We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 125.

---Jerome---

,,Cože?!?!" vykřikl jsem a šel k zrcadlu. ,,Nenenenenene! Já jsem ještě mladej krásnej a úžasnej! Nemůžou mi šedivět vlasy!" prohlížel jsem si šedivé vlasy a přemýšlel jakou sebevraždou ukončím svůj život. ,,Miláčku lidem šedivěj vlasy třeba i ve dvaceti. Je to příroda." zasmála se Chloe. ,,Ale mě nemůžou zešedivět! Na to jsem moc krásnej!" řekl jsem zdrceně a hodil držku do postele. ,,A sebevědomej." uchechtla se. ,,Lásko příští rok ti bude 39. Je jasný, že už stárneš. Ale i s šedivejma vlasama budeš určitě sexy." hladila mě po mých šedivějcích vlasech. ,,Myslíš?" podíval jsem se na ni. Zamyslela se a pak se na mě podívala. ,,Ne." zakroutila hlavou. ,,Dík za podporu no.." prskl jsem. Zasmála se a prohrábla si svoje vlasy. ,,Nemachruj." protočil jsem očima. ,,Zlato já nemachruju. Já už mám taky šedivé vlasy." usmála se. ,,Ne nemáš." zamračil jsem se a prohlížel si její vlasy. ,,Mám. Jenom si barvím vlasy aby to nebylo vidět. Jinak mám mnohem víc šedivých vlasů než ty." uchechtla se. ,,Bože můj! Budu si brát stařenu!" křikl jsem. ,,Drž hubu dědku." vyplázla na mě jazyk. ,,Tohle se mě dotklo! Já mám narozdíl od tebe city!" zamračil jsem se a ona se zasmála. ,,Jerome, mít stojáka několikrát denně se jako city nepočítá." znovu se zasmála. ,,Ale určitě jo. Ty mi lžeš ty stařeno." uchechtl jsem se. Chloe se zamračila a praštila mě do ramene. Po chvilce ticha jsem se zasmál.

,,Snad ses neurazila kotě." zasmál jsem se a šťouchl jí do břicha. ,,Nech mě." prskla a odsunula se ode mě. ,,Ale no tak. Vždyť víš, že jsem to nemyslel vážně." uchechtl jsem se a posadil se. ,,Jdi si vzít prášky na tlak a nech mě bejt dědku." odsekla naštvaně. Zasmál jsem se a objal ji. ,,Na stařenu jseš moc sexy kotě." zasmál jsem se a políbil ji do vlasů. Který jsou šedivý dýl než ty moje, kdyby vás to zajímalo. Kdyby vás zajímalo, že Chloe je důchodce dýl než já. KDYBY VÁS TO ZAJÍMALO. Ještě chvíli jsme se bavili kdo z nás je vetší důchodce než jsme usnuli.

,,Vstávej dědo, je snídaně." slyšel jsem Chloenin smích a otevřel jsem oči. ,,Jak si z toho můžeš dělat srandu? Vždyť víš jak je tohle pro mě důležitý." povzdechl jsem si a promnul si oči. ,,Ale no tak. Furt se můžeš barvit jako já. A šedivá ti celkem sluší." usmála se a pohladila mě po vlasech. ,,Pojď snídat." zasmála se a odešla.

---Chloe---

,,Za chvíli přijde Jerome. Jestli jen ceknete něco o tom, že mu šedivěj vlasy tak jste mrtvý. A hlavně ty Dextere. Ty můžeš bejt rád, že ještě teď dejcháš." zamračila jsem se na Dextera, který protočil očima. Když Jerome přišel tak Dexter i Anabelle začali zadržovat smích.

,,Tak do toho. Máte minutu na to aby jste mi řekli vše co se týká mých vlasů." řekl otráveně Jerome a posadil se na židli. ,,Oni nic říct nechtějí. Že ne?!" podívala jsem se na oba vražedným pohledem. Zakroutili hlavou a pořád zadržovali smích. ,,Vypadněte nahoru." povzdechla jsem si a ukázala na schody. Oba se rychle sebrali a odešli.

,,Vypadám jak trotl!" křikl Jerome a praštil do stolu. ,,A nejen vypadáš." zasmála jsem se. ,,Jak si z tohohle můžeš dělat srandu sakra?!"

Tak co? Bude rvačka nebo nebude? :DDD