We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 5.

,,Vstáváme!" zaječel Jerome dětským hlasem. ,,Ještě 5 minut." zabručela jsem. ,,Žádný takový vstávej. Máš tam snídani a já chci svoje oblečení. Dělej." zasmál se. ,,Nebo co?" zamumlala jsem. V tu chvilku jsem spadla z postele. Ten parchant mě shodil! ,,To jsi nemusel..." zamumlala jsem a posadila se. ,,Ale musel a chtěl. Pohni máš tam snídani." zasmál se a odešel. Vstala jsem a vydala se ke skříní. K mému překvapení tam už bylo oblečení. Vzala jsem si samozřejmě spodní prádlo, potom černé tílko a černé kraťasy. Hned potom jsem si šla udělat ranní hygienu do SVÉ koupelny. To je pecka mít svojí koupelnu!

,,Co je k snídani?" přišla jsem a svázala si vlasy do culíku. ,,Palačinky." řekl bez náznaku jakéhokoliv citu. Bylo to trochu divné, protože většinou se furt směje jak kdyby ujížděl na nějakym fetu, ale teď nic. ,,Je ti něco?" optala jsem se starostlivě Jeroma zírajícího do novin. ,,Ne, proč?" podíval se na mě a nadzvedl obočí. ,,No, že jsi to řekl naprosto klidně." zasmála jsem se. Jen zakroutil hlavou. Pokrčila jsem rameny a pustila se do snídaně.

,,Jedu si vyřídit něco do Gothamu. Vrátim se až večer. A nepokoušej se utéct. Všude je to tu hlídaný." mrkl na mě a odešel. ,,Aha. Takže dneska budu celej den zavřená doma a ještě k tomu sama. Zlatej Arkham..." šeptala jsem si pro sebe. Dala jsem talíř do umyvadla a šla se koukat na televizi. Zrovna tam byla reportáž, že se v Arkhamu něco stalo. Dala jsem televizi hlasitěji a poslouchala. ,,Dnes ráno byla v Arkham Asylum brutálně zavražděna slečna Bethany Elizabeth Oakly. Tato slečna byla vrah a zloděj. Dnes ráno ji našli v ženských sprchách bez končetin a s pořezanou tváří." hned se mi nahrnuly slzy do očí. ,,To není pravda.." vydechla jsem. ,,Je to zkurvená lež!" zaječela jsem a hodila vázou o zeď. ,,Nemůže to být pravda..." zašeptala jsem, složila si hlavu do dlaní a začala brečet. ,,Ne.. Ne.. Ne.. Ne.. Prosím.." stále jsem naříkala. Pak mě napadlo, že se musím uvolnit.

Šla jsem do kuchyně a otevírala všechny skřínky. Našla jsem to co jsem hledala. Lahev Vodky. Divila jsem se, že Jerome má tohle vůbec ve svém bytě, ale líp pro mě. Otevřela jsem lahev a hned začala pít. Přesunula jsem se na gauč. Po celou dobu jsem brečela a litovala toho, že jsem utekla. ,,Kdybych neutekla tak se to nestane!" zaječela jsem a šla si pro další alkohol. Po chvilce jsem na tu událost úplně zapoměla a chytla mě taková ta flirtující nálada. Kecám byla jsem prostě nadržená.

,,Jsem tady." vešel do obýváku Jerome. ,,Ahoj kocourku!" řekla jsem opileckým tónem a snažila se o úsměv. ,,Neříkej mi tak. A už nepij." šel se převléct. Jen jsem se začala smát. Po chvilce zase přišel a sedl si do svého křesla. Rozhodla jsem se pro ten nejhorší plán co mě mohl napadnout. Přišla jsem k němu a sedla si na něj obkročmo. ,,Co to děláš?" zeptal se nervózně a trochu naštvaně. ,,Chtěla bych se pomazlit a trošku si pohrát." zasmála jsem se a začala mu rukou přejíždět po hrudi. ,,Ne. A slez ze mě." řekl nepříjemně. ,,Ale no ták! Neříkej, že by sis se mnou nedal říct!" šťouchla jsem do něj. ,,Slez." šepl naštvaně. ,,Ale já se chci pomazlit a pohrát si!" našpulila jsem pusu. ,,Dávám ti poslední šanci. Slez." řekl už klidněji. ,,Nebo co? Potrestáš mě?" zašklebila jsem se. ,,Jo přesně." prskl a schodil mě. ,,Tak hrubej jsi bejt nemusel." chytla jsem se za hlavu a snažila se postavit. Jerome mě vzal do náruče a odnesl do ložnice kde mě hodil na postel. ,,Nenechám tě spát takhle." řekl s začal mi sundávat tílko a kraťasy. ,,Ty draku!" křikla jsem a začala se smát. Nechal mě ve spodím prádle, přikryl mě a odešel. ,,Ohh... Ty seš teda romantik!" zakřičela jsem za ním. ,,Spi!" ozval se hlas z vedlejší místnosti.

Chvilku jsem ještě pozorovala celej pokoj a pak jsem vyčerpáním usla.

Pokračování příště..