We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 57.

,,Tati koukej! No fuuuj!" řekl znechuceně a běžel do svýho pokoje. ,,Na co zamykat, on nepřijde." začala jsem parodovat Jeroma. Jen se uchechtl. ,,Slez ze mě." řekla jsem naštvaně. Když ze mě Jerome slezl, vstala jsem a oblékla se. ,,Kam jdeš?" zasmál se. ,,Jdu našemu synovi vysvětlit co tady dělala máma s tátou." prskla jsem. ,,Počkej já tam půjdu. Za chvilku." uchechtl se. Protočila jsem očima a šla dolů. Na gauči byla Melanie s Anabelle a o něčem mluvili.

,,Melanie potřebuju s tebou mluvit.." šeptla jsem. ,,Zlatíčko jdi nahoru, já za chvilku přijdu." pohladila Anabelle po vlasech. Ta s úsměvem přikývla a odešla. ,,Tak co potřebuješ?" usmála se Melanie. ,,No.. Dexter nás tak trochu nachytal při... Hraní si." řekla jsem nervózně. ,,Ou... Jak mu to chceš vysvětlit?" uchechtla se. ,,No.. Nechala jsem Jeroma ať mu to vysvětlí on." zašeptala jsem. ,,To jsi vybrala toho pravýho." zasmála se. ,,Beztak mu to neřekne, sleduj." usmála jsem se a odpočítávala od 3. Na jedničku přišel Jerome. ,,Já mu to nemůžu říct." vydechl. ,,Vidíš." zasmála jsem se a šla za Dexterem.

,,Broučku?" nakoukla jsem do jeho pokoje. Seděl na posteli a koukal do blba. Vešla jsem a sedla si k němu. ,,Dextere to co jsme dělali s tátou bylo.". ,,Odporný? Nechutný? Vyber si." skočil mi do řeči. ,,Dextere tohle je úplně normální lidská věc. Každej tuhle věc od určitého věku dělá. Lidi i zvířata. Není na tom nic nenormálního. Lidi si takhle dávaj najevo, že se mají rádi. Je to něco jako ta pusa akorát víc... Zábavnýho." nervózně jsem se usmála. ,,Zajistila jsi mi životní trauma, mami. Pošlu ti fakturu mého psychiatra." řekl s naprosto kamenným výrazem. ,,Za 1. Tvůj psychiatr má dovolenou. Za 2. Bydlíme v jednom domě domě takže mi to posílat nemusíš a za 3. Psychiatra ti musím platit do tvých 18cti let." zasmála jsem se. Ani se nehnul. ,,Dobře, jdu pro tátu." vydechla jsem a šla hledat Jeroma.

,,Jdi za naším synem." řekla jsem když jsem vešla do ložnice. ,,Proč?" nadzvedl obočí. ,,Protože jsem to řekla. Padej." ukázala jsem na Dexterovi dveře. Protočil očima a šel za ním. Spokojeně jsem si lehla na postel a čekala. Po hodině přišel naprosto vysmátej Jerome.

,,Tak co?" nadzvedla jsem obočí. ,,Je to v pohodě." uchechtl se a lehl si ke mě. ,,Co jsi mu udělal?" zamračila jsem se. ,,Nic. Jen jsem skvělej táta a řekl jsem mu pravdu." zasmál se. Protočila jsem očima a šla spát.

,,Mami, mami!" zakřičel Dexter když vběhl do naší ložnice. ,,Co je?" zamumlala jsem a otočila se tak abych na Dextera viděla. ,,Tátu chytili!"

😱😱😱😱