We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 156.

---Anabelle---

,,Co děláš zlato?" Edward mě zezadu objal kolem pasu a hlavu si opřel o moje rameno. ,,Hledám." uchechtla jsem se. ,,A co hledáš?" zasmál se. ,,Jednu knížku... Ale tady je tolik knížek, že tu budu tak do zítra." vydechla jsem a vrátila knihu do regálu. ,,A jak se ta knížka jmenuje?" zeptal se mě. ,,Perfektní by bylo kdyby to bylo něco ve stylu 'jak zničit Cobblepota v pěti krocích'." zasmála jsem se a Edward semnou. ,,Taková knížka tu není." uchechtl se. Otočila jsem se čelem k němu a usmála se.

,,Nevím co kuješ, ale bojím se." zasmál se Edward a já taky. ,,Nic neplánuju. Aspoň ne na tebe." uchechtla jsem se a objala ho.

,,Ale co když mě vážně zabije?" zašeptala jsem mu do hrudi. ,,Tak já ho zničím." políbil mě do vlasů. Podívala jsem se na něj a nadzvedla obočí. ,,To by jsi pro mě udělal jo?" zaculila jsem se. ,,Samozřejmě. Pro tebe všechno zlato." usmál se. Zkousla jsem si spodní ret a Ed pobaveně nadzvedl obočí. ,,Strašně rajcovní představa tebe jak držíš pistoli a míříš s ní na Oswalda." zasmála jsem se a on taky. ,,Ty máš, ale představy." zakroutil pobaveně hlavou. ,,Neříkej, že ty takový nemáš. Nebo máš snad horší?" nadzvedla jsem obočí. ,,Mnohem horší." zakmital obočím a pak se zasmál. ,,Miluju když takhle mluvíš." usmála jsem se a za kravatu si ho přitáhla blíž k sobě. ,,Miluju, když miluješ, když takhle mluvím." zasmál se a objal mě kolem pasu. ,,Zase tady jo?" zeptala jsem se svůdně. ,,Rád s tebou v knihovně trávím čas." pokrčil pobaveně rameny. Zasmála jsem se a přitáhla si ho do polibku.

---Chloe---

,,Ty vypatlanej kreténe! Nesnáším tě! Nesnáším!" zaječela jsem na Jeroma a hodila po něm vázu, které se bohužel vyhnul. ,,Já tě nesnáším víc! Jsi namyšlená a pitomá kráva!" zakřičel na mě zpátky. Zamračila jsem se a došla ke skříňce. Vytáhla jsem ze šuplíku pistoli a namířila s ní na Jeroma.

,,Tak dělej! Řekni to znova!" zasmála jsem se. ,,Seš pitomá!" křikl a já vystřelila. Těsně vedle něj. ,,A seš kráva!" křikl znovu a já znovu vystřelila. Zaječel a chytl se za krvácející rameno. Zahodil jsem pistoli někam za sebe a spokojeně se usmála.

,,Jsem vítěz. Uklízíš ty." uchechtla jsem se a on se na mě podíval. ,,Nesnáším tě." procedil mezi zuby. ,,Jasně." mávla jsem rukou a šla do kuchyně.

,,Tvůj táta schytal kulku do ramene. Běž s tím něco udělat." usmála jsem se na Dextera, který se opíral o bar. ,,Nemůžete se někdy na něčem dohodnout normálně?" nadzvedl otráveně obočí. ,,Na nějakej věcech jo.Ale na úklidu ne. Padej doktore." podala jsem mu lékárničku a on s ní otráveně odešel do obýváku. ,,Jsme prostě úžasný." zasmála jsem se a pohladila si břicho.

---Jerome---

,,Ty vole, nemůžeš bejt jemnější?!" prskl jsem, když mi Dexter vyndaval kulku z ramene. ,,Mluvíš přesně jako Mickey." uchechtl se. ,,O tomhle s tebou vážně mluvit nebudu." zamračil jsem se. ,,Nikdo se tě o to neprosí." pokrčil rameny. Zaječel jsem snad vyšším hlasem než holka, když se rány dotkl kapesníkem na, kterém něco bylo. Doufám, že ne to co si myslím...

,,Tati, čekal jsem, že někdo jako ty vydrží trochu dezinfekce." protočil očima a začal mi obvazovat rameno. ,,Mám tě taky postřelit?! Uvidíme kolik toho vydržíš ty!" prskl jsem. ,,Hele klídek." uchechtl se. ,,Nezapomeň, že teď mám na starost tvoje rameno a jedním špatným pohybem ti můžu způsobit celkem dost velkou bolest." dodal pobaveně. ,,Opovaž se a já si způsobím takovou bolest, kterou necítíš ani, když ti ho ten tvůj kluk cpe bez lubrikantu do prdele." zamračil jsem se. ,,Mírni slovník. Mluvíš se svým synem." zasmál se a všechno uklidil. ,,A pro tvojí informaci. Vždycky ho já cpu do prdele jemu. Ale jestli ti to udělá radost, tak se ho zeptám jestli to bolí." usmál se a odnesl lékárničku. ,,Ne díky. Tohle fakt není informace, kterou potřebuju vědět." prskl jsem znechuceně a vstal. I přes nesnesitelnou bolest jsem se dostal ke svojí bundě a vyndal krabičku cigaret. Jednu jsem si vzal a zapálil ji. Šel jsem zpátky a otevřel okno, aby Chloe nepeskovala a sedl si zpátky na gauč.