We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 109.

---Dexter---

,,O můj bože, jako to myslíš vážně?!" vykřikl jsem když jsem viděl svojí mámu jak se líbá s nějakým chlapem, kterej jí -díky bohu přes tričko- hladil prsa. Odtrhli se od sebe a máma se na mě nervózně podívala.

,,No... Tohle je náš novej soused Nick." nervózně se zasmála. Anabelle se znechuceně koukala a já taky. ,,Proboha je to běžná věc! Děláte jak kdyby jste byli děti." protočila očima. ,,Jasně, že to je běžný! Protože běžně vidím svojí mámu jak se líbá s naším sousedem a on to jí u toho hladí.... ženský křivky!" zamračil jsem se. ,,Já radši půjdu..." podrbal se ten chlap na zátylku a zvedl se. ,,Díky za pomoc.." uchechtla se máma a ten chlap odešel. Já a Anabelle jsme vešli do bytu a Anabelle zavřela dveře.

,,Proboha! Tohle je horší než když jsem jako malej viděl tebe a tátu při sexu!" rozhodil jsem rukama. ,,A co je na tom horšího?!" zamračila se máma a vstala. ,,Protože tamto byl aspoň táta! Tady to byl chlap, kterýho já neznám a ty určitě taky ne!" prskl jsem. ,,Proboha přestaň to řešit a pomož mi!" hodila po mě šroubovák. Málem jsem přišel o oko, ale myslim, že to byl záměr. Asi určitě to byl záměr.

O pár hodin později....

,,Konečně!" křikl jsem když jsme poskládali všechen nábytek. ,,Je to super ne?" zasmála se máma. ,,Až na to, že s Anabelle máme společnej pokoj tak jo." uchechtl jsem se. ,,Děláš jak kdyby ti to vadilo." protočila Anabelle očima a šla ven. ,,Měj se mami." uchechtl jsem se a podíval se na mámu. Spala. Odebral jsem se ke dveřím a rozhodl se navštívit svojí kamarádku na recepci.

,,Čau kotě." zasmál jsem se když jsem došel k ní. ,,A-ahoj..." usmála se a dala si pramínek vlasů za ucho. ,,Tak jak to tu jde?" uchechtl jsem se a prohlížel si jí. ,,No... Je tu nuda." zasmála se. ,,Toužíš po tom co jsem ti tu říkal, že jo?" s úsměvem jsem nadzvedl obočí. Začervenala se a zasmála. ,,Nestyď se za to. Nejsi jediná holka co po mě toužila." prohrábl jsem si vlasy a zasmál se. Zkousla si spodní ret a podívala se na mě. ,,Nechceš si prohlédnou náš sklad?" zasmála se a já s ní. ,,Víš, že moc rád?" uchechtl jsem se.

---Anabelle---

Procházela jsem se parkem když jsem si všimla, že mě nějaký kluk pozoruje. Šla jsem si "nenápadně" sednout k němu na lavičku.

,,Ahoj Anabelle." zasmál se a já se na něj nechápavě podívala. ,,My se známe?" zasmála jsem se tentokrát já. ,,Ty mě asi ne. Jsem Luke. Známe se ze základky, byl jsem třídní šprt." uchechtl se. ,,Počkat! Ty, že jsi auťák Luke?" nadzvedla jsem obočí a on přikývl. ,,Luke Vader?" znovu přikývl. ,,Proboha a kde máš brejle a... a rovnátka a kde jsi vzal ty svaly?" smála jsem se a on semnou. ,,Nosím čočky, rovnátka mi sundali a začal jsem posilovat." zasmál se. ,,Ale koukám, že Star Wars ti zůstalo." uchechtla jsem se a pokynula na jeho tričko. ,,Jo... to mě asi nikdy neomrzí." pokrčil rameny. ,,Hele já už musím jít, tak ahoj." usmála jsem se a chystala se odejít. Chytl mě za zápěstí a postavil se. Podívala jsem se na něj a nadzvedla obočí. ,,Myslíš, že by jsi mi mohla dát telefonní číslo? Že by jsme někdy někam zašli." podrbal se na zátylku a já se zasmála. Dala jsem mu své číslo, rozloučili jsme se a já se vydala na hodně pomalou cestu domů.

Šla jsem starou a tmavou uličkou, abych si to do hotelu zkrátila, když jsem za sebou uslyšela kroky. Rychle jsem se otočila a rozhlédla se. Nikdo. Oddychla jsem si.

,,Bojíš se?"

😱😱😱😱😱😱