Kapitola 60.

474 39 4
                                    

Odvedli nás do nějaké místnosti, posadili nás na židle a stoupli si ke dveřím. Chvilku jsme čekali než do místnosti přivedli Dextera.

,,Ahoj." řekl nadšeně a objal nás. ,,Ahoj." řekli jsme s Jeromem s úsměvem na tváři. Sedl si na židli a jen tak na nás koukal. Usmíval se a dělal jakoby nic. No dělal.. Ono se nic nedělo. Jen tam seděl, koukal se na nás a usmíval se.

,,A jak." chtěla jsem něco říct, ale umlčel mě. Jerome se na něj taky usmíval. Bylo to jako kdyby spolu tím úsměvem komunikovali.

,,Čas vám vypršel." zasmál se strážník a chytli Dextera. ,,Tak ahoj." řekl nadšeně a odešel. Podívala jsem se na Jeroma nechápavým pohledem. Jen na mě mrkl a spokojeně odešel. Protočila jsem očima a šla za ním.

,,Co to mělo bejt?" zasmála jsem se když jsme vešli do cely. ,,To je moje a Dexterova řeč." usmál se. ,,Že na sebe bez pohnutí koukáte?" nadzvedla jsem obočí. ,,Jo. Je to přece můj syn. Musíme mít svojí řeč." uchechtl se. ,,Hej Barton! Máš sezení." řekl strážník a otevřel mi dveře. Políbila jsem Jeroma a šla.

,,Ahoj!" řekla jsem nadšeně když jsem vešla do místnosti. ,,Ahoj, tak co?" zasmál se Gordon. ,,Eh... Furt se snaží dostat k vedení, ale já jí nenechám." řekla jsem hrdě. ,,To je sice hezký, ale já myslím Valesku." zamračil se. ,,JO! S tím prckem spolu komunikujou pomocí úsměvu nebo co to kecal." protočila jsem očima. ,,A víš jak?" nadzvedl obočí. ,,Vypadám na to?" řekla jsem otráveně. ,,Pozor na jazyk." zamračil se. ,,No jo.." zasmála jsem se a došla k němu. ,,Zjistíš pro mě jak ta jejich řeč funguje?" zasmál se a přitáhl si mě k sobě. ,,No jasně." zašklebila jsem se a políbila ho.

Nech toho ty svině!! mám Jeroma!!

Pšt! Teď tu velim já!

Vždyť i Gordon přítelkyni! Nech toho!

No a? Spolupracuje.

Nech toho!

Ne.

Dobře jak chceš!

,,Au!" sykla jsem. Neskutečně mě začala bolet hlava. ,,Co je?" nadzvedl Jim obočí. ,,Bolí mě hlava." uchechtla jsem se. ,,Já už půjdu. Nezapomeň." usmál se a odešel. Protočila jsem očima a zabouchala na dveře. Stráže mě odvedli zpátky do cely. Jerome nikde nebyl. Sakra! Šla jsem teda do společenské místnosti.

Jerome seděl na gauči a povídal si s nějakou holkou. Došla jsem k nim. Jerome si mě všiml a hned sebou trhl. ,,Ahoj lásko, není to jak to vypadá." řekl rychle. ,,A co je na tom divnýho? Jen si povídáš s holkou." zasmála jsem se. ,,Takže ty mě neseřveš?" nadzvedl obočí. Zakroutila jsem hlavou.

ho zabiju!!!

Ale no tak, klídek.

,,Tady něco nehraje..."

😡😡😡😡 Nesnášíme Gordona! 😡😡 Že by Jerome něco tušil? 😱😱😱😱

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat