We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 157.

---Chloe---

Dělala jsem zrovna večeři, když mě vyrušil křik Jeroma a Dextera.

,,Nebude sem už nikdy chodit!" zakřičel Jerome a vešel do kuchyně. ,,Máš klepat! Nebo máme mít zámky!" přišel i Dexter. ,,Chloe řekni, že sem už nebude nikdy chodit!" podíval se na mě Jerome. ,,Kdo? Co?" nadzvedla jsem nechápavě obočí. ,,Řekni ne." protočil Jerome očima. ,,Nebudu říkat ne, když nevím na co." zamračila jsem se. ,,No prostě" začal Jerome a Dexter mu skočil do řeči, takže se tam začali překřikovat a já nerozuměla ani jednomu.

,,Ticho!" zaječela jsem. Oba ztichli a podívali se na mě. ,,Co. Se. Stalo?" nadzvedla jsem obočí. ,,Prostě" začal Dexter. ,,Prostě vojížděl svýho šukacího panáka!" prskl Jerome. ,,Přestaň Mickeymu takhle říkat!" křikl Dexter. ,,A co je na tom špatnýho? Že tam... Dělali to co dělali." nadzvedla jsem nechápavě obočí. ,,Co je na tom špatnýho?! Třeba to, že náš syn v našem domě šuká svýho přítele?!" křikl. ,,Ježiši a co je na tom špatnýho? Nemůžeš čekat, že budou hrát šachy." protočila jsem očima. ,,Ale v tomhle domě to dělat prostě nebudou!" prskl a podíval se vražedným pohledem na Micka, když přišel do kuchyně.

,,On sem prostě už nevkročí." zamračil se. ,,Klid šéfe. Stane se." pokrčil Mick rameny. ,,No nestane, protože ty se tu už neukážeš." prskl Jerome. ,,Kdo to řekl?" nadzvedla jsem obočí. ,Ty a já?" řekl nechápavě. ,,Ale já nic neřekla." zakroutila jsem pobaveně hlavou. ,,Navíc Mickey už je pro mě jako syn." pokrčila jsem rameny. ,,Tak to gratuluju, protože máš jako děti dva incestní sourozence." řekl ironicky. ,,Další dva mám v sobě." uchechtla jsem se. ,,Prostě už sem chodit nebude!" řekl rázně a odešel z kuchyně. Dexter se na mě podíval tázavým pohledem. ,,Bude." mávla jsem rukou. Usmál se na mě a pak se podíval Micka. ,,Být váma, tak bych tohle už dneska nedělala. Jestli teda nechcete spát pod mostem." pokrčila jsem rameny. ,,Jsem ochotnej to risknout." uchechtl se. ,,Naser si chlape. Tu postel miluju." prskl Mickey a snažil se otevřít pivo o linku. Podala jsem mu otvírák a usmála se. ,,Díky." uchechtl se. ,,Za málo." přikývla jsem s úsměvem. ,,A mě taky miluješ?" nadzvedl Dexter pobaveně obočí. ,,Drž už kurva hubu. Furt bys říkal, že mě miluješ nebo, že já miluju tebe." prskl otráveně Mick. ,,Nikdy mi to neřekne!" zamračil se Dexter. ,,Jednou to řekne, že jo?" nadzvedla jsem obočí. ,,Pardon madam, ale teď se zkurveně pletete." uchechtl se a chystal se odejít vedle. Dexter si, ale stoupl mezi futra a usmál se. ,,Nepustím tě dokud to neřekneš." pokrčil rameny. ,,Myslíš, že to řeknu? Jdi do prdele a uhni." mávl rukou. ,,Ne." zakroutil Dexter hlavou. V tu chvíli Mick zvedl prudce koleno a zasáhl Dexterův rozkrok. Ten spadl na kolena a Mickey si v klidu prošel.

,,Chceš led?" uchechtla jsem se. ,,Jo!"

---Anabelle---

,,Zlato nemyslíš, že už jsi tou snahou zabití Oswalda trošku posedlá?" zeptal se mě opatrně Edward. ,,Koukej! Dneska to vyjde!" usmála jsem se jak po čtyřech lajnách. ,,Zlato... Proč sem dáváš tu past?" nadzvedl nechápavě obočí. ,,To je past na tučňáky!" řekla jsem nadšeně. ,,Ne, to je past na medvědy zlato." zakroutil hlavou. ,,Ne! Oswald tudy půjde a chytí se! Je to úžasný plán!" zaječela jsem. ,,No dobře! V klidu..." zvedl ruce v obranném gestu. Vychytrale jsem se usmála a vstala.

,,A jak můžeš mít jistý, že do toho šlápne?" nadzvedl obočí. ,,Protože do tohohle se chytají jen pitomci jako on." pokrčila jsem rameny. ,,Málem bych zapomněla na návnadu!" otočila jsem se a chystala se pro ní dojít jenže...

,,Do prdele!" zaječela jsem, když jsem se chytila do vlastní pasti. ,,Seš v pohodě?!" křikl Edward a začal panikařit. ,,Mám nohu v zkurvený pasti na tučňáky! Co myslíš?!". ,,Zlato, ale to je past na medvědy!" křikl. ,,Mě je u prdele na co to je past! Dostaň mě z toho!" zaječela jsem, sedla si a snažila se dostat z pasti. ,,Dobře hlavně se uklidni!" křikl a klekl si vedle mě. Zahlédla jsem Oswalda jak se na mě koukal pohledem vůbecmitěnenílítoprotožeteďbudeEdwardjenommůjprotožetyumíráš.

,,Aby tě dali do KFC ty kuře!"

---Dexter---

,,Bolí to hodně?" nadzvedla máma obočí, když mi přinesla další pytlík s ledem. ,,Ne. Je to jako kdyby mě někdo pohladil.... Sakra je jasný, že to bolí kurva hodně!" křikl jsem. ,,Přestaň na mě křičet." řekla klidně. Odfrkl jsem si a dal si led na rozkrok. Zapnul jsem si televizi a jen tak přepínal kanály. Po chvilce se ozvalo několik ran ze schodů a křik. Otočil jsem se a zahlédl jen Mickeyho jak někomu dává pěstí. Nadzvedl jsem nechápavě obočí a šel se podívat. Mickey se pral s tátou. Oba měli obličeje od krve a pár vyražených zubů. Mick se na mě podíval a uchechtl se.

,,Vypadni odtud." prskl táta a utřel si krev co mu tekla z pusy. ,,Nemám to v plánu." zasmál se Mick. ,,Před tím ještě vykouřím vašeho syna." dodal pobaveně a pokynul směrem ke mně. Táta zrudl vzteky a vrazil mu pěstí. Začali se rvát a já protočil očima. ,,Mamiiii...." řekl jsem otráveně. Došla za mnou a podívala se na ty dva.

,,Nech je. Ať si to vyřeší." mávla rukou. ,,Ale však se zabijou!" řekl jsem nechápavě. ,,Udělej něco!" dodal jsem. Protočila očima a někam šla. Vrátila se s broknou a namířila na ně.

,,Teď oba hezky od sebe." usmála se. Podívali se na ní a zarazili se. ,,Co jsem řekla?" nadzvedla obočí. ,,My máme brokovnici?!" zeptal se nechápavě táta, když se přestali rvát. ,,Jak vidíš, tak jo." pokrčila máma rameny a já se zasmál. ,,A teď se Jerome omluv a ty taky." pokynula na Micka. Omluvili se a máma se vítězně usmála. ,,Rozchod. A ty!" namířila na mě. Dal jsem ruce nad hlavu. ,,Si běž uklidit pokoj. Řekla jsem ti to před měsícem." zamračila se a nabila zbraň. ,,Dobře... V klidu...." přikývl jsem a s rukama nad hlavou jí zmizel z dohledu.

---Jerome---

,,Au!" křikl jsem, když mi Chloe dezinfikovala rány na obličeji. ,,Nemáš bejt debil." pokrčila rameny. ,,Nemá sem chodit." odfrkl jsem si. ,,Nemáš to řešit." znovu pokrčila rameny. ,,Zastáváš se mě nebo jeho sakra?!" prskl jsem. ,,Jerome nebuď drzej. Kdykoliv pro tu brokovnici můžu jít." uchechtla se. ,,To je další věc. Mohla by jsi mi prozradit, kde tu hračku schováváš." usmál jsem se. ,,V šuplíku." pokrčila rameny a já se na ní nechápavě podíval. ,,Jo, ty myslíš tu brokádu..." vydechla. ,,Chloe... Řekni, že jsi nemyslela to co jsem myslel já..." polkl jsem. ,,Jestli ti to udělá radost, tak ne, nemyslela." zakroutila hlavou.

,,Chloe proč?!" řekl jsem zdrceně. ,,Někdy mi prostě nestačíš." pokrčila rameny. ,,Kdyby jsi mě to nechala doříct, tak víš, že nemluvím o tomhle!" prskl jsem. ,,A jak jako, že ti nestačím?!" zamračil jsem se. ,,Prostě už jsi starej no. Ale nebudeme se bavit o tomhle. Radši se teď do něčeho zakousni. Trošku to štípne." uchechtla se. ,,Co jako ští" nedořekl jsem to, protože jsem měl pocit, že mi právě někdo řeže obličej. ,,Do prdele! Nech toho!" křikl jsem a dal její ruku pryč. ,,Jerome tebe fakt zabije i troska dezinfekce... Jsi horší než dítě." protočila očima. ,,Což mi připomíná... Už příští měsíc." usmála se a pohladila se po břiše. ,,Počkat, počkat, počkat... To už?" zeptal jsem se nechápavě. ,,Jo... Za měsíc už tu budeš mít dalšího syna a milovanou dceru." řekla nadšeně. ,,Jupí... Jsem nadšenej..." odfrkl jsem si. Chloe se zamračila se a někam se rozešla.

,,Kam jdeš?!" křikl jsem za ní. ,,Jdu si pro broknu!" ozvalo se a já hlasitě polkl. ,,Zlato! Já jsem nadšenej! Fakt!" křikl jsem. Přišla zpátky a začala uklízet věci z lékárničky.

,,Bych ti radila." dala mi pusu na čelo a pak hned facku. ,,Jsi si jistý, že až příští měsíc?! Není to tenhle?! Já už bych ten porod měl rád za sebou!"

Už v příští kapitole tu máme další dva Valesky! A proto samozřejmě potřebujeme jména 😊 A jelikož vy jste tak úžasní a já tak neschopná, tak to radši nechám na vás 😂😂