We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 129.

---Chloe---

,,Co?" Jerome se na mě nechápavě podíval. ,,No.. Dylan mě tak trošku zažalovala a za týden se máme dostavit k soudu." zasmála jsem se a chystala se odejít. ,,Kam jdeš?" uchechtl se Jerome a chytl mě za zápěstí. ,,Já si jdu zabalit na cestu do Arkhamu. Je jasný, ze mě tam hned pošlou." pokrčila jsem rameny. ,,Proč by tě tam měli posílat?" zasmál se. ,,Protože jsem psychopat Jerome. Teď by jsem měla správně sedět v Arkhamu, nemít dítě a tebe znát jen od pohledu." uchechtla jsem se a on si mě přitáhl k sobě. ,,Jo. Ale slyšela jsi tam to 'správně'? Ty správná nejsi Chloe a proto tady teď trčíš semnou, Dextrem a Anabelle a máš to skvělý tetování." usmál se. ,,Nesnaž se Jerome. Já svůj slib dodržím." zasmála jsem se a odtáhla se od něj. ,,Proboha... Vždyť to ani jeden z nás nemůže vydržet a ty to víš!" protočil očima. ,,Já to vydržím. Ale o tebe si dělám starosti." zazubila jsem se. ,,Já si o tobě zase dělám úchylný představy." úchylně se zasmál. ,,Nemyslím, že ti tohle pomůže vydržet tvůj trest." povzdechla jsem si a vydala se na cestu do ložnice. ,,Počkej! Ty jsi to fakt myslela vážně?!" křikl zamnou. ,,Jo!" křikla jsem zpátky a vyběhla schody.

O týden později/den soudu

,,Tak jdeš už?!" křikla jsem na Jeroma. Přiběhl a zavazoval si kravatu. Nebo spíš se pokoušel. Protočila jsem očima a kravatu mu zavázala.

,,Tak ahoj." objal nás Dexter, protože stejně jako já, tušil, že nás hned odvedou do Arkhamu. Rozloučili jsme se ještě s Anabelle a vyrazili.

,,Myslíš, že je soudce na zrzky?" zeptala jsem se Jeroma a upravovala si výstřih. ,,Proč?" nechápavě nadzvedl obočí. ,,Nom... Kdyby šlo do tuhýho tak nás z toho aspoň vyšukám." zasmála jsem se. ,,Chloe nechci bejt zlej, ale právě teď se chováš jako děvka." uchechtl se a já s ním.
Vešli jsme do síně a hned se na nás vrhali vražedné pohledy. ,,Hele. Vím, že jdeme pozdě, ale za to může Jerome. Ne já." zamračila jsem se a došla k místu kde jsem si měla sednout.

,,Ani se neobtěžujte si sednout. Oba vás tímto odsuzuji k pobytu v Arkham Asylum." řekl soudce, bouchl kladívkem a odešel. Mě a Jeroma se okamžitě chopili policajti a já pozorovala šťastnou Dylan. ,,Tohle byl celkem dost rychleji soud. Jo a Dylan!" křikla jsem po ní a ona se otočila. ,,Neboj se! Já tě stejně jednou zničím!" usmála jsem se na ni a policajti mi do krku vpíchli nějakou uspávací sračku.

,,Vstávej Růženko. Jsi ve svým starým dobrým Arkhamu." probudila mě facka a já se probrala. Okamžitě mě postavili na nohy a táhli nějakou chodbou. Po chvilce chůze se k nám přidal Jerome.

,,Čau kotě." zasmál se a já se ho snažila ignorovat. Po chvilce udělal tu nejhorší možnou věc co mohl. Začal si zpívat.

,,Hello Arkham my old friend!" zpíval si pro sebe a já se podívala na dozorce kráčícího vedle mě. ,,Žádám o povolení mu jednu vrazit." podívala jsem se na něj prosebným pohledem. ,,Povolení zamítnuto." zasmál se. ,,Ale neboj. Nejste spolu na pokoji." zasmál se a začali mě táhnout do chodby naproti té Jeromovi.

,,Moment! Tím mi chcete naznačit, že já mám vydržet bez ní?!" řekl naštvaně Jerome. ,,Je to tak." uchechtl se dozorce. ,,Ale no tak! Jste přece taky chlapy! Tak si zkuste vzpomenout, že chlapy mají svoje potřeby!" zamračil se. ,,Je mi líto Valesko, ale nejspíš budeš muset prcat matraci." zasmál se dozorce a bouchl Jeroma do břicha.

,,A mě táhnete kam?" zeptala jsem se dětským hlasem. ,,Tebe kočko, táhneme k tvé nové spolubydlící." zazubil se a otevřel železné dveře cely do, které mě pak strčili. ,,Neboj. Určitě si budete rozumět." rozesmáli se strážníci a odešli. Otočila jsem se na svou spolubydlící a hned jsem si přála, aby mě usmažili na křesle.

,,Ahoj!"

Back in Arkham! :D Kdo myslíte, že je Chloenina nová spolubydlící? :D