Tehdy jsme spolu chodili. Pamatuješ si to ještě? Byli jsme pár, každý se na nás usmíval a přáli nám to. Nikdo nás nesoudil, viděli jen to jak se milujeme, a proto se nám do toho nepletli. Naši přátelé nám to přáli. Jenže ne vždy vše může být růžové a přeci jen se ukázal někdo, kdo nás dokázal rozvrátit.
Jmenoval se Jerremy. Přišel k nám na školu, a všichni ho přijali. Chodil s námi do třídy. Začal jsem hned s námi přátelit. Nebylo mi příjemné s ním trávit čas, ale toleroval jsem ho, protože ty jsi si s ním rozuměl. Proto jsem špatný pocit nechal být. I když nebyl jsem jediný, komu ten kluk neseděl, ale nechtěli jsme ti brát kamaráda. Naši přátelé si začali všímat že spolu už netrávíme skoro žádný čas. Že naše povídání o přestávky, již není a ty jsi s Jerremym, ale já jim jen odpověděl že je vše v pořádku, a že nemžeme být vždy jen spolu. Oni to nechali být. Když jsme šli na oběd jako každý pátek, do naší pizzerie, ty jsi nešel, prý máš jiný program. Zklamalo mě to, ale jen jsem nasadil falešný úsměv, řekl jsem že je to v pořádku, a šli jsme jen s klukama. ,,Andrew jsi v pohodě? Jakto že s námi nejde Simon?'' optal se mě Shawn. ,,Má jiné plány.'' řeknu jen s úsměvem. ,,Ale vždyť už dlouho s námi nebyl.'' řekl Jack. ,,Já vím, ale prostě má program, který je pro něj přednější.'' řeknu lehce podrážděně. ,,On to tak nemyslel, omlouvám se za něj.'' řekl Cameron. ,,Já vím, jen prostě už jsem se Simonem dlouho nebyl sám, tráví čas pořád s Jerremym.'' řeknu, a už nechám svou beznaděj vyplout na povrch. ,,To bude dobré.'' pronesl Shawn a chytl mě kolem ramen.
Sedli jsem si ke stolu objednali jsme si tři pizzy, a čekali až nám je přinesou. Když v tom jsem si všiml někoho naproti přes ulici. Byl to pár co se líbal. Když se od sebe odtáhli zatajil se mi dech. Byl to Jerremy a Simon. Tiše jsem vzlykl ale pohledy všech se stočili mím směrem. ,,Co se děje?'' ptá se zmateně Jack. Nedokázal jsem nic říci jen jsem ukázal rukou jejich směrem. Oni se podívali tam kam má ruka ukazovala. V tom jsem ucítil ruce na svý tváři, jak mi zakrývají oči a už jsem nekoukal na ulici, kde stál můj nejspíš bývalí přítel. Cítil jsem slzy na tvářích, bylo mi na nic, srdce mi pukalo a už jsem nazadržoval vzlyky. Nezajímalo mě, že na mě kouká celá pizzerie byl jsem zničený.
Cameron
Nečekal bych že toto Simon někdy udělá, ne někomu jako je Andrew. Je to vážně skvělí kluk, miluji ho už od doby co jsme se potkaly na základní škole. Ale nedokázal jsem mu to říci, a pak přišel s tím že chodí se Simonem. O mě to vý jen Shawn, nedokázal jsem to nikomu říci. Když jsem viděl jak se hroutí, když tím směrem koukal, musel jsem mu zakrýt oči. Cítil jsem jeho slzy, poslouchal jeho vzlyky, a nechtěl jsem nic jiného než ho jen pevně obejmout a nepustit. Kluci tím směrem koukali taky, byli naštvaní, bylo to na nich vidět. Všichni jsme věděli že se něco stane, už když Jerremy přišel do naší školy, ale tolerovali jsme ho, ale tohle už je moc.
Nakonec jsem mu odkryl oči, když ti dva odešli. Nechali jsme si pizzu nakonec zabalit, a pak jsme se vydali k Andrewovi domů. Všichni jsme si sedli na pohovku, otevřeli pizzu a koukali na filmy. Andrew byl unavený a tak se natáhl, hlavu si mi položil do klína a já se probíral jeho vlasy. Nakonec vyčerpáním usl. ,,Co s tím kluci?'' optal jsem se tiše. ,,Nevím, ale nečekal bych že něco takového Simon udělá.'' pronesl naštvaně Shawn. ,,Jo to nikdo.'' pronesl Jack. Na všech bylo vidět naštvání. ,,Myslím že by jsi mu měl pomoc Camerone.'' pronesl Nash. ,,Jak to myslíš?'' ,,Všichni jsme si všimli že k němu něco cítíš. Měl by jsi mu pomoci zapomenout.'' pronesl dál. Já nad tím pak už zbytek dne jen přemýšlel.
Nakonec jsem přenesl Andrewa do pokoje, pak jsem chtěl odejít, ale Andrew mě nechtěl pustit. Tak jsem zůstal s ním, kluci si nejspíš ustlali v obýváku, děláme to tak vždy.
Andrew
Ráno jsem se probral, vedle mě ležel Cameron a já ho pevně objímal. Překvapilo mě to, ale nakonec jsem se jen k němu více přitulil a dál spal. Cítil jsem se s ním o dost lépe, i přes to že jsem myslel pořád na to co mi Simon udělal. Ale s ním jsem se cítil dobře. ,,Dobré ráno.'' pronesl asi po 15minutách Cameron. ,,Dobré.'' pronesl jsem šeptem. Po nějaké době jsme se zvedli z postele a šli do obýváku kde spali kluci. Probudili jsme je a pak se rozhodli jít do aquaparku. Tam jsme strávili celí den.
V pondělí ve škole se za námi rozešel Simon, ale všichni jsme ho ignorovali. Jenže vydal se k nám i ve třídě. Chtěl mě políbit, ale já se nenechal. ,,Co se děje zlato.'' pronesl. ,,Zlato, zlato. Tak ty mě podvádíš a pak mi říkáš zlato.'' vykřikl jsem po něm a kluci se kolem mě seskupili. ,,Jak to myslíš?'' pronesl zmateně. ,,Líbání se naproti pizzerie kam chodíme každý pátek. Není moc originální.'' pronesl jsem a on zbledl. ,,Snad jsi si nemyslel že bych s tebou něco měl, jsi jen hezký a populární, ale ani jsi se mnou nespal. Neříkej že neděláš děvku někomu jinému, protože se mnou jsi nespal.'' říkal mi výsměšně. V tom mu na tváři přistálo pěstí. ,,Tak poslouchej ty pastarde. Andrew je ten nejlepší člověk, kterého znám, to ty jsi idiot co neumí udržet ptáka v kalhotách.'' vykřikl po něm Cameron a já se na něj překvapeně podíval. ,,Copak copak takto ho bráníš.'' pronesl zase výsměšně. ,,Neříkej mi že ho stále miluješ.'' pronesl a já vykulil oči. ,,A kdyby tak co. Ty si ho nezasloužíš.'' řekl Cameron. ,,A ty snad jo, jsi srab se mu i jen přiznat.'' řekl. Tentokrát jsem to vzal do vlastních rukou. Přitáhl Jsem si Camerona do polibku. ,,Ty děvko, ty spíš s ním. ,,A i kdyby tak tobě to může být jedno, je lepší než ty a nepodvedl by mě.'' pronesl jsem.
,,Camerone budeš můj přítel.'' pronesl jsem na stále zmateného Camerona. Nic neříkal jen mě políbil. Nakonec jsme se s Cameronem dali dohromady a je vážně skvělí přítel jiného už nikdy nechci. A Simon, s tím jsme přetrhali přátelství a neví, co s ním je.
ČTEŠ
Oneshoot 3 MAGIC SHOP
FanfictionJak je u mě zvykem bude to převážně BTS ale ponasnažím se psát i jiné páry než jen BTS. Ale jelikož jsem velký ARMY a BTS mi chybí snad to překousnete. Užívejte si mé příběhy i na dále prosím
