Oneshoot 3 MAGIC SHOP

Wolf soulmate

          Liam
          Bolest se rozlévala celím mým těleme, křičel jsem až nelidsky, ale nikdo nepřicházel na pomoc. Byl jsem uprostřed lesa, u neznámého domu. Copak mě nikdo neslyšel? Kde jsou všichni ze smečky? Jsem tu úplně sám. Vil jsem bolestí, nehojil jsem se, jakoby má vlčí stránka ustupovala. Po chvíli jsem bolestí omdlel, ještě než jsem však zavřel oči, jsem si všiml postavy, která se ke mě blížila. 
Probral jsem se na neznámém místě, celkem to tu smrdělo. ,,Už jsi se probudil?'' uslyšel jsem mě neznámí hlas. Otočil jsem hlavu za hlasem. Byl to kluk s hnědýma trochu delšíma vlasama, a modře zářícíma očima. Když modrá záře zmizela, měl modro-šedé oči. Neodvážil jsem se nic říci. ,,Nemusíš se mě bát, jsi v bezpečí.'' pronesl a usmál se. ,,Kdo, kdo jsi?'' vykoktám ze sebe ztěžka. ,,Jmenuji se Theo Raeken. A ty?'' optal se mě. ,,Liam, Liam Dunbar.'' ,,Jsi ze smečky Scotta McCalla?'' optal se mě a já jen na souhlas přikývl. ,,Ale, jak to že jsi byl v tom lese sám? Nikdo ti nepřišel na pomoc?'' říkal zmateně. ,,Nevím.'' pronesu tiše, najednou v sobě pocítím smutek a vztek zároveň. ,,Uklidni se, nepotřebuji tu naštvaného vlka.'' pronese a já na něj vytřeští oči. ,,Ty víš co jsem zač?'' ptám se zmateně. ,,Samozřejmně, taky k vám patřím.'' pronáší a zase rozzáří své oči. Sakra jakto že mi vše dochází pomalu. 
           ,,Měl bych se vrátit, smečka mě určitě hledá. Děkuji že jsi se o mě postaral.'' pronáší, když už se cítím lépe, avšak rána se stále nehojila. ,,Měl by jsi tu ještě zůstat, nevím proč, ale tvé rány se nehojí, a nechci ryskovat, že se ti to otevře, a ty někde cestou vykrvácíš.'' pronáší a já se na něj překvapeně podívám. ,,Neznáš mě a přesto mě tu chceš nechat?'' pronáším. ,,Nevím proč, ale neskutečně mi voníš, a můj vlk tě nechce pustit pryč.'' říká a já na něj zmateně koukám, když se ke mě rozchází. Pokládá mi jeho teplou ruku, na mou chladnou tvář. Zatřesu se nad jeho teplým dotykem. Nakonec mě vážně donutil si lehnout zpět do postele. Přinesl mi něco k jídlo a lehl si ke mě do postele. Pořád jsem však stále musel přemýšlet nad tím proč mě smečka neslyšela. Proč mě nešli zachránit? Nic jsem nechápal, ale i tak se mi ležení na Theově hrudi líbilo, a já díky jeho vůni pomalu usínal. 
Probral jsem se nejspíše o pár hodin později. Theo se na mě díval a při tom se usmíval. ,,Děje se něco?'' ptám se ho zmateně. ,,Ne nic proč?'' optal se mě zpět. ,,Že se na mě tak díváš? Nejsem obrázek, aby jsi mě takto pozoroval.'' říkám mu s poťouchlím úsměvem. ,,Jsi ještě hezčí než obraz.'' říká a taky se usmíval. Nakonec jsem se ale vyhrabal z postele. ,,Musím dát vědět smečce určitě mě hledají.'' pronáším lehce vztekle, nechci jim volat, přeci jen mě tam nechali. Nepřišli na pomoc. Ale i tak jsem je vytočil. ,,No to je dost Liame, kde sakra jsi.'' křičel po mě Scott. ,,Jsem u Thea Raekena, zachránil mě v lese, když jsem vil bolestí, copak jste nic neslyšeli?'' křičím zpět zase já. Cítím vztek kolující v mém těle, cítil jsem jak se mi prodlužují tesáky a v odraze jsem viděl mé zlaté oči. ,,Nic jsme neslyšeli, ani jsme necítili tvé pocity. Celkově tě nemůžeme cítit.'' říká klidně Derek do telefonu. ,,Jak je to možné?'' ptám se zmateně. ,,Jedna možnost tu je, a to ta že jsi si našel druha. Jakmile si najdeš druha, kreje tvou pachovou stopu, a tím pádem jsi jakoby oddělen od smečky i citově.'' říká vševědoucně Stiles. ,,Počkat cože? Jak jako druha? Co to blábolíš jak to sakra myslíš?'' šílel jsem. ,,Kde jsi Liame, přijedeme pro tebe.'' řekl Issac, a já se podíval na Thea. Ten mi řekl adresu a já ji přetlumočil do telefonu. 
        Kluci přijeli asi hodinu po telefonátu. ,,Kluci tohle je Theo zachránil mě.'' říkám a představuji jim Thaeho. ,,Thae tohle je Issac, Scott, Stiles, Derek, Lydia, Peter, Malia a Kira.'' říkám a ukazuji na své přátelé, na svou smečku. ,,Liame jsi cítit jako Theo, takže je vážně možné že to je kvůli tomu, protože jsi si našel svého druha a pokud to chápu tak je to Theo.'' pronáší Stiles a tiskne se na Dereka. Já na něj jen vyvalil oči. ,,Ale co s tím budeme dělat.'' říkám jak raněné štěně a cítím jak mě Theo objímá. Jeho vůně byla uklidňující a jeho teplá dlaň mě hřála na zádech. Více jsem se na něj tedy natiskl. 
,,No jediné co se dá dělat, je to že Theo se přidá k naší smečce.'' říká Derek. Někteří vypadají nesouhlasně, ale nic jiného jim nezbývá. 
             Bylo to šílené, Thea jsem neznal dlouho a přesto jsem se do něj zamiloval hned. Ostatním chvíli trvalo, než si na nového člena smečky zvykli, ale nakonec se to povedlo. S Theem trávím všechen čas co můžu, různě spolu i cestujeme, ale zase i bráníme smečku. Miluji ho a nikdy o něj nechci přijít. Nikdy ho nenechám jít.