Kapitola 134.

265 30 13
                                    

---Dexter---

,,Ty si mi to ještě neodpustila?" zeptal jsem se otráveně Anabelle, která ležela na svojí posteli a koukala do notebooku. Zakroutila hlavou a já protočil očima. Nechce mi odpustit, že jsem musel dát děti zpátky Dianě.... No jo... Ženská logika... Před tím mě táta varoval....

,,Co mám udělat aby jsi mi odpustila?" zasmál jsem se. Podívala se na mě a prohlédla si mě od hlavy k patě. ,,Něco mě napadlo." usmála se, odložila notebook a sedla si do tureckýho sedu. ,,Co?" nakrčil jsem obočí. ,,Zavoláš každý holce se, kterou jsi kdy něco měl a řekneš jí, že tě moc mrzí, že jsi se neozval." řekla hrdě. ,,Jako fakt každý? To tady budeme do zítra." zasmál jsem se a ona s úsměvem pokrčila rameny. ,,Nevadí. Já mám času dost." usmála se. ,,Teď jsi mluvila jak moje máma. To nevadí Dextere. Já mám času dost." začal jsem parodovat svojí matku a snažil se natáhnout pro mobil co byl na psacím stole. Když mi došlo, že se pro něj nenatáhnu tak jsem to radši vzdal a ruku, kterou jsem se podpíral jsem dal pryč. Špatnej nápad. Přesně nosem jsem spadl na zem a ozvalo se křupnutí. Zvedl jsem se a podíval se na Anabelle.

,,Proboha!" vykřikla a šla ke mě. Chytla mě za bradu a začala zkoumat můj nosu. Samozřejmě se musela předklonit a tím líp pro mě.

,,Dextere tebe to vážně nebolí?" zeptala se a já zakroutil hlavou. ,,Dextere koukej se mi laskavě do očí když s tebou mluvím." řekla trošku naštvaně a já se zasmál. ,,Dextere já to myslím vážně. Nech toho!" prskla a já se na ni podíval. Mračila se a byla strašně sexy. Posadila se mi na klín a snažila se narovnat mi nos. Já jí ruce obmotal kolem pasu a ona se na mě podívala vražedným pohledem. ,,Dextere dej ty ruce pryč." procedila mezi zuby. Přetočil jsem ji na záda a držel jí ruce nad hlavou.

,,Tvé přání je mi rozkazem." zakmital jsem obočím. ,,Dextere pusť mě sakra! Snažím se ti pomoct!" křikla a začala sebou vrtět. ,,Pomůžeš mi jen jedním způsobem." uchechtl jsem se a začal ji líbat. Nejdříve se snažila bránit, ale pak spolupracovala. Povolil jsem stisk a její ruce mi hned vyklouzly. Po chvilce jsem zjistil kam, protože můj rozkrok zasáhlo pěstí.

Odtáhl jsem se od ní a chytl se v rozkroku.

,,Teď už vím jak se cejtí táta..." vydechl jsem a přemýšlel v jaký části těla, teď moje koule jsou. ,,Příště si to dvakrát rozmysli." mrkla na mě. ,,Rozmýšlel jsem si to třikrát! Pokaždý to skončilo stejně! Akorát v jiný poloze..." zasmál jsem se a ona se na mě znechuceně podívala. ,,Jsi nehoráznej úchyl, víš to?" řekla znechuceně a šla si sednout na svojí postel. ,,Já nejsem úchyl!" řekl jsem uraženě a stoupl si rovně. No hned mě bolest přešla. ,,Tak jsi prostitut." zasmála se. ,,Nejsem! Já jsem jen hodně.... Společenskej." řekl jsem mile a ona se rozesmála. ,,Co je?" nechápavě jsem se na ní podíval. ,,I plevel je víc společenskej než ty, ty prostitute!" říkala mezi smíchem. ,,Jo takže jsem prostitut jo?" uchechtl jsem se a šel k její skříni. ,,Dextere ať chceš udělat cokoliv tak udělej přesnej opak." zasmála se. S úsměvem jsem vytáhl taštičku se šminkama a šel si sednout k psacímu stolu, kde máme i zrcadlo.

,,Dextere jestli cokoliv z toho zničíš tak zničím já tebe." zamračila se. ,,Neboj se! Já tomu rozumím!"

Dexter Blitzen 😂😂 Vím, že tenhle díl je úplně zbytečnej, ale je zadarmo, no tak neber to, že jo :D zkusím ještě vydat jeden, ale nic nezaručuju :D

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat