Oneshoot 3 MAGIC SHOP

A college relationship

           Stiles
          Jak by někdo mohl milovat tlustého člověka jako jsem já? Přemýšlel jsem nad slovy co mi řekli s výsměchem mí bývalí spolužáci. Naštěstí nastupuji na vysokou, a tam už ikoho z nich neuvidím, a snad už přestane šikana, kterou jsem prožíval 8 let. Všichni se mi smáli že jsem při těle, ale i když jsem se snažil zhubnout prostě jsem dlouho u cvičení nevydržel. Nikdy jsem neřešil to, jak vypadám, ale ostatní ano. Kvůli tomu jsme ve škole neměl žádné kamarády, ale na vysoké to snad bude jiné. 
         Kvůli vzdálenosti musím bydlet na koleji, a tak byl čas abych se svými kufry vyrazil na cestu, směr mé koleje a má škola. Přišel jsem do pokoje, a už tam byli dvě postele obsazené. V pokoji byli dohromady 4 palandy a pod každou byl stůl a skříň. A tak jsem si jednu zabral. ,,Ahoj.'' pronesl nějaký kluk. ,,Ahoj.'' pozdravil jsem zpět. ,,Jsem Scott.'' řekl a usmál se. ,,Říkají mi Stiles.'' řekl jsem a taky se usmál. ,,Já jsem Issac.'' řekl další kluk. ,,A já Liam.'' pronesl poslední, co akorát vešel do pokoje. Nakonec jsme si při vybalování povídali. Jsou to fajn kluci, a nikdo nemířil na mou postavu, za to jsem byl rád. Taky jsem zjistil že chodíme na stejný obor. 
Dnes byl první den co jsme měli přednášku, jsem na to zvědavý. Procházeli jsme kolem basketbalových hřiští, na které jsem se zahleděl. Všiml jsem si celkem vysokého, pohledného, černovlasého kluka. Mohl jsem na něm oči nechat. Když v tom jsem ucítil tvrdou ránu, a cítil jak padám k zemi. Kolem sebe jsem slyšel hlasy, ale nedokázal jsem jim odpovědět. Pískalo mi v uších a bolela mě hlava, když v tom jsem uslyšel příjemný hlas. ,,Jsi v pořádku.'' otevřel jsem oči a podíval jsem se na toho kdo na mě mluvil. Byl to ten kluk. ,,Já, já jo jsem v pohodě díky.'' řekl jsem a s jeho pomocí jsem se postavil. ,,Měli by jsme jít kluci.'' řekl jsem rozpačitě, a oni jen na souhlas kývli. Nakonec jsme se rozešli do školy. 
         Sedli jsme si do lavic, a čekali až to začne. Asi minutu před začátkem, vstoupil do třídy i on. Seděl kousek za námi. Cítil jsem jeho pohled, bylo to znervózňující. Nakonec jsem celou přednášku jen mlčky proseděl, s myšlenkami na něj. 
Po konci jsem chtěl jít ven, jelikož jsme se museli dostat do jiné třídy, když v tom mi někdo nastavil nohu. Zakopl jsem o ni a čekal na pád, ale někdo mě chytil. Když jsem se podíval kdo to byl, byl to zase on. Usmíval se na mě. ,,Jsem Derek.'' řekl. ,,Stiles.'' řekl jsem a odcházel. ,,Počkej Stilesi co kdyby jsme šli spolu na oběd.'' řekl. ,,Promiň jdu s kamarády.'' řekl jsem mu, i když to nebyla pravda. ,,Dobře.'' řekl sklesle. 
        Derek se takto se mnou snažil bavit každý den, nakonec jsem mu nedokázal odolávat. Začali jsme se spolu bavit, a já začal zase cítit te pocit zamilovanosti. Ale nemůžu ho milovat, on je krasavec, basketbalista, proč by měl rád tlustýho kluka jako jsem já. Dnes jsme měli jít spolu zase na jídlo. ,,Stilesi já chtěl bych ti něco říci.'' řekl a já se na něj zmateně podíval. ,,Víš mám tě rád, líbíš se mi už od začátku.'' řekl a já na něj vytřeštil oči. Ne nemůžu po něm chtít aby se se mnou zahazoval. ,,Promiň Dereku, ale já tě rád nemám.'' řekl jsem tu největší lež mého života, rychle jsem se zvedl od stolu a odešel se slzami na tvářích. 
       Derek
        Po jeho slovech jsem tam seděl ještě dlouho. On mě odmítl? Řekl mi ne? Stále jsem to nepobíral. Ale další dny, jakoby se mi Stiles vyhýbal. Holky se kolem mě stále motali a mě to bylo nepříjemné. Párkrát mě i nějaká objala, sakra co je s těma holkama. 
        Stiles
        Vidět ho jak ho obletují holky mě bolelo, ale se mnou by nebyl šťastný, smáli by se mu že chodí se mnou. A tak jsem se mu rouzhodl vyhýbat, začal jsem více cvičit a dřít na sobě, pomalu se mi vedlo hubnout. Tak to to šlo až do 3 ročníku. Bolelo mě vidět ho s jinýma holkama, vypadal i smutně, ale je to tak lepší, na mě přeci nezáleželo šlo o něj. Bavil jsem se s klukama, Dereka ignoroval a nudil se ve škole.
 Blížil se ples, pro třetí ročníky, já už byl dokonale hubený, ale i tak se mi na něj jít nechtělo, ale když mi kluci řekli že je v maskách, řekl jsem že půjdu. Sehnal jsem si zlato černou škrabošku, černý oblek a zlatou kravatu, doplnil jsem to zářivě modrýma očima. S klukama jsme vyšli potom již v maskách aby nás i cestou nikdo nepoznal. Vešli jsme do krásně zdobeného sálu, kde bylo mnoho lidí. Hudba jela a mi si to začali užívat.
,,Smím prosit.'' ozval se za mnou čísi hlas, a já i když nerad. A i když se mi ze začátku nechtělo protancoval jsem s tím klukem celí večer. Bylo mi s ním tak dobře. Stejně jako s Derekem. Avšak když se sundavali masky, utekl jsem. Nechtěl jsem aby věděl že tancoval s kdysi tlustým klukem. Mé sebevědomí je stále nízké. 
        Blížili se promoce. Dereka jsem už dlouho neviděl. Bylo mi to líto, snad je v pořádku. Zkoušky, promoce bakalářská práce. Bylo to tak náročné, ale máme to za sebou. ,,Stilesi.'' slyšel jsem někoho vykřiknout. Otočil jsem se tím směrem. Byl tam Derek s kyticí. ,,Vím nechtěl si se mnou být, ale já tě stále miluji, budeš můj přítel?'' optal se mě a já mu radostně skočil kolem krku. Bylo těžké se mu vyhýbat, a když se mi vyznal nedokázal jsem nic neudělat.