Kapitola 153.

272 26 14
                                    

4. Měsíc

---Jerome---

,,Miláčku, lásko, kočičko, broučku, zlatíčko prosím odpusť mi! Vždyť už je to měsíc! Prosím!" prosil jsem Chloe jako každý den. ,,Nemluv na mě." prskla. ,,Ale vždyť ty jsi mě taky podvedla! A u tebe to bylo dobrovolný! U mě ne!" řekl jsme uraženě a ona se na mě podívala pohledem jako vážně?!. ,,Co sem teď taháš tohle?!" zaječela a vstala. ,,Protože to s tím souvisí! Já ti odpustil!" vstal jsem taky. ,,Zmlátil jsi mě!" křikla a rozhodila rukama. ,,Ale odpustil jsem ti! To je podstatný!" zamračil jsem se.

,,Víš co? Nebudeme se před prckem hádat." usmál jsem se a pokynul na její břicho. ,,To není fér! Já ho nosím všude sebou!" prskla uraženě a složila si ruce na prsou. ,,Odpustíš mi?" sladce jsem se usmál a Chloe taky. ,,To víš, že ne." zamračila se a šla do kuchyně. Protočil jsem očima a šel za ní.

,,Co mám udělat pro to, aby jsi mi odpustila?" nadzvedl jsem obočí a ona se na mě podívala. ,,Nic, protože ti neodpustim." pokrčila rameny. ,,Musíš mi odpustit! Už jen kvůli tomu prckovi!" zamračil jsem se. ,,Já nemusím vůbec nic." usmála se a zase odešla. ,,Proč mě tak trápíš?!" zaječel jsem, ale jako odpověď se mi dostal smích Chloe.

,,Dextere potřebuju pomoct!" vlítl jsem do Dexterova pokoje a on se na mě podíval. ,,Musím jít zlato. Pak ti zavolám." řekl s úsměvem a rozloučil se. Zaklapl notebook a sedl si. ,,Kdo to byl?" nadzvedl jsem obočí. ,,To byl Mickey. Ale teď k věci. Co chceš?" podíval se na mě a pokynul abych mluvil. ,,Proč ho ještě neznám?" zeptal jsem se nechápavě. ,,Protože on nemusí poslouchat tvoje kecy." zamračil se. ,,Ale já bych ho náhodou poznal moc rád." usmál jsem se. ,,Co u mámy žehlíš tentokrát?" nakrčil obočí. ,,Pořád mi nechce odpustit, že jsem se vyspal s tou holkou!" řekl jsem uraženě. ,,Já se jí moc nedivím." zasmál se a já ho probodl pohledem. ,,Spíš mi pomož." protočil jsem očima. ,,Dobře, tak... Jí udělej nějaký překvapení." usmál se. ,,Jak jako 'překvapení'?" zeptal jsem se nechápavě a Dexter protočil očima. ,,Já nevím. Třeba... Večeři." pokrčil rameny. ,,Jo! To je geniální! Teď se jen potřebuju zbavit Chloe, abych vše stihl..." zamyslel jsem se. Podíval jsem se na Dextera a začal přemýšlet co teplouši dělají rádi.

,,Pošlu vás nakupovat!" řekl jsem nadšeně. ,,A máma si to bude platit všechno sama. Jak romantické." řekl ironicky. ,,Ne ty hlavo skopová! Dám Chloe svojí kreditku." řekl jsem hrdě. ,,Na, který nemáš peníze? Ještě lepší." přikývl. ,,CSS... By ses divil." uchechtl jsem se. ,,A ty pojď. Musíš mámu do večera zabavit." zamračil jsem se a pokynul, aby šel. ,,Něco za něco." zasmál se. ,,No spát s tebou nebudu. Jsem tvůj táta." řekl jsem znechuceně. ,,A pak kdo je tady blbej... Chci, aby tady někdy mohl Mickey přespat." usmál se. ,,Vůbec. V mým domě se do prdele nic strkat nebude." zamračil jsem se. ,,Nikdo neřekl, že spolu budeme spát." protočil očima. ,,Prostě ne." zakroutil jsem hlavou. ,,Tak si to s mámou vyřeš sám." pokrčil rameny. ,,Ehhhh... Tak jo." řekl jsem otráveně. ,,Tak jo." zopakoval po mě a šel dolů.

,,Mami zvedni zadek, jdeme nakupovat." řekl nadšeně Dexter a Chloe se na něj nechápavě podívala. ,,A peníze na to vezmu kde?" nadzvedla nechápavě obočí. ,,Taaady." usmál jsem se a natáhla k ní ruku s kreditkou. Nadzvedla obočí a vzala si kartu. ,,A teď běž! Chystám překvápko!" doslova jsem jí vyhnal, dal jí bundu a zavřel dveře.

,,Tak jo... Co se asi tak jí na romantickejch večeřích..." zamyslel jsem se. Když mi došlo, že pizza to asi nebude šel jsem se podívat na Dexterův počítač. Sice mě nepříjemně překvapila polonahá fotka jeho přítele a nejspíš z toho budu mít do konce života noční můry, ale něco jsem našel.

,,Panebože to jsem zase na něco kejvnul..."

---Chloe---

,,Proč nám Jerome dal svojí kreditku a vykopl nás?" nadzvedla jsem obočí, když jsme někam šli. ,,Protože si u tebe chce všechno vyžehlit." pokrčil rameny. ,,Jasně.. Takže mu nic neodpustim." uchechtla jsem se. ,,Mami já tak zbožňuju, když jsi bezcitná." zasmál se a já taky. ,,Ani nevíš jak mě baví bejt bezcitná." dodala jsem pobaveně.

,,A proč jsi na tohle vůbec kejvl?" nadzvedla jsem obočí. ,,Protože věci zadarmo a protože jsem ho donutil dovolit, aby u nás někdy Mickey mohl přespat." řekl hrdě. ,,Nene! To nedovolil." uchechtla jsem se a strčila do něj. ,,Jo dovolil." pobaveně přikývl. ,,Tak to toho využij co nejdřív. Víš jaká je tvůj táta svině." zasmála jsem se a on taky.

,,Ale mohl by se tátovy líbit. Byl v pasťáku za vandalismus, krádeže, ublížení na zdraví a přechovávání zbraní." usmál se. ,,Dextere tvůj táta ho bude milovat." poplácala jsem ho po rameni a on se zasmál. ,,Proč si to myslíš?" uchechtl se. ,,Protože pasťák, vandalismus, krádeže, někoho zbil a zbraně?" řekla jsem nechápavě a on pobaveně přikývl.

Večer

Vešla jsem do domu a hned mě do nosu praštila vůně hodně dobrýho jídla. Ale přišlo mi to trošku divný, protože když Jerome vaří tak to spíš smrdí zapáleným sporákem. Došel na chodbu Jerome a měl sako.

,,Tak co sis koupila hezkého?" usmál se. Až na těch 10 tašek nic... ,,Jerome mě si nekoupíš." zamračila jsem se. I když sis mě koupil už v prvním obchodě. No co. To pyžamo s Bambim se tam nedalo nechat. Dobře, začínám přemýšlet o tom, že jsem stejně dětinská jako Jerome... Nee... To zase ne.

,,Nechci si tě koupit." s úsměvem pokrčil rameny. ,,Jo chceš. A nevychází ti to." uchechtla jsem se. ,,Jestli si to myslíš, tak si to mysli. Ale teď tě žádám, aby jsi se šla převlíct." pokynul na schody. ,,Je hezký, že se snažíš mluvit hezky." zasmála jsem se a šla nahoru.

---Jerome---

Upravoval jsem ještě stůl, protože teď musí být všechno dokonalý! Přece jen... Dovolil jsem, aby tady měl Dexter toho svýho 'klučinu'. A pochybuju, že budou hrát šachy nebo karty.

,,Dobře, všechno je perfektní." oddychl jsem si a už jen čekal na Chloe. Ta po chvilce přišla, sedli jsme si a začali jíst.

,,První jídlo co jsi uvařil a dá se jíst. Já žasnu." zasmála se a já taky. ,,Posbíral jsem všechnu zkušenost s vařením." uchechtl jsem se. ,,To jsi jí moc asi nenasbíral." pokrčila rameny. ,,Tvoje jídlo se taky nedá kolikrát jíst." prskl jsem a ona se na mě zamračila. ,,Pořád lepší než to tvoje." odložila vidličku. ,,Vařím líp než ty." uchechtl jsem se. ,,Dobrej fór. Mohl by jsi bejt komik." řekla ironicky. Vstal jsem a opíral se o stůl.

,,Kolikrát si říkám, že ti je moje snaha úplně u prdele." zamračil jsem se. Vstala taky a usmála se. ,,To si říkat nemusíš. Je to pravda." pokrčila rameny. ,,Chováš se jako děvka." prskl jsem. Zamračila se, popadla vidličku a bodla mi jí do ruky, kterou jsem měl položenou na stole.

---Chloe---

Jerome zakřičel a chytl se za ruku. Vyndal si vidličku z ruky, položil ji na stůl a rozesmál se. Zastavil svůj smích a naklonil se ke mně.

,,To bylo zvláštním způsobem příjemné... Udělej to znovu." rozesmál se. ,,Není problém." prskla jsem a znovu mu ji chtěla bodnout do ruky. Těsně nad jeho rukou chytil mojí ruku. ,,Špatnej tah." zasmál se a zahodil vidličku. Trochu jsem odstoupila od stolu a pozorovala Jeroma. Se šíleným úsměvem si držel krvácející ruku a šel ke mně. Přitlačil mě na zeď a krvácející rukou mě hladil po tváři.

,,Ty kreténe nech toho!" křikla jsem a dala pryč jeho ruku. Usmál se a začal mi tvář s krví olizovat. ,,Jerome ty nejen, že seš magor, ale ty seš nechutnej magor!" řekla jsem znechuceně. Chytl mě za obě tváře a zasmál se. ,,Že ti to došlo až teď kotě..." zašeptal pobaveně. ,,Vlastně to vím už dlouho, ale před tím než ti v tý palici rupne úplně, tak bych ti ráda připomněla, že ve mě máš svýho dalšího potomka, takže si na vraždu počkej až po porodu prosím. Já to tady netrpím zbytečně." zamračila jsem se. ,,Myslím na to, neboj se." uchechtl se. ,,Na co jinýho ještě myslíš? Kromě tvých zvrhlých představ toho jak ze mě slízáváš svojí krev." nadzvedla jsem nezaujatě obočí. ,,Opovaž se říct, že by jsi ze mě slízával i cizí krev." řekla jsem znechuceně, když se chystal něco říct. ,,Ne, alee..." protáhl a zasmál se. ,,Mám s tebou lepší plány." zašeptal a skenoval mě pohledem. ,,A co když s tebou nebudu spolupracovat?" nadzvedla jsem obočí a on se zasmál. ,,To se nestane. Ty mě totiž budeš ještě prosit." zasmál se a začal mě líbat.

Dobře k tomuhle se ani nebudu vyjadřovat... 😂😂 Každopádně! Je tu poslední šance vybrat co z těch dvou vzejde! ( Ne, poník to nebude 😂) Mě se strašně zalíbil nápad na dvojčata kluka a holku a nebo dvojčata holky 😊😊 Ale vybíráte vy! ❤

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat