Kapitola 20.

817 56 8
                                    

,,Ahoj." usmál se vysoký muž. ,,Co jsi zač?" zamračila jsem se a složila si ruce na prsou. ,,Jsem někdo kdo tě odsud může dostat." uchechtl se. ,,To jako fakt?" zasmála jsem se. ,,Jo. A s tebou ještě pár tvých kámošů." zasmál se. ,,Má to háček?" nadzvedla jsem obočí. ,,Jen pro mě někdy někoho zabiješ, jinak budeš mít furt volno." zašeptal. ,,Beru." usmála jsem se. Pokynul na muže co mě hlídal a ten mě pustil. Zastavili jsme se ještě pro Aarona, Roberta a Arnolda. Potom jsme šli i s mužem do auta a někam jeli.

,,Jak se ti povedlo nás dostat ven?" zeptala jsem se po chvilce muže. ,,Znám správné lidi." usmál se a dál se věnoval řízení. ,,Jasně... A co jsi vůbec zač?" podívala jsem se na něj se zvednutým obočím. ,,Ježíši zrzko není to jedno? Dostal nás ven." zasmál se Robert. ,,Sklapni Greenwoode!" prskla jsem a dál se dívala na muže. ,,Ta holka je Jerome v holčičím provedení hoši." zasmál se. ,,Sklapni!!" zakřičela jsem a snažila se k němu dostat abych ho mohla zabít. Jelikož já seděla vepředu a on vzadu tak to moc dobře nešlo. On se jen smál. ,,Chloe uklidni se." řekl muž a pohladil mě po rameni. ,,Až dojedeme tak tě zabiju." zašeptala jsem a sedla si. ,,Už se bojím Jerome." zasmál se. ,,Já ho fakt zabiju." procedila jsem mezi zuby. ,,AU!" křikl Robert. Aaron mu dal pohlavek. ,,Díky Aarone." usmála jsem se. Jen s úsměvem přikývl. Pohodlně jsem se usadila a usnula.

,,Jsme tady." řekl hlas toho muže. Probudila jsem se a protáhla. Vystoupila jsem z auta a hned můj pohled upoutala obrovská vila. ,,Tady teď jako bydlíme?" vykulila jsem oči. ,,Ano." řekl s úsměvem muž a odemkl dveře. Všichni jsme vešli a objevili se v obrovském obývacím pokoji. Jen jsem to celé rozdýchávala. ,,Takže. Toto je váš nový domov!" řekl nadšeně muž a roztáhl ruce. ,,Úžasný." zašeptal Aaron. Jen jsem se pousmála. ,,Jinak já jsem David. Váš nový... Majitel?" pousmál se. ,,V druhém patře najdete své pokoje. Na dveřích jsou jmenovky takže svůj pokoj najdete." usmál se a někam odešel. Aaron s Robertem se na sebe podívali naštvaným pohledem a rozběhli se ke schodům. ,,Jsou jak malí.. Že Arnolde?" usmála jsem se na něj. Jen opatrně přikývl a rozešel se ke schodům. Zasmála jsem se a vyběhla schody. Začala jsem hledat svůj pokoj. Po chvilce jsem konečně našla dveře s nápisem Chloe. Vešla jsem a nemohla uvěřit svým očím. Byla to nádhera. Pokoj přesně pro mě! Sice malej, ale má to vlastní koupelnu a šatnu. Boží!

Hned jsem svou zadnici přemístila do šatníku

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Hned jsem svou zadnici přemístila do šatníku. Bylo tu už i oblečení. Jak sakra mohl vědět mou velikost?! Nevadí. Oblékla jsem si černý crop-top a k tomu černé kraťasy. Trochu jsem se nalíčila a šla se projít. ,,Ono to umí vypadat i hezky!" křikl Robert z pohovky a zasmál se. Jen jsem mu ukázala prostředníček a odešla.

Zrovna jsem se procházela parke, když jsem uviděla velice nepříjemnou věc.

Co myslíte, že Chloe zahlédla? 😱😱

Názory?
.
.
Výtky?
.
.
Návrhy?

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat