Kapitola 108.

335 28 6
                                    

---Anabelle---

,,A sakra...." zašeptala jsem. ,,Vidím, že už o mě nemáš zájem kotě." procedil Jeff mezi zuby, chytl mě za loket, postavil na nohy a přitáhl k sobě.

,,Jeffe prosím nech toho." snažila jsem se od něj dostat. ,,Co je? Nemiluješ mě?" zasmál se. Až teď mi přišel nechutný. Že já si toho nevšimla dřív. Podívala jsem se prosebným pohledem na Dextera. Ten se zamračil.

,,Okamžitě jí pusť." procedil mezi zuby. Jeff mě odstrčil a šel k Dexterovi. ,,Nebo co?" zasmál se. Dexter mu dal pěstí a Jeff spadl na zem.

,,Proboha! Je mrtvej?!" zašeptala jsem a šla k Dexterovi. ,,Není. Jen bude na nějakou dobu spát." uchechtl se a objal mě. Po chvilce se odtáhl a podíval se do telefonu. Usmál se a podíval se pro změnu na mě.

,,Sbal si. Stěhujeme se." zasmál se a šel ke své skříni. ,,Co?" nadzvedla jsem obočí. ,,Máma s tátou mají zase to svoje "nemám tě ráda jdi do prdele" období." uchechtl se, vyndal kufr a začal do něj házet oblečení.

,,KURVA!" ozvalo se z chodby a já s Dexterem jsme se na sebe podívali. ,,Táta už asi ví, že je pryč." zasmál se a šel k oknu. ,,Co blbneš?" zamračila jsem se když si sedl do otevřeného okna. ,,Na Jeffa." rozesmál se, roztáhl ruce a přenesl svou váhu do zadu.

,,Proboha!" vykřikla jsem a běžela k oknu. Dexter stál na nohách a smál se.

,,Máš tu kufr!" uchechtla jsem se. ,,Bejt tebou na kufr kašlu a skáču, protože přesně za 10 vteřin vlítne do pokoje táta." zakroutila jsem hlavou. ,,Pojď, já tě chytím!" natáhl ruce. Slyšela jsem kroky blížící se k pokoji a tak jsem vyskočila. Zavřela jsem oči a zakřičela, protože z skákat z našeho druhého patra, je dost vysoko. Myslela jsem, že Dexter na poslední chvíli uhne a já spadnu. Ale on to neudělal.

,,Kolik vážíš? Seš jak pírko." zasmál se a zahoupal semnou. ,,Na tohle se holky nikdy neptej!" zamračila jsem se a postavila se na nohy. Vzal mě za ruku a táhl pryč.

,,A jak ty jsi ten pád zvládl?" zasmála jsem se když jsme šli parkem. ,,Musíš umět." uchechtl se a rozhlížel se kolem. Najednou se zastavil. Podívala jsem se na něj a nadzvedla obočí. Nervózně se rozhlédl kolem se a pak se podíval na mě. Pokrčil rameny, přitáhl si mě k sobě a začal mě líbat. Byla jsem zaražená a nevěděla jsem co dělat.

,,Spolupracuj prosím." zašeptal do polibku. Protočila jsem očima a jednu ruku jsem položila na jeho zátylek a tu druhou do jeho vlasů. Svýma rukama sjel nad můj zadek a usmál se.

,,Ani na to nemysli." zamumlala jsem. Znovu se usmál a rukama sjel níž. Na můj ultraúžasnej zadek.

,,Nejlepší část dne." zasmál se Dexter když se odtáhl. ,,Nenávidím tě ze všech svých vnitřností." zamračila jsem se. ,,A proč jsme se vůbec líbali?" dodala jsem a nadzvedla obočí. ,,Před tím jsi říkala něco jiného." zasmál se. ,,A líbali jsme se protože: jsem chtěl a, protože okolo šla holka, které jsem měl před pár dny zavolat." uchechtl se. ,,Takže děvkař po tatínkovi?" zasmála jsem se. ,,Můj táta měl jenom mámu." zasmál se taky. ,,Tobě to nevyprávěl? V tvým věku byl prej děvkař a každej den měl jinou holku. Ale s žádnou se nedostal tak daleko jako s tvojí mámou." zazubila jsem se. ,,Radši jdeme nebo se dozvím něco co nechci." poplácal mě po zadku aby mě popohnal. Probodla jsem ho pohledem a šla.

,,Dextere nerada tě ruším při pozorování mého zadku." otočila jsem se na něj. Zvedl svůj pohled z výšky mého zadku do výšky mých očí a prohrábl si vlasy. ,,Já se ti na zadek nekoukal." zakroutil hlavou a hlasitě polkl. ,,Ne?" nadzvedla jsem obočí a složila ruce na prsou. ,,A proč jsi se koukal tak nízko?" začala jsem poklepávat nohou. ,,Protože.... Protože a poněvadž.... Jsem...". ,,Se ti koukal na zadek?" uchechtla jsem se. ,,Ne! Protože... Jsem se ti koukal na boty." nevinně se usmál. ,,Jasný.. A já mám paty na prdeli?". ,,Dobře koukal jsem se. Ale bylo to na vědecké účely!" zasmál se. ,,A na jaký vědecký účely potřebuješ můj zadek?" nadzvedla jsem znovu obočí. ,,No... Koukám na tvůj zadek a pak na zadky ostatních holek a vybírám kdo má lepší." řekl hrdě. ,,A jak se tahle tvoje věda jmenuje?" uchechtla jsem se a Dexter se zamyslel. ,,Kdomálepšíprdelogie." řekl znovu hrdě. Na všechny chujoviny co vymyslí je hrdej.... Děti neberte drogy. Ne, že by fetoval. Aspoň o tom teda nevím, ale kolikrát se chová jako by byl na fetu.

,,Tak jdi. Teď budu studovat já. A navíc stejně nevím kam mám jít." mrkla jsem na něj. Protočil očima a šel. Já šla za ním a začala studovat jeho vědu.

,,Jsme tady." zastavil se před celkem luxusní budovou. ,,Jsi si jistej?" podívala jsem se na něj nedůvěřivě. ,,Tak sleduj." mrkl na mě a vešel dovnitř. Protočila jsem oči a následovala ho.

,,Nejen, že to je luxusní budova, ale mají tu i luxusní holky." Dexter se potichu zasmál a pokynul na drobnou blondýnku na recepci. ,,Dextere může bejt o 10 let starší než ty." uchechtla jsem se. ,,Tak to asi těžko. Na recepci berou holky co jdou na brigádu. A ta holka má luxusní kozy takže i kdyby byla o 30 let starší než já". ,,Tak by šla do vězení." usmála jsem se. ,,To mi je jedno, hlavně, že já si užiju ne?" uchechtl se a rozešel se k recepci. Zasmála jsem se a následovala ho.
,,Čau kotě. Potřebuju se tě zeptat na dvě věci. Ta první je, jestli tu bydlí Chloe Barton a ta druhá jestli máš dnes večer volno. Někam by jsme zašli. Například ke mě nebo k tobě do postele a uvidíme jak se to vyvine." opřel se a svůdně si blondýnku prohlížel. ,,Ahoj. Ano, ona tu bydlí. Je to třetí patro, byt číslo 15. A ohledně té druhé věci." usmála se. ,,Dnes večer jsem volno měla, ale kvůli tobě si radši nějakej program udělám abych to volno neměla." mrkla na něj. ,,Hele kotě. Uvidíme jakej program budeš mít až tě do týdne vohnu v tom skladu za tebou. Měj se puso." mrkl na ní a rozešel se ke schodům. Když odcházel tak jsem se podívala ještě na tu blondýnu. Už jen takhle bylo vidět, že teče jak Niagáry. Uchechtla jsem se a následovala Dextera.

,,Vážně? Vohneš jí ve skladu? Nic horšího jsi nevymyslel?" zasmála jsem se když jsme vycházeli schody. ,,Taky tam můžu vohnout tebe, ale to by sis musela počkat, protože s tebou jsem spal včera." uchechtl se. Protočila jsem očima a bouchla ho pěstím do ramene. ,,Au!" sykl a zamračil se. Mrkla jsem na něj a šla ke dveřím.

,,Teď jen kde jsou klíče." poklepala jsem si na bradu a přemýšlela. ,,Nepotřebujeme." zasmál se Dexter, otevřel dveře a podíval se dovnitř. ,,O můj bože, jako to myslíš vážně?!"

Takže co se tam dělo? 😂😂 Btw. Dexter je jinej balič😂😂😂😂

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat