Oneshoot 3 MAGIC SHOP

Even words can kill.

              Sebastian
              Bílá místnost bez oken, temné myšlenky, ostrá čepel a já uprostřed této místnosti. Sedím v hlavě tornádo, a jen koukám na onu lesklou čepel v mé ruce. Nedokázal jsem se soustředit na nic, než na tvá poslední slova. ,,Jsi nemocný, měl by jsi jít na léčení.'' nikdy bych nečekal, že mi toto řekne můj bratr. Ten kdo mi vždy pomáhal s učením, ten kdo mi ošetřoval koleno, když jsem spadl z kola. A pak mě sem nechal zavřít. Daleko od něj, daleko od jediného člověka, který mi zbil. Ani nevíte, jak těžké bylo propašovat tuto čepel do pokoje, ale povedlo se mi to. 
Proto sedím uprostřed místnosti, usmívám se a přikládám k ruce. Začnu vyřezávat slovo, ne slovo, ale jméno. Na mé ruce stálo Derek. Poslední čárku u k jsem udělal nejhlubší a pak už se odával smrti, která přišla.
          Derek
         Když mi řekl, že je gay, reagoval jsem nejspíš špatně, ale jak by jste reagovali, kdyby vám váš bratr řekl že je gay. Společnost gaye neuznává, moje reakce byla správná, i když možná přehnaná. Pak jsem ho odvezl do EichenHouse.  Bylo to dost daleko, protože kdyby byl blízko vzal bych ho zpět, ale on se musí léčit. Tam ho z té homosexuality vyléčí. 
Dnes ráno se mi rozezněl telefon. Bylo na něj jméno Bastianova lékaře. Hned jsem tedy hovor přijal. ,,Pane Hale váš bratr, je mi to moc líto. Přeji upřímnou soustrast.'' říkal a já pořád nechápal, pořád mi nedocházelo o čem mluví. ,,Co? Doktore co se sakra děje?'' vykřiknu do telefonu. ,,Našli jsme dnes vašeho bratra mrtvého. Podřezal se, a na ruce měl vyřezané vaše jméno.'' říkal doktor a já ho poslouchal. Ne ne ne proč. ,,Kde si mohu vyzvednout jeho tělo?'' optal jsem se. ,,Můžete hned, kdy dorazíte?'' optal se doktor. ,,Tak do hodinu budu tam.'' řekl jsem a telefon položil. Oblékl jsem se a vyjel směr EichenHouse. Z tohoto místa mi neskutečně mrazilo. Doktor už na mě čekal. Vešel jsem dovnitř a na lehátku viděl mrtvého Bastiana. Rozbrečel jsem se. Sakra tohle jsem nechtěl. Tohle si nezasloužil. Nakonec jsem ho odvezl domů, a rozhodl se ho dát na rodiný hřbitov. 
            Sebastian
           Myslel jsem si že jsem mrtví, tak co dělám u nás doma? Proč vidím Dereka nad svým tělem? Proč brečí? Pak jsem si to uvědomil jsem duch. ? ,,Mrzí mě to Sebo, tohle jsem nechtěl. Tohle by se nikdy nestalo, kdybych nebyl tak hloupí.'' říká tiše k mému tělu. Stoupnu si k němu a položím ruku na jeho rameno. Nevyčítám mu to, i kdybych mohl, ale přeci jen je to můj bratr. Když jsem položil ruku na jeho rameno, on sebou cukl a otřásl se. ,,Je tu najednou zima.'' říká si pro sebe. Musel jsem se nad tím usmát. ,,Nevyčítám ti to Dereku.'' říkám. Všiml jsem si jak se mu rozšířili rozničky. ,,Vše bude dobré.'' říkám znovu. ,,Baste? Jsi mrtví, jsi mrtví už blázním.'' říká a tahá si za vlasy. ,,Jsem tady, tady s tebou Dereku.'' říkám a dotýkám se jeho tváře. ,,Jak je to možné?'' říká. ,,Asi ještě nemám odejít.'' říkám já. Nakonec na mě upře svůj zrak. Vidí mě, on mě vidí. říkám si. 
Nakonec jsme spolu žili, i když já jako duch, a už to bude 10 let. Co mě nejvíce překvapilo, když si Derek do domu přivedl kluka. ,,Baste chtěk bych ti někoho představit.'' říká a já se před ním zastavím. Ten kluk co vedle něj stál vypadal zmateně a vyděšeně. ,,Baste toto je Stiles můj přítel.'' říká a já se na něj zmateně usmívám. Cítím se ukřivděně, mě tehdy seřval a zavřel do blázince, a on teď je taky gay? Byl jsem naštvaný, ale snažil jsem se usmívat. ,,Jsem Stiles.'' pronáší onen kluk. Já se nechám zviditelnit. A on vykřikne zděšením. ,,Jak jsi to udělal?'' ptá se po chvíli. ,,Jsem duch co čekáš.'' říkám sarkasticky. On se nejdříve podíval na mě a potom na Dereka, který kývl na souhlas. 
           Od té doby, byl u nás Stiles každý den. Derek na mě neměl vůbec čas, a tak jsem zůstával neviditelný. Byl jsem tam s nimi, ale oni to nevěděli. Stále jsem byl naštvaný, proč já dopadl takto a Derek má teď přítele. Tohle se mi nelíbilo, nebyl den, kdy bych nebrečel, ale ne smutkem, ale naštváním. Cítil jsem neskutečný vztek. A i přes to že je můj bratr, toužil jsem po pomstě. Proto jsem začal s pomstou. Nebylo mi to úplně příjemné, toto dělat vlastnímu bratrovy, ale hnala mě touha po pomstě. 
          Derek
         Se Stilesem mi bylo skvěle, dokud se nezačali dít divné věci. Ze začátku jsem to připisoval vtipům od Basta. Ale později už to nebylo nic vtipného. Když začal krví, nebyla to sranda. Musel jsem si s ním promluvit.
,,Objev se Baste.'' vykřikl jsem do domu. A on se objevil předemnou. Tváře měl rudé a oči skleněné. ,,Co si myslíš že děláš? Nemohu snad být šťastný?'' ,,Měl by jsi si něco uvědomit bratře.'' řekl nepříjemě. ,,Uvědomuješ si co jsi mi provedl? A najednou je úplně v pořádku být gay? Mě si zavřel do psychiatrické léčebny, ale sám jsi teď šťastný s klukem. A ví vůbec že to kvůli tobě jsem se zabil?'' řekl hrubě a naštvaně. ,,Neví a vědět to nemusí.'' řekl jsem naštvaně. ,,Hah tak teď už to ví.'' řekl Bast výsměšně a já se otočil. Za mnou stál zmatený, vyděšený a naštvaný Stiles. ,,Řekni mi že to co řekl je lež Dereku? Řekni že si to neudělal.'' říkal zklamaně. Já jen sklopil hlavu. ,,Donutil jsi ho k sebevraždě, protože byl gay, a teď jsi šťastný gay se mnou.'' říkal a mě z toho bylo ještě hůř. ,,Myslím že mé místo už tu není.'' řekl Bast a zmizel. A já si připadal jakobych umíral i já. ,,Mrzí mě to Stilesi, tehdy jsem reagoval špatně, a když mi řekli že ho našli mrtvého s mým jménem na ruce, řekl jsem si že se nikdy nezamiluji, ale pak jsi se objevil ty, a já se zamiloval, i když jsi kluk.'' říkám. ,,Myslím že už půjdu.'' řekl a odešel. Od té doby jsem neviděl svého bratra a ani Stilese.