Kapitola 162.

238 27 24
                                    

---Chloe---

,,Už nejsi takovej jako dřív." řekla jsem zničehonic když jsme seděli s Jeromem na gauči a hlídali Charlieho s Carrie. ,,Co?" zeptal se mě nechápavě. ,,Už jsi moc prolezlej citama... A je moc snadný tě dostat do postele." protočila jsem očima. ,,Starýho Jeroma by nevzrušilo nic. Minimálně by to nedával najevo." dodala jsem otráveně. ,,Však se nám ve sklepě rozkládá pošťák, to nestačí?" zamračil se. ,,Ale vzpomeň si, kdy jsme naposledy byli krást! Na časy kdy ten sex byl fakt z vášně a ne jako teď, že když musím tak musím." prskla jsem. ,,Chloe jsem po třech dětech! Nech mě!" prskl uraženě. ,,Hele vzpomínáš si na náš první sex?" ušklíbla jsem se. ,,Panebože neee.... Nemluv o tom." protočil očima. ,,A nebo když jsme měli postel plnou peněz? To bylo skvělý! Teď se s tebou cejtim jak po několika letech nudnýho manželství. Ty seš Valeska! Ty máš tvořit chaos! Lidi se tě mají bát! No tak!" klekla jsem si na gauč a začala do něj šťouchat. ,,Chloe přestaň. Jsi větší dítě než ty dva." protočil očima a podíval se na mě. ,,I když trochu vyvinutější dítě..." zašeptal. ,,Vidíš! Starej Jerome". ,,JAK CHCEŠ!" zakřičel, vstal a odešel. Ušklíbla jsem se a podívala se na Charlieho s Carrie. ,,Vy jste taky nudný." protočila jsem očima. Po chvilce jsem zahlédla Jeroma jak si to s nožem míří ke mně. ,,A sakra..."

---Anabelle---

,,Udělej všechno proto, aby ta děvka zmizela!" prskla jsem na Oswalda. ,,A co mám udělat?" zamračil se. ,,Já nevím! Shoď jí na palici kovadlinu, zastřel jí, přestřihni brzdy!" křikla jsem a on se zamyslel. ,,Co jsi to říkala?" ušklíbl se. ,,Shoď jí na palici kovadlinu?" nadzvedla jsem obočí. ,,Potom.". ,,Zastřel jí?". ,,Ještě potom.". ,,Přestřihni brzdy?" nadzvedla jsem obočí. Tleskl a ukázal na mě. ,,Jo!" zasmál se. ,,Vážně? Brzdy?" zeptala jsem se otráveně. ,,Jo! Bude to vypadat jako čirá náhoda!" rozhodil nadšeně rukama. ,,A ty seš král Gothamu?" zamračila jsem se. ,,Jop." hrdě přikývl. Odfrkla jsem si a opřela se. ,,Je celkem komický, že jsi mě nejdříve chtěl zabít a teď spolu plánujeme vraždu někoho jinýho." uchechtla jsem se. ,,Jasně. Moment...." zarazil se a já se otočila.

,,To byla Kringlová?" zeptala jsem se nachápavě a otočila se na Oswalda. ,,To byla Isabella..." protočil očima. ,,Co? To byla Kirsten." zamračila jsem se. ,,Ne. Isabella vypadá jako Kirsten. Udělala to kvůli Edovi." řekl znechuceně. ,,Dej mi nůžky." natáhla jsem k němu ruku. ,,Na co?" nadzvedl nechápavě obočí. ,,Ale... Jdu stříhat."

---Jerome---

,,Chtěla jsi starýho Jeroma. Bude starej Jerome." zasmál jsem se a přitlačil na nůž, který jsem Chloe držel u krku. ,,Tak dělej. Zabij mě. Před vlastníma dětma." zasmála se a sama si přitlačila nůž ke krku. ,,Jak chceš." usmál jsem se a přejel čepelí slabě po krku. Začala jí téct krev. ,,Dobře... Nemyslela jsem si, že to uděláš..." zašeptala. ,,Heh... Copak ty nevíš, čeho jsem schopný?" rozesmál jsem se a vzal pramínek krve na prst. ,,S úsměvem zlatíčko." uchechtl jsem se a nakreslil jí s krví úsměv. Zabodl jsem nůž do gauče, těsně vedle její hlavy a zazubil se. ,,Pročpak nepovídáš? Vždycky jsi se tak ráda vyjadřovala. A teď nic?" nadzvedl jsem obočí. ,,Zničil jsi gauč." zamračila se. ,,To mě moc mrzí." uchechtl jsem se. ,,Vím, že ne." protočila očima. Vzal jsem nůž zpět do ruky a přejel s ním po její ruce. Zasmála se a já se na ní podíval. Naše pohledy se setkaly a její pohled se z pobaveného změnil na svůdný. Chloe prosím, tohle mi nedělej.

,,Takhle se mi líbíš... Ten starej a šílenej Jerome, který by ublížil i svým nejbližším." chytla mě za límec trika a přitiskla k sobě tak silně, že jsem se bál, že se jí zmizej prsa. To bych vážně nebyl rád. ,,Ten starej skvělej Jerome, kterej je bezcitná svině." uchechtla se a přisála se mi na rty. Jakž takž jsem se držel, abych jí to neoplácel. Odtáhla se ode mě a zamračila se.

,,Teď už můžeš." uchechtla se. ,,Díky satanu.." vydechl jsem a začal jí líbat. Když mi sundala triko, tak se naše krásná chvíle změnila v zkaženou.

,,Fuj. Máma a táta jsou nadržený.". ,,A nechutný." ozvaly se naše děti, které jsem měl chuť zabít. Ale nemohl jsem. Ne, že by mi v tom bránila rodičovská láska, nebo podobný chujoviny, protože lásku tady cítím jenom k sobě a když musím tak ke Chloe. Ale myslím, že kdybych něco udělal tak mě Chloe sejme. A to mě má ještě sejmout za ten gauč. Já budu dobře domlácenej. Ale samozřejmě na sobě nesmím dát znát, že mě to mrzí. Mě to totiž sere...

Pokrčil jsem rameny, slezl z Chloe a oblékl si tričko.

,,Vážně? Teď?" zeptala se nechápavě Chloe. ,,Ne až včera." protočil jsem očima. ,,Přestaň nebo našim dětem dám znovu lihovky a bude z tebe omalovánka." prskla. ,,Jasně. Genitálie po celým obličeji jsou přeci splněný sen. Od koho to vůbec mají?!" zamračil jsem se. ,,Hádej. Je to na 6 písmen a jmenuje se Dexter." ušklíbla se. Protočil jsem očima a chystal se odejít.

,,Jerome?" zavolala Chloe a já se otočil. ,,Miluju tě." usmála se. ,,To mě od srdíčka mrzí." položil jsem ruce na hruď, zasmál se a odešel.

---Dexter---

,,Prosím! Mám nemocnou ženu! Já ty prachy seženu!". ,,To mě od srdíčka mrzí." uchechtl jsem se a praštil do něj baseballkou. ,,Ty prachy sháníš už měsíc. Měl jsi šanci a nevyužil jí." prskl a znovu do něj praštil. ,,Ale, že jsem tak mírumilovnej, dávám ti ještě týden. Jestli ty prachy do týdne nepřineseš tak". ,,Hej! Co tu děláš?!" ozval se nějaký mužský hlas. Otočil jsem se a zahlédl někoho mě povědomého.

,,Brej den. Známe se?" nadzvedl jsem obočí a opřel se o baseballku. ,,Detektiv Jim Gordon." zamračil se a došel ke mně. ,,Jsem myslel, že jste odešel komisaři." uchechtl jsem se. ,,Co tu děláš?" procedil mezi zuby. ,,Víte pane Gordone, já a tady... Joey. Jsme si chtěli zahrát baseball, že?​" podíval jsem se na chlapa. ,,Ano... Samozřejmě..." začal rychle přikyvovat. ,,Vidíte? Čistě kamarádská schůzka." zazubil jsem se. ,,I když s moc muži nemám jen kamarádský schůzky." pokrčil jsem rameny. ,,Třeba s váma by mohlo jít o něco víc. Po tolika letech jste furt stejnej jakýho si vás pamatuju." usmál jsem se. ,,Jsi víc nechutnej než tvůj táta." řekl znechuceně. ,,Nikdo není víc nechutnej než můj táta." zasmál jsem se. Všiml jsem si jak se ten chlápek snažil odplazit. ,,Dejte mi moment Jime." zvedl jsem ukazováček, otočil se a praštil do chlapa. Hned potom jsem byl přitisknutý k ledové zdi a pod krkem mě držela ruka pana komisaře. Pak, že policajti nejsou sexy...

,,Hned odtud odejdeš a nechám tě." procedil mezi zuby. ,,Líbíte se mi komisaři. Teď to myslím vážně." usmál jsem se a pustil pálku. ,,Vypadneš odtud?" zamračil se. ,,Samozřejmě." uchechtl jsem se a neodpustil si olíznutí jeho tváře. Pustil mě a tvář si znechuceně setřel.

,,Tohle mám po mámě." ušklíbl jsem se. ,,Ať už tě tu nevidím." prskl. ,,Ano pane. Ale určitě se uvidíme na jiným místě. Navrhuji restauraci, co vy na to? Když teď Mickey odjel." nadzvedla jsem svůdně obočí. ,,Vypadni." procedil mezi zuby. ,,Dobře! Byl to jen návrh!" zvedl jsem ruce v obranném gestu a pak sebral pálku. ,,Ale kdyby jste změnil názor, najdete mě s touhle baseballkou u nějakýho dalšího maníka." ukázal jsem na pálku. ,,Uvidíme se Jime."

Jop, jsem tady zas! 😂 S další kapitolou pro vás! Asi začnu rapovat... 😂😂😂 Ale ne... To by nedopadlo dobře.. 😂😂 Každopádně Dexter má nový crush, starý Jerome je zpět, Anabelle stříhá brzdy a Chloe zůstává stejná! A dvojčata čím dál více rozvíjí svůj slovník Jeromovštiny neboli mluv co nejsprostěji dokážeš! Asi si založím kurz... Kdo se zapíše? 😂😂😂

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat