Oneshoot 3 MAGIC SHOP

검은 날개

            YoonGi
           Má černá křídla byla honosná, ale každý kdo je viděl se jich bál. Nevěděl jsem proč, protože jsem neznal jejich význam. Nikdo mi to nevysvětlil, dokud se vše nesesypalo. Tehdy si pamatuji že to byla velká válka, má matka mi říkala že musím utéci. Nechala mě uletět, a oni tam zemřeli. Přišel jsem o rodinu, přišel sjem o místo a to jen kvůli černým křídlům. Ale proč? Proč jsem musel utéci? Proč zabili mou rodinu? Proč je vše kvůli mím křídlům.  
Únavou jsem klesl k zemi, byla to nějaká dlouhá budova, s boxy kde byli koně. Neřešil jsem že mě zde někdo může najít, řešil jsem jen to že jsem unavený a chce se mi spát. Proto jsem se položil na kupku sena, omotal jsem kolem sebe svá černá křídla a nechal jsem se ukolébat vyčerpáním a steskem. 
                Jin
         Ráno mě probrali služebné že už je snídaně. Nechtělo se mi vstávat, ale musel jsem čekají mě povinosti. Pozdravil jsem rodiče v jídelně a usedl za stůl. Pustil jsem se do jídla. ,,Jine dneska tě čeká nějaká schůzka s vedlejším královstvím, a pak máš volno.'' řekl otec  a já jen na souhlas kývl. Nakonec po snídani jsem se vydal na onu schůzku. Nebylo to nic moc důležité, jen že potřebují pomoci s bandity. Tak jsme si na to plácli, a já s ním nechal jít pár vojáků. Nakonec jsem se vydal do stájí.
To co jsem tam však našel mě překvapilo. Na kupě sena ležel kluk, s černými křídli. Byl krásný, pomalu jsem se k němu přiblížil a lehce se dotkl jeho křídel. On se v tom momentě vyšvihl na nohy a vyděšeně na mě zíral. ,,Klid nechci ti ublížit.'' říkám klidně. Nevypadal však klidněji. ,,Vážně ti neublížím tady jsi v bezpečí.'' Nakonec se vážhně uklidní. ,,Vezmu tě dovnitř, ano tam se najíš, umyješ, převlíkneš a klidně i vyspíš v posteli ano.'' říkám klidně a on mě poslouchá. Nakonec ho začnu vést do mého pokoje. Naštěstí nikoho nepotkáme. 
            ,,Tady je koupelna, věci ti hned přinesu, a zajdu ti pro jídlo.'' říkám a vše mu ukazuji on jen na souhlas kýve. Já po přinesení jeho věcí, jdu pro to jídlo. Když se vrátím do pokoje, on už je vykoupaný a převlečený. Sedí na posteli. Předávám mu jídlo, a usmívám se na něj. ,,Jak se jmenuješ?'' optám se ho. ,,YoonGi.'' říká šeptem. ,,Máš pěkné jméno.'' říkám a pohladím ho po vlasech. ,,Já jsem Jin.'' pronesu něžně. ,,Jestli jsi unavený prospi se.'' 
           YoonGi je u mě již nějaký čas, sedli jsme si spolu. Vše mi řekl a mě ho bylo neskutečně líto. Ale rozhodl jsem se mu pomoci, proto jsem hledal někoho kdo by pomohl jemu jak zatahovat či se zbavit křídel. Bylo vidět že je nenávidí, že sebe nenávidí kvůli tomu co se stalo jeho rodině kvůli jeho křídlům. Nakonec se mi to povedlo, sice to bylo drahé, ale ona osoba nám pomohal. Odstranila YoonGimu křídla, a i když ho to neskutečně bolelo, bylo vidět že zbavit se jich mu pomohlo.
Rodiče ze začátku YoonGiho nemuseli, ale mě to bylo jedno. Mi jsme spolu vycházeli a zamilovali se do sebe. A proto spolu vládneme tomuto království.

Moc se omlouvám že je to krátké  a možná urychlené, ale nemám moc náladu psát, a hlavně je toho na mě poslední dobou moc, tak snad vás to neurazí.