Kapitola 82.

389 36 19
                                    

---Anabelle---

Strejda okolo nás šel s ještě více psychopatickým výrazem než normálně. Vůbec nemrkal. Byl celkem dost děsivej.

,,Tati? Co ti je?" podíval se na něj podezřívavě Dexter. ,,Popovídal jsem si s maminkou." zasmál se a odešel. S Dexterem jsme se na sebe podívali a rozběhli se nahoru.

,,Mami!" křikl Dexter, když viděl tetu jak brečí a leží na zemi. Rozeběhl se k ní a objal jí. ,,Mami je to v pohodě. Ten magor je pryč." šeptal jí a stále ji držel v objetí. ,,Je to moje chyba..." zakašlala, vstala se sedla si na postel. Sedli jsme si vedle ní a já si všimla rudého obtisku co měla na krku. ,,Teto? On tě škrtil?" šeptla jsem vyděšeně. ,,To je v pohodě někdy má takové výkyvy nálad." zasmála se a vstala. ,,Mami? Kam chceš jít?" podíval se na ni nechápavě Dexter a já se k němu přidala. ,,Jdu najít a vykastrovat tvého otce." usmála se a odešla. Podívali jsme se na sebe nechapavým pohledem a pak jsme se rozesmáli. ,,Jdu si číst." zasmála jsem se a šla do našeho pokoje.

,,Co čteš?" zasmál se Dexter a políbil mě na tvář. ,,Ani nevim." pokrčila jsem rameny a dál četla. Vzal mi knížku a chvíli do ní koukal. ,,Vím o něčem zábavnějším." usmál se a zahodil knížku. ,,Dextere já si to četla!" zamračila jsem se. ,,Ale Dexter si s tebou chce hrát." zasmál se a políbil mě. Odtrhla jsem se, vstala a šla pro knížku. ,,Ty jsi fakt idiot! Zničil jsi mi tu knížku!" prskla jsem a vrátila knihu do knihovny.

,,Ale jdi ty. Snad se nezlobíš." objal mě zezadu kolem pasu a políbil na krk. ,,Ano zlobím, protože jsi mi zničil knihu!" otočila jsem se na něj. ,,Koupim ti novou." protočil očima a přisál se mi na rty. ,,Přestaň." odtrhla jsem se a sedla si k notebooku.

,,Ježiši co ti zase je." řekl otráveně a sedl si na postel. ,,Dextere mě nic není, ale zvykni si na to, že spolu nebudeme šukat pořád!" křikla jsem a otočila se na něj. ,,Jo tak pozor slečinka je něco víc než její přítel a proto s ním nechce spát!" procedil mezi zubama. ,,Jsi stejnej debil jako tvůj táta." prskla jsem a chystala se odejít. ,,Nezáviď, že můj táta je naživu." zasmál se. Zastavila jsem se a otočila se na něj. ,,Jsi bezcitná svině." prskla jsem. Úsměv mu z tváře zmizel. ,,Zlato promiň řekl jsem to ze vzteku! Promiň!" začal opakovat a šel ke mě. ,,Nech mě." prskla jsem a odstrčila ho. ,,Kotě promiň... Já to nemyslel vážně..." objal mě a políbil do vlasů. ,,Strašně mi chybějí." zašeptala jsem mu do hrudi. ,,Mě taky..." zašeptal.

,,A víš co?" uchechtl se. ,,Co?" podívala jsem se na něj. ,,Stejně by jsme se spolu vyspat nemohli, protože nemám kondomy." zasmál se. ,,Ty jsi můj debil, co?" zasmála jsem se a políbila ho. ,,Jen tvůj." uchechtl se. Ze zdola bylo slyšet bouchnutí dveří.

,,Že by ho už vykastrovala?" zasmál se Dexter a šel se podívat na chodbu. Vrátil se se zdrceným výrazem, objal mě a svou hlavu dal na má prsa..

,,Co je?" uchechtla jsem se. ,,Myslím, že jsem si připomněl své trauma z dětství..." zašeptal. ,,A proto máš hlavu na mých prsou?" zasmála jsem se. Jen přikývl. ,,Kolik je hodin?" zeptal se a podíval se na mě. Podívala jsem se na hodiny a řekla:,,5, proč?" nadzvedla jsem obočí. ,,Ten obchůdek za rohem má ještě otevřeno. A myslím, že tam prodávají i kondomy." uchechtl se. ,,Dextere. Ne." zasmála jsem se. ,,Snaha byla." pokrčil rameny a odtáhl se. Zasmála jsem se a šla si lehnout. Po chvilce jsem usnula.

První hádka😱😱 ou déééjm 😂😂
Napadlo , že speciál za 6000 přečtení bych udělala ask, protože proč ne 😃😃 takže do komentářů můžete napsat otázky ohledně mého soukromého života a i ohledně knížky a prostě všechno co vás zajímá 😊😊 klidně položte i víc otázek najednou 😄😄😊😊

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat