We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 77.

---Chloe---

,,Jak jsi to mohl udělat puddin?!" probudil mě křik z vedlejšího pokoje. ,,Takže jsem to fakt udělala." zasmála jsem se a oblékla. ,,Já se s tím idiotem, ale nevyspala!" zakřičela. Cože?! Ne, ne, ne, ne! Tohle se nemělo stát! I když.. Jerome se to nemusí dozvědět... Ne? Neee..

Rychle jsem popadla batoh a vymyšlela jak se odtud dostanu. Až teď mi došlo, že nemám ani kocovinu. Ou déééjm jsem super člověk! Dobře Chloe teď není čas na hovadiny! Vemu to starým dobrým způsobem. Okno. Otevřela jsem okno a stoupla si na parapet. ,,Pá pá" zasmála jsem se a seskočila.

,,Hádejte kdo je doma!" křikla jsem nadšeně a vešla do obýváku. ,,Ahoj zlato.." vydechl Jerome a ty dva mlčeli. ,,Co je? Někdo umřel nebo co?" zasmála jsem se. Jerome se na mě podíval pohledem rlly? Vstal, chytl mě za loket a odtáhl do kuchyně.

,,Co se stalo?" nechápavě jsme se na něj koukala. ,,Melanie a Aaron umřeli..." vydechl. ,,Proboha.." ucítila jsem jak mi začaly slzet oči. Přikývl a já šla za Anabelle.

,,Zlatíčko je mi to moc líto!" vzlykla jsem a objala ji. ,,V pořádku." vydechla. Je to hrozné... Byli pro mě jako bratr a sestra a teď si prostě umřou... Chápu, že oni za to nemůžou, ale i tak.. Je to strašné. ,,Chci být o samotě." vydechla, vstala a šla nahoru. ,,Dextere běž za ní, ať něco neprovede." utřela jsem si slzu. Přikývl a šel za ní. ,,Pojď. Jdeme nahoru." chytl mě Jerome okolo pasu a táhl nahoru.

Leželi jsme potichu na posteli než se zasmál. Nechápavě jsem se na něj podívala. ,,Jsem byl tvá první láska?" zasmál se. ,,Co?" nadzvedla jsem obočí. ,,Rozbil mi brýle a tahal mě za vlasy, ale i přesto mu teď píšu domácí úkol." zasmál se. ,,Jinak v tom úkolu jsi měla chybu." dodal pobaveně. ,,Ty jsi četl můj deník?" zamračila jsem se a posadila se. ,,Ano. Jinak bych nevěděl, že jsi do mě byla zabouchlá až po uši." zazubil se a taky si sedl. ,,To do tebe na základce byla každá holka." protočila jsem očima. ,,No jo no. Plošino." uchechtl se. ,,Nesnáším tu přezdívku." prskla jsem. ,,Taky už se k tobě nehodí. Krásně jsi se vyvinula." řekl úchylně a začal se ke mě přibližovat. ,,Včera nám umřeli naši nejlepší přátelé a ty myslíš na sex?" nechápavě jsem se na něj podívala. ,,Taky mi včera ti zmetci hodily "modrý pilulky" do jídla." zamračil se. Uchechtla jsem se a znovu si lehla. ,,No tak. Berme to jako.. Sex z lítosti?" zasmál se. ,,Pokud vím, tak rodiče umřeli Anabelle a ne tobě." zamračila jsem se. ,,Vždyť to je skoro stejný." protočil očima. ,,Jerome řekla jsem ne!" prskla jsem a otočila se k němu zády.

Stejně jsem se s ním nakonec vyspala takže nevím co tu zkouším. Po pár dnech se konal pohřeb kam přišlo dost lidí. Budou nám všem neskutečně chybět.... Ale osud si nikdo nevybere...

Dneska ještě jeden díl a zítra vyjde díl z pohledu Dextera, takže bych řekla, že se máte na co těšit ^^