Oneshoot 3 MAGIC SHOP

Secret

                Stiles
           Chtěl jsem být takový, jakého mě všichni chtějí. Chtěl jsem být dokonalý pro ostatní, ale ve skutečnosti jsem tím neskutečně trpěl. Protože snažit se být někým, kým vůbec nejste je těžké a vyčerpávající. Nemohl jsem být sám sebou, když jsem byl se svými přáteli. Nemohl jsem nechat vyplout na povrch kdo doopravdy jsem. Ztrácel jsem naději, že někdy budu moci být svým pravým já. Začínal jsem mít pocit že láska je klam a naděje neexistuje. Ztrácel jsem sebe pro své okolí. 
Kdo jsem? Jsem Stiles Stilinski stín svého bývalého kamaráda Scotta McCalla a bývalý ,,člen'' jejich smečky. Ale  vždy jsem si připadal navíc, připadal jsem si k ničemu. Jelikož, kdykoliv se něco dělo obcházeli mě, a nic mi neřekli. Proč? Protože mě měli za pouhopouhého člověka, ale nikdo nevěděl co jsem zač. Nikdo netušil co se jedné noci, v Eichen House kam mě poslali stalo. Nikdy jsem to nikomu neřekl, a nikdy ani neřeknu. Měl jsem štěstí, že má smečka nezná můj pach, začali ho cítit až po tom co mi odezněli prášky z léčebny. Proto jim to nepřišlo divné. Dokud se však nevrátil do Beacon Hills on. Derek Hale. Který mou vůni cítil i přez prášky. 
           Dnes jsem ho po delší době viděl před školou. Bavil se se Scottem, když zavětřil a ucítil můj pach podíval se na mě. Zamračil se. ,,Neříkej to.'' poslal jsem mu myšlenku do hlavy. On na mě vytřeštil oči. ,,Vysvětlím ti to, dnes v 16:00 v loftu.'' podíval jsem se na něj a viděl jak přikyvuje na souhlas. Nevěděl jsem mu co mu říci, nebo jak mu to říci. Nevěděl jsem nic, měl jsem z toho strach. Ale věděl jsem že mu to říci musím, že mu to musím vysvětlit. Jinak bude problém, pokud to řekne ostatním. No začala škola, tak jsem musel sé myšlenky přesunout k ní. 
Byl čas. Čas kdy jsem musel jít k Derekovi a vše mu říci. Nasedl jsem tedy do svého Jeepu a vyrazil k loftu. Když jsem před něj přijel párkrát jsem se zhluboka nadech a vylezl z Jeepu. Rozešel jsem se ke dveřím, které se otevřeli. ,,Pojď '' řekl Derek a já vešel hned za ním. ,,Tak vysvětlu, přijedu po nějakém čase, a ty už voníš jinak. Co jsi? Kdy se to stalo? A jak sakra?'' ptal se a vypadal naštvaně. ,,Uklidni se dobře. Vše ti řeknu, ale nejdřív se uklidni.'' pronáším klidně a on se na mě naštvaně podívá. Po chvíli se však lehounce usmívá. 
           ,,Tehdy když jsi odjel, byl jsem poslán do Eichen House, ne dobrovolně, ale prostě jsem tam byl. Byl jsem pod lékama, jenže jednou se vše zvrtlo a pokousala mě alfa. Tehdy se nic nestalo, nic jsem nechápal, neměnil jsem se nabo tak. Až jsem pomalu začal zjišťovat že dokážu používat živly. Že dokážu číst myšlenky, a taky měnit vzpomínky. Nechápal jsem to, nevěděl jsem komu to říci. Tehdy se smečka ke mě otočila zády, nechtěli se mnou mít nic společného, podle nich jsem se zbláznil, proto mě poslali do Eichen house. Nikdo z nich to neví, protože předtím necítili můj pach, jediný kdo ho kdy cítil jsi byl ty.'' říkám klidně a v jeho myšlenkách jsem viděl že je naštvaný na ně. ,,Byli jste přátelé.'' říká. ,,Byli, ale s tvým odjezdem se vše změnilo, jak oni tak já.'' řekl jsem a sklopil pohled. ,,Ale jakto že tě cítím ještě jinak než kdysi, voníš sladce, ale přitom něco nadpřirozeného tam je.'' říkal. ,,Nevím ale taky voníš hrozně hezky.'' pronáším a přibližuji se k němu. Jeho vůně mě neskutečně přitahuje. Nasával jsem ji zhluboka. ,,Voníš tak krásně a intenzivně.'' říkám když stojím přímo před ním.
Přisál jsem se na jeho rty, nedokázal jsem se ovládat, a on taky ne. Líbali jsme se, přesunuli jsme se na gauč, byli jsme jako zvířata.
              Dnes vše bylo divné. Ve vzduchu bylo cítit husto. Derek mi říkal že se něco děje, že něco určitě přijde. Že se o tom bavil i se Scottem. Proto jsem je následoval, když mířili někam do lesa. Šel jsem potichounce za nimi. Byla to mítina, kde stáli další lidé. Něco však bylo špatně nebyli to přátelé. Hned se vrhli na Scottovu smečku. Bránili se, ale moc jim to nešlo. Jakmile jsem si všiml Dereka, který ležel na zemi musel jsem zakročit. Naběhl jsem tam a za pomoci živlu země jsem je uchytil k zemi. Všichni se ohlíželi co se děje, když si všimli mě. ,,Co tu děláš Stilesi.'' křikl po mě Scott. ,,Co by jdu vám na pomoc.'' řekl jsem jakoby nic. Použil jsem oheň a každou osobu obrkoužil ohněm. Scottova smečka na mě překvapeně civěla. 
Nakonec se mi povedlo je zničit. Pomohl jsem Derekovi. ,,Co to sakra bylo Stilesi?'' vyjela po mě Lydia. ,,Co by.'' řekl jsem. ,,Kde jsi získal tyto schopnosti.'' ptal se Scott. ,,To tě nemusí zajímat.'' řekl jsem kousavě. ,,Jdeme Dereku'' pronesu a roscházím se s ním k loftu.
Tu noc jsem ho ošetřil a nechal ho pořádně se vyspat. Potřeboval to. Scott se smečkou se semnou snažili spojit, ale já je ignoroval, oni odřízli mě já nepotřebuji je.