We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 88.

---Chloe---

Cestou na místo jsem ještě navštívila dva obchody. V jednom jsem si sehnala lepší oblečení a v tom druhém zbraně. Když už jdete zabít "hrdinu" Gothamu tak na úrovni, ne?

Dojela jsem na místo a vystoupila z auta. Mé podpatky cestou k hlavním dveřím klapaly a já se pouze usmívala. Zaklepala jsem na dveře a čekala. Po chvilce mi dveře otevřel sám Theo. Prohlédl si mě a usmál se.

,, Ahoj, co potřebuješ?" usmál se. ,,Dobrý den, jsem.. Alex.. Front a přišla jsem s vámi udělat rozhovor." usmála jsem se. ,,Pojďte dál Alex." uchechtl se a odstoupil od dveří abych mohla vejít. ,,Posaďte se. Donesu nějaké pití." usmál se a já přikývla. Posadila jsem se na gauč a čekala. Po chvilce se vrátil s vínem a sklenkami.

,, Promiňte, ale já nepiju." usmála jsem se. ,, Dobře. Začneme tedy s rozhovorem." uchechtl se. ,,Dobře. Má první otázka zní: Proč jste se pokoušel zabít Jeroma Valesku? Má prý snoubenku a syna." nadzvedla jsem obočí. ,,Chtěl jsem zachránit pana Wayna. A proč jste začala vůbec s touto otázkou?" zasmál se a napil se ze sklenky. ,,Protože pan Valeska.." odmlčela jsem se a nenápadně vytáhla nůž co jsem měla schovaný v saku. ,
,,...vám posílá pozdrav." zasmála jsem se a přiložila mu nůž ke krku. ,,Já věděl, že mi někoho připomínáš." zamračil se. ,,Ano. Jsem snoubenka a matka dítěte největšího psychopata v Gothamu." zazubila jsem se. ,,Chloe Barton, jméno mé!" zasmála jsem se. ,,Moc mě těší." uchechtl se a dal mi pěstí do břicha. ,,Myslím, že díky tobě už nebudu mít potomky." těžce jsem vydechla a držela se za břicho. ,,Tebe by za mámu stejně nikdo nechtěl." zasmál se a popadl nůž co mi spadl. ,,Náhodou! Dexter si nestěžuje!" zamračila jsem se a vytáhla další nůž. Mám zásoby. ,,Jo tak Dexter jo?" zasmál se a ohnal se po mě nožem. Řízl mě do ramene. ,,Jo, jméno vybral Jerome... mimochodem.... roztrhl jsi mi sako." procedila jsem mezi zuby. Neskutečně to bolelo, ale nesměla jsem to dát znát. ,,Oh je mi to moc líto!" řekl ironicky. ,,Mě tohle ne." usmála jsem se a řízla ho do tváře. Chytl se za ní a zakřičel. ,,Jsi svině jako Jerome!" zasmál se. ,,Vlastně jsem horší než on." pokrčila jsem rameny a bodla ho do nohy. Chytl se za nohu a zakřičel. ,,Něco za něco." uchechtl se a sekl mě do břicha. Zaječela jsem a padla na kolena. ,, Myslím, že je tu konec." zasmál se a napřáhl ruku s nožem. ,,Ještě ne." sykla jsem a vytáhla pistol. Střelila jsem ho do druhé nohy a obou rukou. Křičel bolestí a já se snažila smát. Strašně mě, ale bolela ta rána na břiše. ,,Koukej co mám." šeptla jsem nadšeně a vytáhla menší bombu. Položila jsem jí na něj a odešla.

,,Kaboom!" zasmála jsem se a stiskla tlačítko. Ozvala se rána a dům se sesunul k zemi. ,,Teď do nemocnice." zašeptala jsem a vytáhla telefon. Zavolala jsem si sanitku a ta pro mě po chvíli přijela.

,,Slečno musíte zůstat při vědomí ano?" říkala mi doktorka když jsme jeli sanitkou do nemocnice. ,,Ztratila jste hodně krve." zašeptala a ošetřovala mě. Když jsme dojeli na místo hned mě odvezli na sál.

,, Teď vás uspíme. Ničeho se nebojte." řekl doktor a já přikývla. Svíjela jsem se v neskutečných bolestech. Nasadil mi masku a pustil do ní nějaký plyn, který mě uspal. Nic víc už nevím...

Jerome byl pomstěn! 🙌🙌🙌