Sebastian
Tehdy mi mohlo být tak 17 let, chodil jsem na střední školu, byl jsem středem šikany, neměl jsem přátelé a stranil jsem se co nejvíce lidem. Vždy si však našli čas, kdy by mi mohli nějak uškodit. Nejvíce asi parta od Nashe. Nikdo by do Nashe neřekl že by šikanoval ostatní, jeho tvář a oči jsou andělské, ale pravda je někde jinde. Upřímně, když jsem nastoupil do prvního ročníku, modlil jsem se, aby Nash nebyl stejný jako na základce, ale tak se nestalo, měl tam své kamarády, a hned si našel i nové. A já jako jeho terč už od základy, jsem jím byl dál. Tehdy na základce jsem se s ním chtěl kamarádit, ale díky incidentu, kdy jsem na něj omilem vylil juice ve školní jídelně mě nenáviděl a začal mě šikanovat. A to se semnou drželo i do teď. Prostě jsem díky němu nedokázal zapadnout. Stal jsem se odstrčeným hned.
Procházel jsem poloprázdnou chodbou školy, a dával si pozoro abych nikde na nikoho nenarazil. Bylo pár minut před zvoněním. Nechtěl jsem dopadnout tak jako včera, na mém těle se vytvořilo několik modřin, které ještě teď dost boleli. Byl jsem rád že můj starší bratr nebyl doma, a tak jsem mu nic nemusel vysvětlovat. Šel jsem ke třídě, když v tom jsem uslyšel ten příjemný hlas, mého šikanátora. Ano jsem do něj zamilovaný a už je to delší dobu. ,,Snad jsi si nemyslel že se tomu vyhneš?'' pronesl a já se k němu otočil čelem. Jen jsem sklopil hlavu a nic nedělal. ,,Ale, ale podívej se na mě když s tebou mluvím.'' křikl na mě a já pohotově zvedl hlavu.
,,Máš štěstí že za chvíli zvoní, ale jestli po škole utečeš budeš to mít horší.'' řekl a nakonec se i s jeho partou odebral do naší třídy. Já vešel chvíli po nich. Po cestě do mé lavice mi ještě Cameron podkopl nohy. Rychle jsem se zvedl a za smíchu mých spolužáků jsem se vydal do lavice, kde jsem se hned usadil.
Učitel přišel přesně se zvoněním a započal hodinu. Snažil jsem se soustředit, ale moc mi to nešlo. Ale vše jsem si poctivě zapisoval. Nakonec jsem se zakoukal z okna a představoval jsem si, jaké by to bylo, nebýt tím kým sem. Představoval jsem si jaké by to bylo být milován. Nakonec mě probudil až zvul zvonku. Takhle to šlo celí den. Ani jsem nešel na oběd neměl jsem na něj chuť a stejně by skončil spíše na mě než ve mě. Odseděl jsem si poslední hodinu a mířil jsem si to ven ze školy. ,,Kam si myslíš že jdeš, řekl jsem že na náš počkáš.'' řekl Nash, a já se zastavil v chůzi. Stejně bych jim neutekl. Prostě jsem je nechal mě mlátit a kopat do mě, neubránil bych se jim. Nechal jsem téci své slzy po tvářích a modlil jsem se aby už toho nechali.
Přestali po pár minutách. Celé tělo mě bolelo, ale nakonec se mi povedlo zvednout a pomalím šouravým krokem jsem došel domů. Hned jsem zamířil do svého pokoje. Shodil jsem ze sebe batoh, a podíval jsem se na sebe do zrcadla. Zase nové modřiny. Pomyslel jsem si. ,,Sebastiane pojď na večeři.'' křikl na mě asi po hodině můj bratr. Já se hned pomalu zvedl a vydal jsem se dolů za ním. ,,jak bylo ve škole?'' optal se mě. ,,Šlo to.'' řeknu s úsměvem. ,,to jsem rád.'' řekl. S bráchou spolu sami žijeme asi 4 roky, naši rodiče zemřeli, ale to nikdo až na ředitele mé školy neví. ,,Půjdu si dělat úkoly.'' řeknu když dojím a brácha jen kývne na souhlas.
Úkoly mám během hodiny hotové a pak už se vydávám do říše snů v mé měkké posteli.
Nash
,,Hej Nashi mám pro tebe sázku.'' pronese Shawn. ,,Jakou prosim tě.'' ,,Slyšel jsem že ten idiot Sebastian je do tebe zamilovanej. Tak co kdyby jsi s ním začal flirtovat a ojel ho nakonec mu zlomil srdce tak do vánočních prázdnin.'' říká a já nad tím začnu uvažovat. ,,Platí.'' řeknu a mi dva se nad tím zasmějeme. Kluci nad námi jen kroutí hlavou.
Musel jsem nad tím přemýšlet, jak to udělat. A nakonec mě něco napadlo. Plán jsem napsal klukům a oni souhlasili. Teď už jen počkat do školy. Nakonec ve škole mohl plán začít. Kluci ho budou mlátit a já je přijdu zastavit.
Tak a vše mohlo začít. Kluci vážně začali s jeho denním mlácením a já se nakonec k nim rozeběhl. ,,Nechte ho a zmizte.'' křiknu po nich. ,,Ale Nashi co tak najednou.'' říká Shawn hraně. ,,Zmiz.'' řeknu znovu a vyhodím je. ,,Jsi v pořádku?'' ptám se ho a on jen kývá. Pomůžu mu vstát. Nakonec ho doprovodím domů.
Sebastian
Začalo to být dost divný. Nejdřívě jak je Nash zastavil, a nakonec si se mnou každý den povídal. Seděl se mnou, nosil mi jídlo atd. Bylo to zvláštní, ale líbilo se mi to a tak jsem polevil v ostražitosti. Bylo mi s ním tak příjemně. Párkrát jsme si i vyšli do kavárny.
,,Sebo dnes je párty nechceš jít se mnou?'' optal se mě dnes neš. Ano dnes se má konat vánoční párty u jednoho z jeho kamarádů. ,,Nevím nechce se mi moc jít.'' říkám a on se tváří zklamaně. ,,Ale pokud ti to udělá radost proč ne.'' řeknu a on se usměje. ,,Dobře vyzvednu tě v půl osmé.'' říká a já kývu na souhlas.
Doma začnou velké přípravy. Nikdy jsem na žádném večírku nebyl. Proto jsem poprosil bráchu aby mi pomohl vybrat oblečení. Nakonec mi vybral černého uplé kalhoty, bílé upnuté triko co mi vyrýsovalo svaly a koženou černou bundu. Do vlasů jsem si dal ještě černý šátek. A pak už jsem čekal na Nashe. Který po chvíli zvonil. Otevřel jsem mu a on na mě vykuleně zíral. Ale nakonec se usmál a věnoval mi polibek na tvář. V tu dobu jsem ještě nevěděl že to bude má nejhorší noc v životě.
Došli jsme k domu, kde už hrála hlasitá hudba. Nash mě zavedl dovnitř a usmál se na mě. Pozdravil se s klukama a něco jim pošeptal. Neřešil jsem to. Nakonec nám dali nějaké pití. Nechutnalo mi, ale abych neurazil jsem to vše vypil. Nosili mi další a další a já cítil jak se se mnou točil celí svět. Nash mě pak táhl do nějakého pokoje. Pořádně jsem nevnímal co se děje. Tedy dokud mě nehodil na postel a já cítil jak mi svazuje ruce i nohy. Křičel jsem po něm aby mě pustil že se mi to nelíbí. Ale on mi začal sundavat oblečení. Nepřestával, bylo to jako by byl jiný člověk. Prosil jsem ho brečel aby přestal, ale on nepřestával. Nakonec si mě tvrdě vzal. Pak jsem si všiml i kamery, a pak vešli do pokoje i jeho přátelé. ,,Vážně jsi si myslel že bych tě miloval jsi tak najivní. Jsi nicka. Byl jsi jen sázka kterou jsem vyhrál.'' říkal mi do tváře s kamerou v ruce. Nakonec mě tam tak nechali a šli pryč.
Probral jsem se až ráno, ve stejné poloze, až na to že jsem byl rozvázaný. Bolelo mě celé tělo, bolelo mě srdce. Byl jsem jen blbá sázka. Rozbrečel jsem se. Co nejrychleji jak to jen šlo jsem se oblékl a utekl jsem z tohoto domu. Nakonec jsem doma, zjistil že to video dali na síť.
Láska? Pro někoho pocit plný štěstí, radosti a pro někoho noční můra. Láska je jako růže. Krásně voní, krásně vypadá, ale má i trny které bodají a někdy až příliš hluboko. Láska je jako metafora máš ji ale nevážíš si ji, a když tě opustí, uvědomíš si že jsi ji ztratil. Je posedlostí, kterou nechceš nechat jít, protože nechceš být sám a osamělí. Nechceš zažít život bez lásky a stejně si někteří radši zvolí samotu. Já jsem byl stejný, dokud jsem nepoznal jeho a do teď toho lituji. Pocit lásky jsem začal nenávidět, začal jsem nenávidět jeho a vše kolem mě. Začal jsem nenávidět sebe. Zničil jsi mě, dosáhl jsi nejspíše toho čeho jsi chtěl. Nikdy jsme ti nic neudělal a i tak jsi to udělal. Jsi spokojený. Doufám že se tomu ty a ty tví přátelé smějete. Protože já už tvůj smích poslouchat nebudu. Omlouvám se Chrisi, budu na tebe dávat pozor, jako ty jsi dával na mě.
Dopsal jsem tento poslední zápis do svého deníku, na který dopadali mé slzy. Pomalu jsem se loučil s tímto světem.
Anthony (bratr)
Přišel jsem domů, všude bylo ticho, ale Bast už měl být doma. Měl tu boty a tak jsem na něj zavolal, ale on se neozýval. Proto jsem šel do jeho pokoje. Tam jsem ho našel jak bezhybně leží na jeho posteli. Rychle jsem se k němu rozeběhl. Nedýchal. Přišel jsem pozdě. Rozbrečel jsem se. Všiml jsem si jeho deníku. Otevřel jsem ho na poslední stránce a začetl jsem se. Co mu provedl sakra. Vypadal s Nashem šťastně tak co se sakra stalo. Vzal jsem si do ruky Bastův telefon a otevřel jsem ho. To co jsem tam uviděl mě naštvalo. Jak mu to mohli udělat. Proto jsem se neodhodlal k ničemu jinému než zavolat policii. Nahlásil jsem to a policie přijela. Vše jsem jim řekl, ukázal a vysvětlil. Jejich koroner ještě potvrdil bratrovu smrt. Řekli že to budou řešit. Řekl jsem jim i jméno aby věděli koho hledat.
Pak už mi zbylo jediné chystat pohřeb mé jediné rodiny, kterou zabili.
Nash
,,Prosím Nashe Griera a jeho partu aby se dostavili do ředitelny.'' vyhlásil ředitel rizhlasem a my jsme se na sebe podívali. Co se stalo. Zvedli jsme se a šli jsme do ředitelny. V ní byli poldové. Sakra co se tu děje. Vešli jsme dovnitř a sedli jsme si. ,,Pánové máte velký problém hlavně ty Nashi.'' řekl ředitel a já se na něj nechápavě podíval. Pak se k řeči dostal policista. ,,Víte pánové kdo je Sebastian Owns.'' pronesl a mi jen kývli na souhlas. ,,Dnes byl nalezen mrtev u něj v pokoji spáchal sebevraždu.'' řekl dál a já se vyděsil. ,,A co s tím máme společného mi.'' optal se Cameron. ,,Myslím že toto video s vámi souvisí.'' řekl a pustil video z minulé noci. ,,Zabil, zabil se kvůli nám.'' řekl jsem koktavě a policista kývl hlavou. ,,Jelikož nejste plnoletí čeká vás mírnější trest, ale myslím že výte co jste způsobily.'' řekl a mi jen kývli. Nechali jsme se odvést na stanici.
Toho dne jsem si uvědomil že jsem zničil nevinou bytost, která milovala a já si toho neváži a místo toho ho zabil. Od té doby jsem se už tak nikdy nechoval, vystudoval jsem psychologii a snažím se pomáhat co to jen jde.
ČTEŠ
Oneshoot 3 MAGIC SHOP
ФанфикшнJak je u mě zvykem bude to převážně BTS ale ponasnažím se psát i jiné páry než jen BTS. Ale jelikož jsem velký ARMY a BTS mi chybí snad to překousnete. Užívejte si mé příběhy i na dále prosím
