We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 147.

---Chloe---

,,Takhle semnou mluvit nebudeš!" vešla jsem do ložnice. Anabelle ležela na posteli a koukala do mobilu. ,,Jasně, že ne.. Běž si vzít prášky a mě nech bejt." řekla nezaujatě a pořád koukala do telefonu. Došla jsem k ní, vytrhla jí telefon z ruky a hodila s ním o zeď.

,,Seš vadná?! To byl můj telefon!" zaječela a vstala. ,,Mě to nezajímá! Nebudeš semnou takhle mluvit! Takhle si mluv s Jeromem, ne semnou! Já jsem hlava týhle rodiny!" křikla jsem. ,,Ty seš hlava svojí rodiny! My nejsme rodina! A nikdy nebudeme!" křikla a odešla. Tohle se mě i dotklo. Tohle se mě sakra dotklo!

---Anabelle---

Po hádce s Chloe, jsem šla do Eddieho pracovny, protože jsem věděla, že tam bude.

,,Můžu?" usmála jsem se mezi dveřma. ,,Samozřejmě, ty se ani nemusíš ptát." řekl mile. Zavřela jsem dveře a došla k němu.

,,Co plánuješ?" usmála jsem se. ,,Ale.... Oswald se rozhodl vykrást banku a tak mě požádal, abych mu to naplánoval." uchechtl se a já taky. ,,Vypadáš naprosto šťastně." řekla jsem ironicky a zasmála se. ,,Taky, že mě to strašně baví..." řekl taky ironicky a zasmál se. ,,Můžu se podívat?" ukázala jsem na plány a Edward s úsměvem přikývl. ,,Říkal jsem ať se neptáš." zasmál se. Posadila jsem se mu na klín a on pobaveně nadzvedl obočí. ,,Říkal jsi ať se neptám." zasmála jsem se a políbila ho.

,,Hm... Kdo půjde sem?" nadzvedla jsem obočí a ukázala na místo na plánku. ,,Jeden z Oswaldovo chlapů. Půjde tam, aby zneškodnil kamery a strážce." usmál se. ,,To by nešlo. Je nemožný, aby to přežil. Hlídají to tam 3 a každý ze strážců má samopal. Má nulovou šanci." zasmála jsem se. ,,Vážně? A jak myslíš, že to bude lepší?" zeptal se zaujatě Edward. ,,Hm... Poslala bych tam někoho kdo se protáhne kanalizací, která má otvor přímo v té místnosti. Jeden chlap vždycky hlídá uvnitř místnosti a další dva venku u dveří. Bude jednodušší zneškodnit toho samotného, vypnout kamery a zmizet. V celé bance zbydou jen dva hlídači. Až nastane rozruch oba vběhnou do hlavní haly a tam je stačí jen střelit. Tahle banka má totiž hodně malou ostrahu a taky hodně blbou." usmála jsem se a Edward se na mě podíval. ,,Jsi génius." zasmál se. ,,Z nás dvou, jsi tady génius ty." uchechtla jsem se. ,,Jenže ty jsi ten nejkrásnější génius, kterého jsem kdy viděl." řekl sladce a políbil mě. ,,Tak se podívej do zrcadla a uvidíš kdo mě překonal." zazubila jsem se a Edward se zasmál. ,,O tom silně pochybuju." usmál se. ,,Já tě tak moc miluju.. Jseš takovej skromnej. Spokojíš se s maličkostmi. Dokonce i s takovou jako jsem já." zasmála jsem se. ,,Nejsi malá. To já jsem moc vysokej. Taky tě moc miluju." uchechtl se a já vstala. ,,Jestli nechceš bejt bez večeře, tak pojď." usmála jsem se a natáhla k němu ruku. Vzal mě za ruku a šel semnou do kuchyně.

,,Ale vařím já." zasmál se. ,,Nevěříš mým kuchařským dovednostem?" nadzvedla jsem pobaveně obočí. ,,Samozřejmě, že ano, ale chci ti dokázat, že jsem dobrý přítel." usmál se. ,,A já chci dokázat, že jsem skvělá přítelkyně." objala jsem ho. ,,Já tomu věřím, ale vařím já." uchechtl se a objal mě kolem ramen.

---Jerome---

,,Jerome, zvedni prdel a běž něco uvařit." řekla otráveně Chloe a já se na ní podíval. ,,Ty seš ženská. Je to tvoje práce." protočil jsem očima. ,,Dělej." strčila do mě. ,,Nestrkej do mě." strčil jsem já do ní. ,,Běž vařit." prskla.

,,Já vařím a tečka!". ,,Edwarde opovaž se na něco sáhnout!" proběhli kolem nás brejloun s Anabelle a smáli se.

,,Vážně se teď hádali kdo bude vařit?" nadzvedl jsem nechápavě obočí. Chloe přikývla a podívala se na mě. ,,Proč nejsi jako Eddie? Ten šel vařit dobrovolně." řekla uraženě. ,,Tak já budu jako Edward, budu dobrovolně vařit a taky budu šukat šestnáctku, jo?" zasmál jsem se a Chloe mi dala pohlavek. ,,Nech toho a táhni vařit." zamračila se. ,,Tak jdeme vařit oba?" nadzvedl jsem obočí a Chloe otráveně přikývla. Vstal jsem a podíval se na ní. ,,No vidíš! Když už stojíš, tak můžeš jít něco uvařit!" usmála se. ,,Tohle mi vrátíš." uchechtl jsem se a zakmital obočím. ,,Zapomeň." zasmála se. Protočil jsem očima a šel do kuchyně.

,,Koukám, že vy dva jste spolu hodně spokojený." uchechtl jsem se když jsem vešel do kuchyně. Anabelle seděla na lince a Edward se s ní líbal.

,,Taky jsi mi přišel diktovat život jako Chloe?" nadzvedla Anabelle obočí a seskočila z linky. ,,Ne, já přišel vařit. Nebo spíš se pokusit... Navíc váš vztah je mi někde, takže si dělejte co chcete, ale ne tam kde vás někdo uvidí. Jako příklad můžete brát vaší oblíbenou knihovnu. Tam bych to já osobně, asi nikdy nedělal, ale to hlavně proto, že se bojím knížek a Chloe by to nedovolila." pokrčil jsem rameny a Anabelle se zasmála. ,,Strejdo ty seš fakt skvělej." uchechtla se. ,,Já vím." řekl jsem hrdě. Edward někam odešel a Anabelle se na mě tak divně podívala.

,,Co je?" uchechtl jsem se. ,,Strejdo ty by jsi mi asi neporadil, jak zařídit to, abych s Eddiem mohla dělat tu určitou činnost, ale aby na to Chloe nepřišla co?" usmála se. ,,Na tvým místě bych tu činnost nedělal vůbec, ale budiž. Dá se říct, že to můžete dělat kdykoliv. Ale tam kam Chloe nechodí. Takže Edwardovo ložnice nebo pracovna bych řekl." zasmál jsem se a Anabelle se mnou. ,,Ty seš fakt boží." zakroutila pobaveně hlavou. ,,Už jsem ti říkal, že to vím." protočil jsem očima a zasmál se.

,,Ale nechápu, jak dokážeš s Chloe vydržet. Je to diktátor." řekla znechuceně. ,,A to je na ní svým způsobem sexy." usmál jsem se a ona nechápavě nadzvedla obočí. ,,Kdyby jsi byla na mém místě, což asi těžko, protože takhle dokonalá nikdy nebudeš." pokrčil jsem rameny a Anabelle se zasmála. ,,Tak pochopíš proč mi to na Chloe přijde úžasný. Navíc, já mám výhodu. Když mi něco diktuje tak jí stačí dostat do postele a děláte za mě všechno vy." zazubil jsem se. ,,Dobře tak nejseš tak boží jak jsem myslela, si spíš pěkně vychcanej." zamračila se, ale i tak na ní bylo vidět, že zadržuje smích. ,,Nejsem. Já jsem jen strašně úžasnej." projel jsem si rukou vlasy, ale nedošlo mi, že mám ruce od oleje. Zajímalo by mě, kde se ten olej vzal... ,,A taky blbej." rozesmála se Anabelle. ,,Sakra! Chloe pomož mi, já umírám!" křikl jsem a šel do obýváku.

,,Na co umíráš tentokrát?" zeptala se otráveně Chloe a nadzvedla obočí. Když mě viděla, tak nakrčila obočí. ,,Jerome... Můžeš... Můžeš mi vysvětlit jak se ti sakra dostal olej do vlasů?" nechápavě se zeptala a prohlížela si mě. ,,Já nevím! Dával jsem rady do života a najednou mám vlasy od oleje!" začal jsem panikařit i když jsem sám nevěděl proč. ,,Jerome uklidni se. Není to nic vážného. Běž se prostě jen osprchovat a bude to dobrý." uchechtla se. ,,A nechtěla by jsi jít semnou?" zakmital jsem obočím. ,,Počkej rozmyslím se.... Ne." usmála se a já si uraženě odfrkl.

---Chloe---

,,Takže teď je to na mě, když Jerome umírá na olej ve vlasech..." vydechla jsem a šla do kuchyně. U sporáku stál Oswald v takový ty klasický zástěře a něco vařil. Nečekaně.

,,Já si myslela, že na ten sporák nedosáhneš." zasmála jsem se a opřela se o futra. ,,Hele nech si ty narážky na mojí výšku. Taky bych ti mohl říkat žirafo." uchechtl se. ,,Co ti v tom brání?" nadzvedla jsem obočí. ,,Vychování Chloe. Říká se tomu vychování." usmál se. ,,Vych... Co?" nechápavě jsem se zeptala. ,,Neřeš to..." zasmál se.

,,Nešahej na mě ty hovado!" ozval se křik Anabelle z obýváku. S Oswaldem jsme se na sebe podívali. Šla jsem se podívat co se děje.

,,Ahoj mami!"

V čem Dexter zase lítá? 😂😂 Co myslíte? 😂😂