Kapitola 23.

774 57 5
                                    

Probudila jsem se s nesnesitelnou bolestí hlavy. Porozhlédla jsem se po pokoji. Všude bylo mé oblečení ze včera a já byla nahá. ,,Co to sakra.." zašeptala jsem. Na nočním stolu jsem uviděla papírek. Natáhla jsem se pro něj a přečetla si vzkaz.

Díky, za večer moc jsem si to užil.
-Jerome

,,Do prdele.." zašeptala jsem si pro sebe, papírek zmuchlala a zahodila. Nevěděla jsem, že to já dokážu, ale začala jsem brečet. Po chvilce jsem se vzchopila a vstala. Posbírala jsem všechno oblečení, hodila do šatníku, kde jsem se taky oblékla. Vzala jsem si spodní prádlo, dlouhé tričko a znovu kraťasy. Odebrala jsem se do kuchyně kde už všichni seděli.

,,Ahoj." řekla jsem opatrně. ,,Dobré ráno." zasmál se David. ,,Čau prcku." uchechtl se Aaron. Arnold s Robertem se ani neobtěžovali mě pozdravit. Šla jsem si vzít jogurt a posadila se ke stolu. ,,Budeme mít dneska nějakou práci?" podívala jsem se na Davida a nadzvedla obočí. Jen záporně zakroutil hlavou. ,,Až zítra." dodal a uchechtl se. Jen jsem s úsměvem přikývla. Všichni odešli a já se rozhodla, že znovu půjdu ven, a přesně jsem věděla proč. Ale ještě jsem se zastavila do pokoje pro papírek.

Seděla jsem na lavičce v parku a čekala. Po chvilce se objevila osoba na, kterou jsem čekala. Hned si to s úsměvem mířil ke mě. Postavila jsem se a složila si ruce na prsou. ,,Ahoj." usmál se. ,,Nazdar." prskla jsem. ,,Co se děje?" zasmál se. ,,Tohle se děje." řekla jsem naštvaně a vrazila mu papírek do hrudi. On ho chytil a rozdělal. Chvilku na něj koukal a pak se uchechtl. ,,Byl to skvělej večer." zaxichtil se na mě. ,,Tohle je zneužití brouku." usmála jsem se. ,,To jsi říkala i včera." odfrkl si a složil ruce na hrudi. ,,Protože to je pravda. A vůbec. Jak to, že se tu můžeš volně pohybovat?" nakrčila jsem obočí. ,,Mám své lidi. A ty určitě Davida." zasmál se. ,,Ty ho znáš?" vykulila jsem oči. ,,Jo. Ale už nevím odkud." zasmál se. ,,Ale stejně se ti za to zneužití pomstím." zasmála jsem se. ,,Jasně, že jo." uchechtl se. ,,A co tu vůbec děláš?" usmála jsem se. ,,Čekám na Barbaru." usmál se. Přesně jak jsem čekala. ,,A co ty?" zasmál se. ,,Šla jsem se sem projít. A taky jsem tu na tebe čekala." usmála jsem se. Ještě chvilku jsme si jen tak povídali když jsem zahlédla Barbaru, nebo jak já jí ráda říkám, Barbie. Má odplata začíná.

Sice je to krátký, ale snad mi to odpustíte. Jinak, jak už jsem psala v Exchange, začalo mě strašně bavit dělat trailery k příběhům, takže jestli nějaký píšete, nebo se chystáte psát, klidně mi napište a já na vaše přání, trailer udělám :)

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat