We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 116.

---Chloe---

,,Co je? Tobě to oblečení vadí?" podívala jsem se na něj a nadzvedla obočí. ,,Jo, celkem dost." uchechtl se. ,,Tak to je tvůj problém. Nic jiného nemám a dnes ještě neperu." pokrčila jsem rameny a sedla si na gauč.

,,Kotě, ale tohle mi nedělej. To není fér. Proč sis nepůjčila něco od Anabelle?" zamračil se. ,,Za 1. Neříkej mi kotě. A za 2. věci Anabelle jsou mi malý přes prsa." pokrčila jsem rameny. ,,Díky. Tohle mi pomohlo!" prskl Jerome ironicky. ,,Já vím, že jo." usmála jsem se.

,,Jerome nudím se... Pojď něco hrát!" řekla jsem jako dítě, klekla jsem si na gauč s otočila jsem se k němu. ,,Prosím!" začala jsem sebou vrtět a Jerome pozoroval můj výstřih. ,,Co by to mělo být?" zeptal se otráveně. ,,Třeba.... hecovaná?" usmála jsem se. ,,Cože?" nadzvedl obočí. ,,Hrajeme to s Dexterem. Jde o to, že musíš toho druhého vyhecovat k nějaké hlouposti." znovu jsem se usmála. ,,To hrát nebudu. Hra pro děti." uchechtl se. ,,A co navrhuješ?" nadzvedla jsem obočí. ,,Na honěnou." zakmital obočím. ,,Jerome přece nebudeme běhat po" až pak mi došlo jak to myslí. ,,Prase." protočila jsem očima a on se zasmál.

,,Ale teď vážně! Já se nudím!" našpulila jsem rty a zamračila jsem se. ,,Hm... Co třeba... Nikdy jsem?" nadzvedl obočí. ,,What?" uchechtla jsem se. ,,Je to nějaká hra náctiletých. Jde o to, že si vezmeš nějakej chlast a vždycky jeden řekne otázku, která musí začít "nikdy jsem". A když jsi tu danou věc udělal tak se napiješ a když ne tak nic." uchechtl se. ,,Tak jo." zasmála jsem se a šla pro vodku.

Přisedla jsem si zpět k Jeromovi. ,,Začni." uchechtla jsem se a podala mu vodku. ,,Dobře. Nikdy jsem..."

O 3 hodiny později...

,,Nikdy jsem... Nepochcal žralokovi ploutev." zasmál se Jerome a vzal flašku. ,,Tak teď kecáš!" zamračila jsem se. ,,Nekecám!" zasmál se. ,,Jak by jsi chtěl pochcat ploutev žraloka?" uchechtla jsem se. ,,Co? Jak můžeš žralokovi pochcat ploutev?" nadzvedl obočí. ,,O jakým žralokovi to mluvíš?" nadzvedla jsem obočí já. Oba jsme se rozesmáli.

,,Kotě... Jsme nasuchu!" prohlásil zdrceně Jerome. Ublíženě jsem se na něj podívala. Ukázal prázdnou flašku a pokrčil rameny. ,,Nee!" křikla jsem se a objala Jeroma. Ten se zarazil.

,,Ty mě neobejmeš?" podívala jsem se na něj smutným pohledem. ,,Ne." zakroutil hlavou. Pomalu jsem ho položila na záda a posadila se na něj obkročmo.

,,Proč?" zatvářila jsem se smutně. ,,Nechci." zakoktal. ,,Proč?" zasmála jsem se a naklonila se k němu. ,,N-ne." snažil se ode mě odsunout. ,,Ale proč? Ty mi to nechceš povědět?" zašeptala jsem mu do ucha a políbila ho na krk. Nervózně zakroutil hlavou.

,,Takže takhle to je? Hraješ si na největšího chlapa v domě, ale ve skutečnosti jsi jen malý kluk? Promiň, ale o tohle já nemám zájem." uchechtla jsem se a slezla z něj. Posadil se a nechápavě se na mě koukal.

,,Co je chlapečku? Chceš bombon nebo džus?" usmála jsem se. Zasmál se, stoupl si a šel ke mně.

,,Kdo je největší chlap v domě?" zašeptal mi pobaveně do ucha a objal mě kolem pasu. ,,To budu já." zkousla jsem si ret. ,,Špatná odpověď. Bod pro mě." zasmál se a začal mě líbat.

Toho bude Chloe hodně litovat😂😂 co myslíte? Vyruší je někdo?😂