O 9 let později....
---Dexter---
,,Kotě! Vždyť už nám je 16!" přemlouval jsem Anabelle jako vždy. ,,Nedělej ze sebe svého otce." zasmála se. Nechápavě jsem se na ni podíval. Protočila očima a položila knížku. ,,Když mi tvoje máma kdysi vysvětlovala co to je sex, tak tvého otce použila jako příklad typického nadržence." uchechtla se. ,,Právě jsi urazila mého otce." zasmál jsem se. ,,To ne já. To tvoje máma." zazubila se. ,,Nebudeme to řešit." zasmál jsem se a přisál se jí na rty. Položil jsem ji na záda a užíval si téhle chvilky. Bohužel ne moc dlouho..
,,Přestaňte se snažit si vrznout, protože jsme doma!" rozrazily se dveře a my se od sebe odtrhli. Tohle je jeden důvod proč mám rád svého tátu. Když přichází tak je slyšet. ,,O nic jsme se nesnažili." odfrkl jsem si a složil ruce na hrudi. ,,Jasně, že ne." zasmál se a sedl si do křesla. ,,Líbačkou na gauči to začíná, pokračuje to v posteli a končí nečekaným těhotenstvím." uchechtl se a máma mu dala pohlavek. ,,Za co?" nechápavě se na ni podíval a já s Anabelle jsme se snažili nesmát se. ,,Za to, že tu vykládáš hlouposti." zamračila se. ,,Myslím si, že náš syn je dost chytrej na to aby použil ochranu. A ne jako jeho otec." dodala. ,,Co?" nadzvedl jsem obočí. ,,Snad použiješ ochranu ne? Já nepotřebuju bejt tak brzo děda." zamračil se. Anabelle už rudla, tím jak se snažila zadržet smích. ,,Ale ta druhá část." protočil jsem očima. ,,Jo tohlee... Ty si myslíš, že jsi byl plánovanej?" zasmál se. ,,Díky mám druhý trauma." odfrkl jsem si. ,,Jaký je to první?" nadzvedl obočí. ,,Když jsem vás viděl při.". ,,Nebudeme to rozebírat." skočila mi do řeči máma. ,,Ale já jsem chtěl.". ,,Nebudeme to rozebírat!" procedila mezi zuby a zamračila se. To už se Anabelle začala smát. ,,A ty se směješ čemu mladá dámo? My vám tu dáváme cenné lekce o souloži a tobě to je k smíchu?" nadzvedl obočí. ,,Zlato, ty jsi k smíchu." zasmála se máma když uklízela nákup. ,,Jdeme nahoru." protočil jsem očima a vzal Anabelle za ruku.
,,A Dextere!" zavolal na mě táta a já se neochotně otočil. ,,Nezapomeň na ochranu." zasmál se. ,,Neboj. Mám tu co jsem od tebe dostal k narozeninám." řekl jsem ironicky a protočil očima. ,,Počkej. Ještě mi budeš děkovat." uchechtl se. ,,Jasně, že bude." zasmála se máma a začala se s tátou líbat. ,,Tohle vede do ložnice." protočil jsem očima a i s Ann šel nahoru.
,,Tohle je nespravedlivé!" křikl jsem naštvaně a kopl do židle. ,,Co?" zasmála se Anabelle. ,,Oni spolu spěj třeba i třikrát denně a já si ještě ani nevrznul poprvé!" prskl jsem. ,,Snad by jsi nespal se svojí mámou ne?" uchechtla se. ,,Ty seš blbá." zasmál jsem se a lehl si vedle ní. ,,Ale moje blbost tě vždycky rozesměje." zašklebila se a políbila mě. ,,To jo." uchetl jsem se a náš polibek prohloubil. ,,Třeba si dneska poprvé vrzneš." zasmála se a sedla si na mě obkročmo. ,,To doufám." zazubil jsem se a znovu si ji přitáhl do polibku.
,,Ukliďte si ty věci." vešla do pokoje máma. ,,Mami!" řekl jsem otráveně a Anabelle se zasmála. ,,No co! Čisto tu být může. A slezte ze sebe! Je večeře." zamračila se a odešla. ,,Tak si dneska nevrzneš no." zašeptala mi pobaveně Anabelle a vstala. ,,Ale no tak! Karma mě nenávidí!" prskl jsem. ,,Pojď." zasmála se a odešla. Vstal jsem a šel taky dolů.
,,Takže ti tvá matka znovu překazila šanci stát se mužem?" začal si ze mě táta dělat srandu a to jsem ani nedošel ke stolu. ,,Ha. Ha. Ha." řekl jsem ironicky a sedl si. ,,Ty jsi byl panic do 18. Takže by jsi měl být ticho." uchechtla se máma a já s Anabelle jsme vybuchli smíchy.
,,A proč to teď vůbec řešíme?" řekl jsem když jsem se uklidnil. ,,Protože jste ve věku kdy se o tohle už pokoušíte." usmála se máma a dala přede mě talíř s jídlem. ,,Ale nám se vždy povede to překazit." dodal pobaveně táta. Protočil jsem očima a začal jíst.
,,Hele, za hodinu jdeme na návštěvu k naším známým." řekla máma když uklízela. Anabelle jen přikývla a začala mámě pomáhat. ,,Takže." začal táta a já věděl, že začíná jeho kázání. ,,Nedělat to na gauči ani na podobných místech, které využívá víc lidí. Povolený azyl je jen a pouze náš pokoj a hlavní pravidlo je použít kondom." protočil jsem očima. ,,Vidíš jak to krásně umíš nazpaměť." zasmál se a poplácal mě po rameni. ,,Ale Anabelle je zodpovědná dívka takže se s tebou určitě nevyspí, že ne?" podíval se na Anabelle. Ta se smíchem zakroutila hlavou. ,,Prosimtě je jim 16. Ty si myslíš, že s tím počkají až po svatbě nebo co?" uchechtla se máma. ,,A padej se oblékat." řekla a šla nahoru. ,,Jdeme taky nahoru?" nadzvedl jsem obočí a Anabelle přikývla.
,,Tak my jdeme." vešla do pokoje máma. ,,Jo, čau." zazubil jsem se. ,,Ahoj." usmála se Anabelle. ,,Ahoj." uchechtla se máma a odešla.
,,Konečně." uchechtl jsem se a začal Anabelle líbat. Ta se odtáhla a usmála se. ,,Nepustíme si radši film?" nejistě se usmála, vstala a donesla do postele notebook. ,,Jako vážně? My máme chvíli pro sebe a ty se chceš dívat na film?" protočil jsem očima. ,,Ano." usmála se, pustila film a přitulila se ke mě. Objal jsem ji kolem pasu a z donucení se koukal na film. Neskutečná nuda.
,,A je tu část filmu na, kterou jsem se těšil nejvíc. Konec." řekl jsem nadšeně. Anabelle se na mě jen otráveně podívala a odnesla notebook na stůl. ,,Tobě se ten film nelíbil?" zasmála se. ,,Ne." odfrkl jsem si a protočil očima. ,,Ale jdi ty." usmála se a posadila se na mě obkročmo. ,,Že by jsem se už dočkal?" uchechtl jsem se. Jen přikývla a přisála se mi ma rty. Opět ne na dlouho.
,,Jsme doma." otevřela máma dveře. ,,Ale no tak, já budu fakt panic navždy!"
😹😹😹😹😹Chudák😹😹😹 Dneska je nejdelší díl co kdy byl 😱😱😱😱
ČTEŠ
We met in Arkham |Jerome Valeska|
Fanfiction,,Zahrajeme si hru?" vyndal revolver a nechal v něm jeden náboj. ,,Nuže. Ať hra začne." přiložila jsem si pistoli ke spánku, usmála se a zmáčkla spoušť. 16.2. 2017- 28. Ve fan fikce ❤❤