Kapitola 107.

349 26 5
                                    

---Chloe---

Měla jsem toho dost. Nenechám si nic takového líbit.

Popadla jsem nějaký batoh, naházela do něj oblečení, peníze, zbraň, nechala jsem vzkaz a šla dolů. Opatrně jsem prošla okolo Jeroma, který si mě nevšiml a šla ven. Strašně mě bolela noha, ale i přesto jsem prostě musela zdrhnout. Když jsem byla pár metrů od náměstí, tak jsem tu bolest nevydržela a stopla si Taxi.

,,Dobrý den slečno. Kam to bude?" usmál se řidič, ale když mě viděl ve zpětném zrcátku ztuhl. ,,Pane, prosím. Nechci vám ublížit. Chci jen aby jste mě zavezl k nějakému hotelu nebo ubytovně. Ano?" podívala jsem se na něj a on přikývl. Zavezl mě k nějaké velké, luxusní budově a podal mi nějaký papírek.

,,Má sestra to tu vlastní. Dáte jí to a máte zařízený byt za nízkou cenu. Berte to jako vděk za to, že jste mě nezabila." zasmál se a já s ním. Poděkovala jsem, zaplatila a šla do budovy.

,,Dobrý den, dostala jsem tento lísteček a prý by mi to mělo zajistit byt." podala jsem lísteček ženě na recepci. ,,Oh ano, zde máte vaše klíčky a prosím vás, jestli by jste nájem zaplatila ještě dnes." usmála se a podala mi klíčky. ,,Zaplatím teď." usmála jsem se a vyndala peníze. Žena si je ode mě vzala a nechala mě podepsat nějaké papíry. Hned potom jsem se odebrala do svého apartmánu.

Odemkla jsem dveře a vešla. Když jsem zahlédla ten byt, tak jsem se asi zamilovala. Sice to bylo prázdné, ale velké.

Obývák byl spojený s kuchyní ve, které byl kuchyňský ostrůvek. Vedle vchodových dveří byly další dveře, které vedly do koupelny. Vlevo kousek od kuchyňského koutu bylo skleněné točité schodiště ke, kterému jsem se hned vydala. Když jsem vyšla, byla tam -nečekaně- prázdná místost s třemi dveřmi. Jedny vedly do další koupelny ty dvoje do prázdných místností. Vybrala jsem si tu větší a začala si navrhovat kde co bude. Po chvilce někdo zazvonil a já se odebrala ke dveřím. Otevřela jsem dveře a usmála se.

,,Ahoj, jsem Nick. Bydlím naproti. Tady jsem ti donesl něco na uvítanou." usmál se a podal mi talíř sušenek. ,,Miluju sušenky! Děkuju." zasmála jsem se a on semnou. ,,Nečekal jsem, že někdo jako ty bude moje sousedka." podrbal se na zátylku. ,,Řekla bych, že nikdo nečekal, že tu budu bydlet já." usmála jsem se. ,,No... Kdyby jsi cokoliv potřebovala tak řekni." usmál se a odešel do svého bytu. Hned jak jsem zavřela dveře jsem si do pusy začala cpát sušenky. Když jsem měla prázdný talíř došlo mi, že já nemám nádobí. Ani nábytek. Ani nic. Takže jelikož jsem nechtěla spát na podlaze tak jsem musela jít koupit nábytek. Odběhla jsem ke svému batohu co jsem nechala nahoře a převlékla jsem se.

,,To už jsi to snědla?" zasmál se Nick když jsem mu donesla zpátky talířek. ,,Jo, jdu si nakoupit nějaký nábytek a tak." usmála jsem se a on se jakoby... zasekl. ,,Nechceš abych šel s tebou? Mám venku dodávku, ještě že svého stěhování. Nemusela by jsi platit dovoz." usmál se. ,,No... Byl by jsi hodný." uchechtla jsem se. ,,Dobře. Dej mi 5 minut!" zasmál se a zašel do bytu. Takhle se to dělá.

Nějaký nový vztahy tady? Co myslíte? 😱😱😱😱

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat