We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 2.

,,Ahoj krásko, jsem Jerome." sedl si ke mě ten zrzek. ,,Ahoj Jerome. Vodpal." řekla jsem s nezájmem bez toho aby mé oči opustily knihu. ,,Snažil jsem se být milý." zasmál se. ,,Nevyšlo ti to." odložila jsem knihu a usmála se. ,,No nic. Za co tu jsi? Ukradla jsi barbie panenku?" prohlížel si mě a smál se. ,,Ne. Jsem sériový vrah. A taky jsem zabila svou matku." mrkla jsem na něj a znovu sahala po knize. ,,Jsme tu za ten samý čin!" rozhodil ruka do vzduchu. ,,Teda myslím jen zabití matky. Proč je ta tvoje mrtvá?" usmál se. ,,Je to jednoduchý. Neposlouchala mě." zasmála jsem se. ,,Já taky! Je to tak vzrušující, že?!" řekl nadšeně. Jen jsem se na něj znuděně podívala a dál se snažila věnovat knize. ,,Dobře, tak ne. A kolik ti bylo? Myslím když jsi zabila svojí máti." zadíval se na mě. ,,13. Byla jsem v pasťáku a když mě pustily tak jsem začala zabíjet jen pro zábavu. Na moje 16 narozky mě našli a jako dárek šoupli do téhle díry kde hniju už dva roky. Co ty?" podívala jsem se do jeho zelených očí. ,,Wow. Já ji zabil před měsícem." zasmál se. ,,Myslím, že vedu. Kolik pak ti je? Jerome." naklonila jsem se k němu. ,,Stejně jako tobě. 18." naklonil se on ke mě a začal se smát. ,,Velmi vtipné. Já už půjdu. Měj se, Jerome." zvedla jsem se a vzala svou knihu. ,,Taky se měj. A příště si dávej bacha na koho vyplázneš jazyk." usmál se a taky někam odešel.

,,Bethany? Co tu děláš? Myslela jsem, že jsi ve spolce." podívala jsem se překvapeně na brunetku ležící na palandě. ,,Odešla jsem asi před hodinou." zasmála se a slezla z palandy. ,,Proč jsi mi to neřekla?!" vyjela jsem po ní. ,,Povídala jsi si s tím zrzkem tak jsem vás nechtěla rušit abych nenarušila vaše rande." zašklebila se. Ve chvilce kdy řekla slovo "rande" se ve mě začala vařit krev. Hodila jsem knížkou o stěnu. ,,Teď mě pozorně poslouchej! Až příště půjdeš do cely řekneš mi to! A nemluv sračky o nějakým rande jinak to s tebou nedopadne dobře! Rozuměla jsi ?!" křičela jsem. Jen vystrašeně přikývla. ,,Dobře." řekla jsem už klidně a lehla si na postel. ,,Oběd!" ozvalo se z rozhlasu. ,,Jako fakt?! Teď jsem si lehla!" zakřičela jsem znova. ,,Vypadni Chloe je to rozkaz." prskl nepříjemně strážník. ,,No jo. Však už jdu." šeptla jsem a vydala se směr jídelna.

Zrovna jsem dloubala do "rizota" když se u našeho stolu objevil zrzek. ,,Ahoj krásko. Můžu si přisednout?" usmál se a sedl si. ,,Jako by tě zajímala moje odpověď. A neříkej mi krásko." prskla jsem nepříjemným tónem. ,,Nevím jak ti říkat. Nepředstavila jsi se." koukal na mě. ,,Jsem Chloe." usmála jsem se a podívala se na Bethany, která nějakého chlapa praštila tácem po hlavě. ,,Bethany nech toho!" křikla jsem po ní a šla tam. ,,Uklidni se ty gorilo!" křikla jsem na plešatého muže, kterého Bethany praštila tácem. Muž mi chtěl dát pěstí, ale v tu chvilku se ozval Jerome. ,,Aarone uklidni se. Jsou to naše kamarádky." zasmál se a stoupl si vedle muže. Aaron jen přikývl a sedl si zpět na své místo. Zrovna jsem se chystala opustit místnost, ale Jerome mě chytil za zápěstí a přitáhl k sobě. ,,Dnes přesně ve tři se sejdeme ve spolce." zašeptal mi do ucha, odstrčil mě a odešel. Chvilku jsem tam stála dokud se neobjevila Beth. ,,Jdeme? Ať se připravíš na rande se zrzkem." vyplázla na mě jazyk. ,,Co jsem ti říkala?!" prskla jsem po ní. ,,Tak promiň no.." protočila panenky a šla. Já samozřejmě hned za ní.

Pokračování příště...