We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 48.

3 měsíc..

,,Nezajímá mě to! Prostě jdeš taky!" křikla jsem. ,,Ale já mám práci!" zakřičel. ,,A to je pro tebe práce důležitější než naše dítě?!" vyjekla jsem. ,,Samozřejmě, že ne!" křikl. ,,Výborně, tak jdeš semnou." usmála jsem se a oblékla se. Protočil očima a oblíkl se taky. ,,Čekám dole." políbila jsem ho na tvář a šla dolů.

,,Tak Půjde?" zasmála se Melanie. Hrdě jsem přikývla. Uchechtla se a věnovala se čtení časopisu. ,,Jdem?" řekl znuděně Jerome. S úsměvem jsem přikývla a vyšla ven k autu.

,,Dobrý den." usmála jsem se na doktora. ,,Dobrej." řekl otráveně Jerome. ,,D-dobrý den." vykoktal doktor. ,,Nebojte se. Není tu aby vás zabil." uchechtla jsem se a lehla si na lehátko. ,,Pane Valesko potřebuji aby jste mi to tu podepsal." řekl doktor a položil před Jeroma papír. ,,Co to je?" nadzvedl obočí. ,,To je potvrzení, že jsi táta našeho dítěte." protočila jsem očima. Podepsal to a šel ke mě. Posadil se na židli vedle lehátka. Podívala jsem se na něj a usmála. Úsměv mi oplatil. ,,Tak se na to podíváme." uchechtl se doktor a vyhrnul mi tričko. Nanesl gel na přístroj i na mé břicho a začal mi jezdit po břiše.

,,Tak, tady je vaše miminko." usmál se doktor a ukázal na monitor. Podívala jsem se na monitor a pak na Jeroma. S úsměvem se na monitor koukal. ,,Jinak vše je v normálu a nic se nezměnilo." řekl s úsměvem a dal mi kapesník. Utřela jsem si břicho a stáhla triko. Šli jsme ke stolu kde jsme se posadili a on začal zapisovat do karty. ,,Jinak slečno Barton, doporučil bych vám tuto mast aby jste neměla strie." usmál se a podal mi kartu i s letáčkem. ,,Dobře děkuju, nashle." usmála jsem se. ,,Nashle." uchechtl se Jerome a vyšli jsme z ordinace. ,,Vidíš, že jsi to přežil." zasmála jsem se a praštila ho do ramene. ,,Jo, ale měl jsem na mále." zasmál se a chytl mě kolem ramen.

,,Počkej skočím si pro tu mast." usmála jsem se a odběhla do lékárny. Vzala jsem mast a vydala se ven. Jerome tam stál a koukal do neznáma. ,,Co je?" šťouchla jsem do něj a nadzvedla obočí. ,,Vidíš to prázdný místo?" naklonil se ke mě a ukázal na prázdné parkovací místo. ,,No.." uchechtla jsem se. ,,Tak tam mělo být naše auto." zasmál se. ,,Ou.. Takže.. Jdeme pěšky?" zasmála jsem se. ,,Seš blázen? Vždyť je zima!" zamračil se. ,,Pojď." drkla jsem do něj a vydala se na cestu. Oddechl a šel semnou. Chytl mě za ruku a šli jsme.

,,Prachy nebo tě zastřelím!" vylítl na nás nějakej chlap z uličky. S Jeromem jsme se na sebe podívali a pak se začali smát. Když se Jerome dosmál vytáhl zbraň a namířil na muže. ,, Vypadni nebo ti ustřelí koule." uchechtl se a naznačil aby vypadl. Muž se nervózně podíval. Jerome pokrčil rameny a střelil ho do rozkroku. Muž se sesunul k zemi a my jsme se smíchem šli dál.

,,Kde jste byli tak dlouho?" zasmála se Melanie. ,,Ukradli nám auto." odfrkl si Jerome. ,,Ale jdi ty. Byla to hezká procházka." zasmála jsem se. ,,Jasně." uchechtl se a sedl si do křesla. Já si šla dát sprchu a šla jsem spát.

Na dnešek už poslední kapitola. Další vyjde zase zitra 😃