl mi Kylo? Myslel tím mého staršího bratra? ,,Já nejsem Kylo.'' řekl jsem, to co  mi běhalo v hlavě. ,,Nedělej ze mě blbce Kylo, jsi tu aby jsi zaplatil za své hříchy.'' řekl znovu ten hlas a osoba se ke mě přiblížila. Na svém těle jsem ucítil studené ostří čepele nějakého nože. ,,Já nejsem Kylo jsem Luxian.'' řekl jsem znovu, tentokrát hlasitěji. ,,Víš Kylo dost mě sereš.'' řekl ten hlas znovu a já ucítil bolest na mém prsním svalu. ,,Jestli mi nevěříš koukni se mi do peněženky. Kylo je můj starší bratr.'' řekl jsem s bolestným zaúpěním. On mi začal hrabat v kapsách a nakonec vytáhl mou peněženku. ,,Kurva.'' vykřikl naštvaně. Já už ale upadl do spánku, kvůli bolesti. 
             Thanaros 
            Kylo už mě dost štval, dlužil mi prachy, a taky mi ukradl mé drogy, to mu nedaruji. Proto jsem se rozhodl ho unést. Věděl jsem kudy chodí domů a tak jsem si na něj počkal. Praštil jsem ho pěstí do nosu a on bolestí omdlel. Odtáhl jsem ho do svého domu na kraji města, a spoutal ho na židli ve sklepě. Zavázal jsem mu oči, a čekal až se probere. Nakonec když jsem uslyšel že už je vzhůru, díky poutům rozešel jsem se k němu.  ,,Ale ale Kylo, už jsi se nám probral.'' pronesl jsem svým hrubým, hlubokým hlasem. ,,Já nejsem Kylo.'' řekl mi to mě více vytočilo. ,,Nedělej ze mě blbce Kylo, jsi tu aby si zaplatil za své hříchy.'' řekl jsem mu výhružně a pomalu se k němu přiblížil. A se svou oblíbenou dýkou jsem mu přejel po těle. ,,Já nejsem Kylo jsem Luxian.'' pronesl hlasitěji. Nic jsem si z toho nedělal. Jasně že si bude vymýšlet. ,,Víš Kylo dost mě sereš:'' řekl jsem mu a řízl ho do vypracovaného prsního svalu. ,,Jestli mi nevěříš koukni se mi do peněženky. Kylo je můj starší bratr.'' řekl a v hlase mu byla slyšet bolest. Já ho začal prohledávat a nakonec tu zpropadenou peněženku našel. Otevřel jsem ji a když jsem viděl, že mi říká pravdu vykřikl jsem. ,,Kurva.'' byl jsem naštvaný, jak jsem si ho mohl splést. On nakonec omdlel. 
Sakra co budu dělat, už ho nemůžu pustit, určitě by mě nahlásil. Ještě si s ním nějak pohraji, pomyslel jsem si. 
Nakonec jsem sklep opustil. V hlavě jsem měl guláš, co budu dělat? Mám ho nechat jít? Přeci jen mě neviděl, ani nezná mé  jméno. A tak jsem se rozhodl, vrátil jsem se do sklepa. Přenesl jsem ho do svého auta, a odvezl ho do oné uličky, kde jsem ho nechal ležet, a zase odjel. Myslel jsem si že na něj zapomenu, ale nešlo to, sakra jak se mi mohl dostat tolik pod kůži. Byl u mě jen takovou chvilinku. 
           Každý den jsem ho musel sledovat, nějakým způsobem, mi vadilo že jsem mu ublížil. A čím více jsem viděl jak se k němu lidi chovají, byl jsem více a více naštvaný, ještě k tomu když jeden z těch lidí, byl jeho vlastní bratr. Jednou už jsem to nevydržel. V té uličce, kde jsem ho předtím unesl, jsem viděl jak ho šikanuje skupinka 4 kluků. Hned jsem se tam rozeběhl. ,,4 na jednoho měli by jste se stydět.'' řekl jsem a oni se na mě otočili. Když zjistili kdo k nim mluví vypadali vyděšeně. Nejspíš mě poznali. Všichni mě tu znají jako ,,Smrt''. ,,Kluci padáme, se ,,Smrtí'' se nezačíná.'' řekl jeden z nich a utekli pryč. Avšak Luxian ležel na zemi, nevypadal dobře. ,,Jsi v pořádku?'' optal jsem se, i když jsem věděl že je to dost blbá otázka. On však nevnímal. Vzal jsem ho tedy do náruče a vydal se ke mě domů. 
Položil jsem ho do postele a prohlédl si jeho tělo. Malé krvavé ranky jsem mu ošetřil, a nakonec ho přikryl a nechal ho spát. 
            Luxian
           Už jsem nebyl připoutaný, neměl jsem zavázané oči, byl jsem zase v oné uličce. Pomalu jsem se zvedl a vydal se domů. Tam však byl můj bratr. Nejspíš na mol či pod drogama. ,,Co tu chceš ty nicko. Vypadni a už se nevracej.'' křikl po mě a hodil po mě skleněnou flašku. Já jen proběhl a zavřel se do svého pokoje. Ignoroval jsem jeho nadávky a bušení na dveře. 
Takto to bylo skoro každý den, od doby co jsem se vrátil od něj. A to jsem tam byl snad jen jeden den. Ale můj bratr se neovládal bral drogy, chlastal. A já nevěděl co mám dělat. Proto jsem utíkal z domu a snažil se nevracet moc brzy. Avšak pořád jsem měl pocit že mě někdo sleduje. 
Byl teplí večer a já procházel zase tou uličkou, jenže dnes tam byla nějaká čtyř člená skupina. Přiblížil se ke mě a začali do mě různě straka, a když jsem spadl k zemi začali mě mlátit a kopat do mě. Pomalu jsem přestával vnímat. 
Prohlédl jsem se v jakýmsi cizím pokoji, bylo mi teplo, a bolest nebyla tak hrozná. Nic jsem nechápal. Kde to jsem? Kdo mi pomohl? Když v tom do pokoje někdo vešel. Byl to černovlasý muž s kočičíma očima. Byl krásný na krku měl i tetování. ,,Už jsi vzhůru? Jak se cítíš?'' pronesl a já si pomyslel že ten hlas, už jsem někde slyšel. ,,Kdo jsi? A kde to jsem?'' řekl jsem zamteně. ,,Jsem Thanaros nebo též ,,Smrt''.'' řekl a já se na něj vyděšeně podíval. Vím kdo to je, bratr o něm výsměšně mluvil. Prý je to vrah. Vyděsilo mě to, snažil jsem se tedy co nejdál vzdálit. ,,Neboj se mě já ti neublížím.'' řekl a lehce se usmál. ,,Ale, ty jsi vrah, jsi dealer.'' řekl jsem vyděšeně. ,,Kdybych byl tak špatný myslíš že bych ti pomohl?'' řekl a já si uvědomil že je to pravda. ,,Už jsme se potkali že?'' řekl jsem. On jen sklopil smutně hlavu. ,,Proč nic neříkáš?'' ptal jsem se ho. ,,Ano tehdy jsem tě unesl.'' řekl a já vytřeštil oči. ,,To jsi ty.'' křikl jsem. On jen smířeně kývl hlavou. ,,Spatl jsem si tě s tvým bratrem, dlužil mi prachy a ukradl mi drogy, ale tobě jsem ublížit nikdy nechtěl.'' řekl a já v jeho hlase slyšel upřímnost. ,,Proč jsem tu?'' ptal jsem se ho. ,,Pomohl jsem ti, nemohl jsem tě tam nechat. Nemohu na tebe prostě přestat myslet, proto jsem tě hlídal. Mrzí mě že jsem ti nepomohl více, ale bál jsem se že mě už nebudeš chtít vidět.'' řekl a já na něj vytřeštil oči. ,,Děkuji, děkuji za vše.'' řekl jsem a zvedal se z postele, ale nevychytal jsem to a nebýt něj upadl bych na zem. Koukali jsme si do očí a on mě nakonec políbil. Přidal jsem se do toho polibku. 
            Myslel jsem si že být se zločincem jako je Thanaros je špatné, ale kvůli mě s tím přestal. Přiznal se na policii a přiznal se ke všemu. Ani nevíte jak mě překvapilo že nikoho nezabil. A přesti mu říkali Smrt. Ale byl jsem rád že do vězení nepůjde. A mi můžeme být spolu.