,,Zahrajeme si hru?" vyndal revolver a nechal v něm jeden náboj. ,,Nuže. Ať hra začne." přiložila jsem si pistoli ke spánku, usmála se a zmáčkla spoušť.
16.2. 2017- 28. Ve fan fikce ❤❤
,,Napadlo mě, že když naše ložnice je v černých barvách, tak pokoj pro prcka bude bílej." uchechtl se. ,,Proboha to je nádhera!" křikla jsem a objala ho.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vešla jsem do pokojíku a posadila se do křesla. ,,A ten koník, to je pecka!" zasmála jsem se. ,,Jak jste to sakra stihli?" nadzvedla jsem obočí a šla k postýlce. ,,Vlastně stačilo jen nakoupit a složit nábytek." zasmál se. ,,To je nádhera.." utřela jsem si slzu. ,,Nebreč." uchechtl se, došel ke mě a objal mě. ,,Ale moment... Kde je Arnold?" podívala jsem se na něj nedůvěřivě. ,,No.. Když jsme vešli do jeho pokoje tak to byla prostě jen bílá místnost a na zemi byl papírek, že odešel." pokrčil rameny. ,,To je magor." zasmála jsem se. ,,Líbí se ti to?" pohladil mě po tváři. ,,Moc." políbila jsem ho. ,,Vidíš jakej je tvůj táta magor? I když jsou ti jen dva týdny tak už máš pokojíček." zasmála jsem se a hladila si břicho. ,,To je proto, že ho má táta rád." zamračil se a pak se uchechtl. ,,Já vím." zašklebila jsem se a dala mu pusu. ,,Jdu si lehnout, jsem trošku unavená." usmála jsem se. ,,Dobře, já jim jdu pomoct ještě s něčím na tu svatbu." políbil mě na líc a odešel. Ve dveřích jsem se ještě na pokoj podívala a zavřela dveře.
,,Líbí se ti pokoj?" zasmál se kanibal do, kterého jsem vrazila při cestě do ložnice. ,,Je skvělej." uchechtla jsem se. ,,Taky jsem nábytek vybíral já." řekl hrdě. Objala jsem ho. Po chvilce jsem se odtáhla. ,,Víš co je to sprcha? Jestli jo, tak ji použij." řekla jsem znechuceně. Jen se zasmál a odešel. Já odešla do ložnice, osprchovala jsem se a lehla si. Chvilku jsem mluvila k bříšku a pak jsem usnula.
,,Vstáváme." políbil mě a odkryl. ,,Neeee...." zamumlala jsem a snažila se nahmatat deku. ,,Anooo... Jedete s Melanie do hotelu a navíc jsou 2 hodiny odpoledne." uchechtl se. ,,Co?!" vyjekla jsem a posadila se. ,,No." zazubil se. Rychle jsem vstala a šla ke skříni. Popadla jsem oblečení a rychle se oblékla. ,,Sbal mi prosím nějaké věci, díky!" řekla jsem rychle Jeromovi a odběhla do koupelny. Udělala jsem si rychle hygienu a svázala si vlasy do culíku. Vyšla jsem z koupelny a Jerome už tam stál s kufrem v ruce. ,,Děkuju, uvidíme se zítra pa!' políbila jsem ho a běžela dolů. ,,Promiň Melanie." lapala jsem po dechu. ,,Dobrý, měli jsme jet jen před hodinou." zasmála se a vstala. ,,Neměla jsi pospíchat! Stres v těhotenství je riziko potratu!" zamračila se a vzala mi kufr. ,,Promiň." uchechtla jsem se a následovala ji do auta. Hned jsme vyjely do našeho hotelu.
,,Hele a proč jsme jely do hotelu my a né kluci?" zasmála jsem se. ,,Protože pojedou na rozlučku a pochybuju, že by vyšli schody." zasmála se. ,,Počkej, vždyť u nás jsou taky schody." uchechtla jsem se. ,,Jo, ale dole je gauč." zašklebila se. Zasmála jsem se. Po chvilce jsme zastavili před strašně luxusní budovou. Vystoupily jsme z auta a stáli tam jak opařené. Hned jsme se rozešli do hotelu.
,,Dobrý den, jsem slečna Black, měla bych tu mít rezervaci." usmála se Melanie. ,,A co já s tím?" řekl drze kluk sedící za pultem. ,,No. Měl jsi mi dát klíčky." zamračila se. ,,Ne." zazubil se. ,,Hele frajere, okamžitě nám dej ty klíčky. Nebo sem přijede můj přítel a to by jsi nebyl rád." usmála jsem se. ,,Jasně a kdo je tvůj přítel? Valeska ne?" zasmál se. Jen jsem přikývla. ,,Jasně a moje máma je Hagrid." uchechtl se. Vytáhla jsem telefon, vytočila Jeromovo číslo a dala to nahlas aby to kluk slyšel.
,,Lásko?" řekla jsem sladkým hlasem.
,,Ano miláčku?" ozval se Jeromův hlas. Podívala jsem se na kluka. Furt seděl se znuděným výrazem.
,,Jen jsem ti chtěla říct, že nám nechtějí dát klíčky od pokoje." řekla jsem smutně.
,,Hned jsem tam." řekl rázně a típl hovor.
,,Já tě varovala." usmála jsem se na kluka. Seděl jak socha a se strachem v očích se na mě koukal. Po asi 5 minutách jsem Jeroma zahlédla u vchodu. Usmál se a došel k nám.
,,Ahoj." zasmál se. ,,Ahoj lásko." usmála jsem se a políbila ho. ,,Co je za problém?" podíval se na mě a pak na kluka. ,,Nechce nám dát klíče." řekla jsem smutně. ,,Klíčky." řekl rázně a natáhl ruku ke klukovi. Ten nic neudělal. ,,Řekl jsem, klíčky." namířil na něj pistolí. ,,A-Ano pane, moc se omlouvám." zakoktal a dal mu klíče od našeho pokoje. ,,Díky." uchechtl se a dal mi klíčky. ,,Děkuju lásko." usmála jsem se a Jeroma políbila. ,,Mějte se hezky." usmál se a odešel. ,,Tady máš důvod proč mě nenasrat." usmála jsem se na kluka a ukázala na odcházejícího Jeroma. Jen přikývl. Se smíchem jsme s Melanie odešli do našeho pokoje.
,,A co máme za rozlučku my?" zasmála jsem se. ,,Nevím, kluci nám prej vymysleli překvapení když nemůžeš pít." s úšklebkem pokrčila rameny. Otevřela dveře a hned bylo vidět do obýváku kde byla jejich rozlučka. ,,No to si dělaj prdel." zasmála se Melanie. ,,Asi ne."
