Kapitola 3.

1.3K 72 0
                                    

Ležela jsem na posteli, koukala na hodiny a přemýšlela jestli mám jít do spolky a nebo zůstat v cele. Chtěla jsem se na to zeptat Beth, ale ta spala. ,,Dobře Chloe půjdeš tam. Kdyby ti chtěl něco udělat porveš se a nebo zavoláš dozorce. Pohoda, jahoda." šeptala jsem si pro sebe při cestě do spolky. Když jsem vešla do místnosti Jerome už seděl u stolu. Taky bylo 15:10.. Já vim, jsem nedochvilná.

,,Jsi tu pozdě." řekl nepříjemně, ale pak se hned usmál. ,,Fakt jo?! Toho bych si bez tebe nevšimla." dělala jsem překvapenou, ale pak se začala smát. Jerome se hned přidal a tak jsme se smáli jako dva psychopati. Počkat.. My jsme psychopati! ,,Co jsi teda chtěl?" řekla jsem když jsme se dosmáli. ,,Ticho!" zašeptal a ukázal abych se k němu naklonila. Tak jsem taky udělala. ,,Mám naplánovanej útěk. A tak se tě ptám jestli půjdeš se mnou." zašeptal mi do ucha. Já se odtáhla, usmála a přikývla. Jen se usmál. ,,Ale má to háček." vztyčil prst. ,,Jakej?" opřela jsem se o židli. ,,Budeš u mě a budeš mě poslouchat. Ať řeknu cokoliv. Bereš?" zasmál se. Mám to vzít? Dostanu se odsud, ale bude muset bejt u něj. Ale dostanu se z téhle díry. ,,Já to beru." řekla jsem rychle. ,,Dobře. Ale radši bych šel plán probrat do mé cely. Je tu moc dozorců." usmál se, stoupl si a vydal se na cestu. Hned jsem si stoupla a jako pejsek ho následovala.

,,Tak tohle je plán. Chápeš to, že jo?" podíval se mi do očí. Jen jsem opatrně přikývla. Zrovna já musím dostat za úkol svést dozorce... Pecka.. Vybrala jsem si toho nejúchylnějšího dozore, který je vždy u mé a Beth cely. Vešla jsem do cely. Bylo 16:58. Za dvě minuty přijde. Musela jsem ještě vyhnat Beth pryč a pak se mohlo jít do akce.

,,Ahoj Tome..." usmála jsem se na dozorce. ,,Hm.. Ahoj kočičko.." přiblížil se ke mě. Okolo prošel Jerome, který na mě mrkl. ,,Myslíš, že jsem kočička?" rozepnula jsem si jeden knoflík u košile a naklonila se. Buďto se za chvilku pozvracím a nebo to vydržím a dostanu se ven. ,,Hmm... To jsi a pěkná." chytl mě kolem pasu a přitáhl k sobě. Dala jsem své ruce na jeho tváře a usmála se. ,,Je mi líto, že to musí takhle skončit.." vzdychla jsem. ,,A jak pusinko?" zavrněl. ,,Takhle." usmála jsem se a trhla s jeho hlavou. Tím pádem jsem mu zlomila vaz a on se sesunul k zemi. ,,Jeromeee." řekla jsem sladkým hlasem. V tu chvilku se hned objevil Jerome a zasmál se. ,,Oh výborně." zasmál se a odzbrojil strážce. ,,Na. Aby se neřeklo." zasmál se a hodil mi pistoli. ,,Dík." zasmála jsem se a vyrazili jsme do akce. Proplížili jsme se chodbami až k části Akrhamu kde byl měl být zadní východ. Tam už nastali komplikace. Někdo se o Tomovi dozvěděl a celým Arkhamem začali běhat speciální jednotky. Asi místnost před východem nás zastihla jednotka. ,,Zábava může začít!" zaječela jsem, začala se smát a střílet. Jerome se ke mě přidal. Tak jsme se tam smáli a zabíjeli lidi. Och.. Jak tohle mi chybělo. V jeden moment jsem ucítila štiplavou bolest v noze. Ty parchanti mě postřelili! Css... Copak nevěděj jak se k holce chovat?! Schovala jsem se za stěnu a čekala až to Jerome celý vyřídí. Mrzelo mě, že si užije všechnu srandu a já tu trčím s postřelenou nohou, ale co se dá dělat. Začala se mi motat hlava, nejspíš už moc krvácím. Po chvilce se mi začalo stmívat před očima a já začala pomalu zavírat oči.

Pokračování příště....

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat