We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 110.

---Jerome---

Procházel jsem všechny místnosti v domě, ale nikde nikdo kromě mě... Možná jsem to fakt přehnal. Možná určitě.

Oddechl jsem si a posadil se na gauč. Vytáhl jsem telefon a napsal Greenwoodovi jestli má čas, že bych se zastavil. Po chvilce mi odepsal.

Greenwood: Jasně, zastav se :D

Šel jsem se převléct a vyrazil jsem.
,,Čau Maniaku. Pojď dovnitř." zasmál se a nechal mě vejít dovnitř. Jeho byt vypadal běžně až na jednu věc. Bylo tu strašně moc kouře.

,,Ty vole, jsi něco zapálil ne?" zakašlal jsem. ,,Ne, jen jsem objevil skvělou věcičku." zasmál se a šel si sednout na gauč. Sedl jsem si do křesla a podíval se něj. Měl rudý oči a byl strašně vysmátej.

,,Co ti je?" nadzvedl jsem obočí. ,,Tohle musíš vyzkoušet!" ignoroval mojí otázku a vytáhl nějakou krabičku. Položil jí přede mě na stůl a otevřel ji. Byly v tom nějaké zvláštní cigarety. Aspoň to jako cigarety vypadalo.

,,Co čumíš jak chleba z tašky? Vem si." zasmál se. Zamračil jsem se a vzal jednu podivně vypadající cigaretu. ,,Co to je?" pokynul jsem na věc co jsem nyní držel v ruce. ,,Jerome byl ty si vůbec puberťák? To je joint kamaráde." uchechtl se a taky si vzal. ,,Je to něco jako cigareta?" prohlížel jsem si věc a pak se podíval na něj. ,,Jo skoro jsi to trefil. Akorát tahle cigareta tě rozveselí a pomůže ti zapomenout na to, že je Chloe pryč." uchechtl se a vzal zapalovač. ,,Jak to víš?" zamračil jsem se. ,,Ani nevím." pokrčil rameny a zapálil mi "cigaretu". ,,Dělej zkus to." uchechtl se a já se na něj nedůvěřivě podíval. Přiložil jsem si tu věc k rtům a udělal to co s normální cigaretou.

,,Tak co? Jak se cejtíš?" zasmál se Robert a šťouchl do mě. Zamotala se mi hlava a všechno kolem mě se začalo různě kroutit a točit a všechno ostatní. I když jsem nevěděl čemu, nebo proč, ale začal jsem se chechtat. Robert mi vytrhl tu věc z ruky a já se začal smát úplně.

,,To je pecka..." smál jsem se a rozhlížel se okolo sebe. Všechno začalo být duhované a usmívalo se to na mě. Bylo to i celkem děsivý, ale spíš to bylo směšný.

,,Nikdy jsem nebyl tak šťastnej!" smál jsem se a nemohl přestat.

---Chloe---

Probudilo mě klepání na dveře a já protočila očima. Vstala jsem a šla otevřít. Stál tam Nick.

,,Ahoj... Co potřebuješ?" nervózně jsem se usmála. ,,Víš... Tamto.... Neměli bychom se stýkat... Přece jen se k sobě nehodíme a tak..." podrbal se na zátylku. ,,Jo.. Dobře, Souhlasím." přikývla jsem. Usmál se a odešel. Zabouchla jsem dveře a lehla si zpět na gauč. Hne jak jsem si lehla tak znovu někdo zaklepal.

,,Děláte si prdel?!"

Kdo to byl? 😱😱😂😂 Btw. Jerome se poprvé zhulil 😂😂 to bych chtěla vidět naživo😂😂😂