Kapitola 65.

450 39 6
                                        

Na gauči seděl Dexter s Anabelle a dávali si pusu.

,,Awwwww!" vyjekla jsem a přitiskla se k Jeromovi. Ti dva se od sebe hned odtrhli. ,,Mami, tati!" křikl nadšeně Dexter a běžel k nám. Oba nás objal. ,,Tak co tvoje holka?" zasmál se Jerome a pokynul na Anabelle. Ta zrudla a šla nahoru. ,,Jak dlouho se už máte rádi?" pohladila jsem ho po vlasech. ,,3 dny, 5 hodin, 45 minut a 35 vteřin." zazubil se. ,,Ty jsi jak tvůj otec." odfrkla jsem si. Oba se zasmáli a plácli si. ,,Jdu za Anabelle." usmál se Dexter a odešel nahoru. ,,To je krásný! Náš syn má holku!" vyjekla jsem nadšeně. ,,Já vím." zasmál se. Chtěla jsem mu dát pusu, ale dal mi na pusu ruku. ,,Nebudu tě líbat když ses líbala s tím klaunem." zamračil se. ,,Ty ses líbal s tou jeho děvkou!" řekla jsem naštvaně. ,,Ale vy jste si dali pusu dvakrát!" prskl. ,,My si, ale nestrkali jazyky do pusy." zamračila jsem se. ,,To nemá cenu." odfrkl si a odešel. Protočila jsme očima a šla si sednout. Pustila jsem si televizi a koukala se na nějaký seriál. Po chvilce mi zazvonil mobil. ,,Neznámé číslo?" nadzvedla jsem obočí. Pokrčila jsem rameny a zvedla to.

,,Prosím?"

,,Doktorko! Já říkal, že si vás najdu." zasmál se.

,,Ahoj šašku, co potřebuješ?" zasmála jsem se.

,,Chtěl bych tebe, tvého přítele a vašeho syna zítra pozvat k nám na oběd." řekl hrdě.

,,Moment! Jak víš, že mám syna?" uchechtla jsem se.

,,Když dokážu sehnat tvé telefonní číslo, tak dokážu vše." zasmál se.

,,Dobře. Rádi přijdeme šašku." uchechtla jsem se.

,,Dobře, tak zítra ve 12 hodin v slušném oblečení. Pošlu pro vás auto."

,,A jak poznám, že to je tvé auto?" zasmála jsem se.

,,Fialová limuzína. To nepřehlédneš. Ještě když to bude před vaším domem." zasmál se.

,,Tak jo šašku, čau" zasmála jsem se.

,,Ahoj." uchechtl se a típl to.

Uložila jsem si jeho číslo a dál se koukala na seriál. ,,Kdo to byl?" slyšela jsem Dextera. ,,Bože já se tě lekla." zasmála jsem se. ,,Kdo to byl a kam zítra jdeme?" zamračil se. ,,Zejtra jdeme na oběd k našim novým přátelům." usmála jsem se. ,,Nikam nejdu." prskl a složil si ruce na hrudi. ,,Deš. Nebudu s tebou diskutovat. Jde i tvůj otec." zamračila jsem se. Protočil očima a odešel.

We met in Arkham |Jerome Valeska|Příběhy, které tě pohltí. Začni objevovat